https://www.facebook.com/events/2409847382575864/
17. 12. Knihovna Romafuturismo
Edouard Chiline: Sovětské Rusko 20. až 30. let dvacátého století a romská renesance. / přednáška
V důsledku revoluce v roce 1917 došlo v Rusku k rozsáhlým změnám, které měly dopad i na životy ruských Romů. Bohužel většina romistů a jiných odborníků, komentujících toho období, omezuje svou pozornost pouze na vznik romského divadla (1930) a překlady některých politických brožur a pamfletů do romštiny. Bylo to skutečně všechno? Neměli bychom být jemnější a přesnější při zpětném pohledu na danou dobu? Dnes, v době sociálních sítí a rychlého sdílení, nám kritické hodnocení nejen historických událostí přijde samozřejmé a snadné. Ale pro nomádské minority, toulající se po staletí bez jakékoli návaznosti na vlastní dějinný zdroj, to byla vskutku neuvěřitelná událost. Naneštěstí kvůli životním podmínkám, věčnému boji o přežití a v mnoha případech i kvůli chybným předsudkům vůči psanému slovu, Romům chyběly dějiny, které by jim mohli pomoci spojit a upevnit romský národ. Oproti židovskému výrazu „Nikdy nezapomeň” by se jádro romské existence dalo vyjádřit slovy „Nikdy si nepamatuj”.
Vraťme se ale k zpátky k historii „NEP“ - takzvaná „Nová ekonomická politika“, nastolená v roce 1921, opětovně zavedla prvek kapitalismu. Sovětský stát kontroloval hlavní hospodářská odvětví, jakými byli těžký průmysl, bankovnictví a doprava, zatímco volný trh vzkvétal v menším měřítku. Soukromé podniky, restaurace, obchody, drobná výroba stejně jako převod některých větších podniků zpátky do rukou soukromníků byly zpět. Rolníkům bylo znovu umožněno pracovat na farmách za předpokladu, že tak učiní v rámci komunitního systému a omezí pracovní sílu na rodinné příslušníky. Zdanění nahradil systém výrobních kvót a stát si ponechal vlastnické právo na půdu.
Vzhledem k tomu, že jednou z ústředních vládních starostí byla obrovská negramotnost obyvatelstva, sovětská vláda spustila vzdělávací kampaň a zahájila reorganizaci systému školství. Vzdělání bylo bezplatné, ale zakládalo se na komunistické ideologii, kombinovalo studium a fyzickou práci. Možná zvláštní z dnešního pohledu, ale neruské národnosti a jiné minority byly pod sovětskou vládou oprávnění ke zřízení vlastních škol, program kterých se neměl rozcházet s oficiální politickou linií. Doktrína propojení komunismu a národnostních kultur měla nečekaně silný obrozenecký efekt. Po roce 1925, kdy sovětská vláda se konečně zdála být stabilizovanou, se země těšila krátkému období, během kterého minority byly podporovány a nabádány k rozvíjení vlastních osobitých kultur.
Dne 20. února 1928 vydaly noviny Izvěstija vyhlášku VTZIK pod názvem Ústřední výbor všem Romům žijícím na území Ruské federaci, doporučující změnu životního stylu z kočovného na usedlý. Zároveň všechny orgány byly povinny poskytnout Romům pozemky, na jejichž území budou založena zemědělská družstva.
Díky revolučnímu důrazu na obecné mezikulturní propojení a akcentu na vzdělání Romů vznikla v roce 1929 literární skupina Romengro lav (Romské slovo). Mezi jejími členy byli Ivan Rom - Lebeděv, M. Polyakovová, N. Duadorovová, K. Alekseevová, A. Polyakov, G. Lebeděv a mnoho dalších. Cílem skupiny bylo „posílit jazyk a vytvořit romskou literaturu". Umění, hudba a divadlo zažívaly velké oživení a umělci se těšili obrovské tvůrčí svobodě. První významnou událostí v romském umění se stala premiéra hry Včera a dnes v roce 1931 ve světově prvním romském divadle Romen v Moskvě. Dané divadlo je dnes posledním přeživším útvarem připomínajícím tuto slavnou romskou renesanci a sovětskou snahu o rozvoj romského jazyka a vzdělání. Po pádu komunismu a rozpadu Sovětského svazu se ruští romští intelektuálové z různých skupin snažili o založení romských škol, ale vzhledem k současnému stavu ruského hospodářství a orgánům ztrativším o danou sféru zájem, nebylo toto úsilí zvlášť úspěšné.
Edouard Chiline pochází z romské komunity z Nižného Novgorodu v Rusku. Narodil se v roce 1968, studoval divadelní historii a filmový management na univerzitě při Moskevském uměleckém akademickém divadle. Věnuje se především filmu, kultuře a médiím. Je tvůrcem a vydavatelem Rombiblio, největšího online zdroje romské literatury, dostupného na www.rombiblio.ru. Jeho další projekty se týkají politické ekonomie mezinárodního filmového festivalu a celoevropské kinematografické migrace nadnárodního filmu. Edouard Chiline publikoval v široké škále filmových a mediálních časopisů, jeho výzkum byl financován Nadací Sorose a Nadací Next Page.
