ANNAWA: Tak. Mobil mě zestručnil až příliš, pohříchu na úkor srozumitelnosti. Když jsem mluvila o pohádce, myslela jsem jednak spíš na užitnou funkci než na definici útvaru ("pohádka před spaním" může v reálu být i dobrodružné vyprávění), jednak na pohádku moderní, která onoho realistického vyprávění může obsahovat nemalé množství (koneckonců, kdyby se nějak rozvedlo vládnutí moři, po kterém jsem - taky - volala, už z toho může být pohádka plnokrevná).
Nicméně jednoduše (byť nikoliv stručně) -
Toto je (relativně) v pořádku: Jednoho krásného dne se Bambin s maminkou vypravili na dovolenou. Na velikou dovolenou, na kterou letěli opravdickým letadlem! Páne jo! To bylo radosti, letadla znal Bambinek jen z obrázků či z pohádek a teď sám nastupoval do jednoho z nich! Protože byl ještě malý, seděl mamince na klíně. A koukal z okna zem a ta byla menší a menší, jak se letadlo vznášelo, až zmizela úplně a viděl už jen mraky. Letěli vzduchem jako pták! Tedy, jako trošku větší pták. To byla krása! Bambinovi se to moc líbilo!
Je to trochu stručný, radši bych viděla fakt samostatný příběh o letadle, ale já nejsem autor, že. Na rozdíl od některých mně se líbí ty výkřiky, bezvadně by se to četlo (+ přirovnání k ptákovi, jakkoliv je pro dospělého ohrané), El i Beno milovali v tomhle věku divadelní emoce "jé! to je OBROVSKÝ bagr! PA-RÁ-DA!".
A tady přichází problém: Na dovolené se ubytovali v hotelu u moře.
- Vidím v tom naprosto zbytečný vstup "dospělého" světa, který si uvědomuje, že bylo "nejdřív něco - potom něco - v důsledku jsme seděli na pláži u moře". Zdržuje to a vytrhává z toho "dětského modu", který vidí letadlo jako ptáka a dospělých, kteří se vylekají všemocného dítěte-vladaře.
Sečteno a podtrženo: čert vzal prsíčka, i když se mi z nich kroutí palce u nohou, dejme tomu, že nejsem cílová skupina. Jako nástřel, hrubý náčrt, to není marné. Je to docela obratné a nemůžu říct, že bych v tom neviděla určitý potenciál. Ale bylo by s tím strašné, ale opravdu strašné práce...