SPIPI:
Zbabělý pragmatismus
Koalice si říká Smart CSO‘s (Chytré občanské iniciativy) a ve svém programu mimo jiné ostře kritizuje převládající praxi nevládních organizací. Pokud nebudou radikální, netroufnou si kritizovat společenský systém jako celek a nepřekonají své dílčí zájmy, nebudou mít šanci cokoli podstatného změnit. A budou se čím dál víc podobat pouhému ornamentu běžné, nikoli udržitelné, nýbrž „udržující“ politiky.
Dnes jsou totiž nevládní organizace často příliš pragmatické. Soustřeďují se pouze na řešení dílčích problémů, na něž se snadněji shánějí dary a dotace a které představují alespoň relativně optimistické vize. Snaží se vykázat „dílčí vítězství“, aby dárce přesvědčily o svém významu a užitečnosti a zvýšily tak své šance na přísun dalších financí. Úzké zaměření ovšem znesnadňuje chápání kontextu, v němž je možné problémy řešit – reálný svět se nerozpadá na „zelená“, „lidskoprávní“ či „rozvojová“ témata... A znesnadňuje i spolupráci s ostatními organizacemi.
Nevládní organizace upouštějí od přílišné kritičnosti a varovných prognóz, protože – poučeny moderním marketingem – chtějí lidi motivovat především pozitivně a obávají se, že „nepříjemné pravdy“ individuální dárce odradí. Zdráhají se říkat lidem, aby změnili svůj styl života, raději tvrdí, že nové technologie jim šetrnějším způsobem zajistí stejný standard. Upadají tak do „technologického optimismu“, který sdílejí s vládami i velkým byznysem: správně nasměrované investice a moderní technologie si pak podle nich se základními problémy poradí. Je ovšem otázka, zda je to směřování k udržitelné budoucnosti, či spíše budoucnosti výhodné pro určitý typ podnikání a politiky.
Podobná diskuse se vede i v Česku, byť zatím jen v úzkém kruhu lidí kolem některých občanských iniciativ. Příznačný je povzdech aktivisty významné brněnské nevládní organizace, který komentoval poslední zprávu ministerstva vnitra o extremismu. Ministerstvo opět neopomnělo zmínit „ekologické subjekty“, nicméně volilo smířlivý tón a konstatovalo, že „environmentální scéna zůstala umírněná“. A aktivista v e-mailu desítkám kolegů napsal: „Je pěkné, že ministerstvo uznává ekologické nevládní organizace za legální, dokonce i za legitimní. Škoda jen, že s tou umírněností má taky pravdu.“