Navrhuju zkusit alespoň pár prvních dní/týdnů. Naše fenka byla odjakživa na kočky ras - proháněla je, nemohla je vystát. Ale jakmile jsme přinesli domů kotě - olizovala ho, bránila ho a vůbec se chovala jak kdyby to asi nebyla kočka. S některými dětmi to měla stejně, tahání za ocas jí nebavilo, i když teda nekousala, maximálně se ohnala a "kousla" tak, že zbyly maličko podlité otisky zubů, ale nikdy netekla krev (plus teda i když měla dětskou hlavičku přímo před držkou, po obličeji nikdy nešla a radši se sehnula a útočila na ruku třeba). Prostě "nepřítele" držel v náručí vůdce smečky tak měla smůlu. Pokud vás váš pes bere jako vůdce smečky (což je třeba vypozorovat, někdy se to může zdát, ale třeba to ten pes bere laxně a má sebe za vůdce smečky - to by pak byl průser a on by dalšího člena jen stěží toleroval), tak vašemu dítěti vůbec neublíží - naopak, bude se o něj starat jako o vlastní. Máte vypozorováno, že pokousal nějaké dítě u vás ve vašem teritoriu (doma)? Pokud je agresivní na cizí děti mimo vlastní prostor (venku, v cizím bytě), nemusí to být nutně známka toho, že bude stejně agrasivní i na to vaše. Chápu, že se vám to moc zkoušet nechce, ale já bych mu šanci dala. Zvlášť, pokud k němu máte tak silný citový vztah.