Přednáška bude v anglickém jazyce a bude tlumočena do češtiny.
Vstup zdarma
Akce probíhá ve spolupráci tranzit.cz
podpora: Ministerstvo kultury ČR, MČ Praha 2, Magistrát hl. m. Prahy, Agosto Foundation
----------------------------------
O Edouard Chiline: E sovjetsko Rusko 20. dži 30. berša andro bišto šel berša the e romaňi renesancija.
/ o vakeriben
Sar has andro berš 1917 andre Rusko e revolucija (jekhezoros eňavar šel berš the deštheeft a) ta paľis has but aver, u oda pejľas the pro Roma andre Rusko. But romista the o odborňika pre kala berša vakeren the leperen ča pal o romano teatros (1930) the pal oda, hoj andre romaňi čhib has thode varesave poľiticke brožuri the o pamfleti. Has kada čačes savoro? Na kampel amenge te rodel čeporo buter te dikhas pale pal kada časos?
Ada ďives te amen hin o Facebook the o Instagram šaj sig the lokes arakhas o historicka ačhibena. No, predal o dromara, minoriti, save pal e luma phirenas but šel berš u na džanenas but pal e historija oda has akor čačes vareso baro. Hin bibacht, hoj le Romen nane irimen historicka ačhibena. Varekana o Roma bajinenas ča pal oda, so chana, kaj sovena aver ďives u te irinel, abo te genel na džanenas. Na phirenas andro školi. Nane len irimen historija, savi šaj buter jekhetanes phandelas le Romen sar narodos (nacija). Pre visa, sar phenen o Čhinde „Šoha ma bister“ šaj phenas hoj o romano dživipen dikhel o lava „Šoha ma leper“.
Avas pale kije historija NEP. Sar phenenas Nová ekonomická politika, savi has kerďi andro berš 1921 anďa vareso le kapitalismostar. O Sovětský stát merkinelas pal angluno themakero barvaľipen sar hin o těžký průmysl, o love andro banki the sa so perel tel o droma – doprava, u o cikneder tarhos džalas polokeder. O podňiki save has andro vast jekhe manušeske, o reštauraciji, o skľepi, e viroba kaj kerenas cikneder veci the varesave podňiki dine pale le manušenge. O manuša pale šaj kerenas pre pengere roľi, pro farmi, akor, te kerena buťi sar e komunita the kerena pro roľi o manuša andal jekh fameľija. O daňi denas o rolňika sar kvóty u e phuv ľikerelas andro vasta o štatos.
Vašoda, kaj but manuša akor na džanenas te irinel, te genel, ta o rajaripen chudľa pal kada te bajinel, the mukhľa bari sikhľuvipeneskeri kampaňa the kerďa nevi reorganizacija andro školstvos. O školi has hijaba, no dikhelas e komunisticko ideologija, o manuša andro školi sikhľuvenas the kerenas fizicko buťi. Šaj oda andre kala ďivesa avel pro čudaľipen, no na rusika naciji the aver minoriti, save perenas tel rusiko rajaripen penge šaj kerenas pengere školi, has oda programos, savo dikhelas jekh oficijalno poľiticko ideologija. E doktrina, kaj pen jekhetanes phandelas o komunismos the nacijengere kulturi anďa baro manušengero uprehazdľipen. Pal o berš 1925, kana has imar o sovjetsko rajaripen zoralo, has charno časos, andre savo has dino o vast le nacijenge the jon šaj bararenas pengeri kultura.
Andro ďives 20. 2. 1928 dine o novini Izvěstija ľil VTZIK u vičinde les Ústřední výbor všem Romům žijícím na území Ruské federace (centralno viboris savore Romenge, save dživen andre Rusko federacija), andro ľil has irimen, te o Roma na phiren le verdanenca u te chuden te bešel pre jekh than. Paš oda savore organi kampenas le Romenge te del e phuv, kaj kerena o zemědělská družstva.
Revolučno zor the sajipen pal maškarkulturno dživipen the o silhľuvipen, te džalas pal o Roma, phundraďa le Romenge o vudar, hoj šaj kerde andro berš 1929 literarno sgejľipen Romengero lav (Romské slovo). Andro sgejľipen has o manuša Ivan Rom - Lebeděv, M. Polyakova, N. Duadorova, K. Alekseeva, A. Polyakov, G. Lebeděv the but aver. O sgejľipen kamelas „te zaraľol e romaňi čhib the te irinel romaňi literatura“.
O artos, o bašaviben the o ďivadlos (teatros) ušťelas pro pindre the le artistenge pes phundraďa o drom. Peršo ašundo ačhiben andro romano artos has e premijera andro teatros Včera a dnes andro berš 1931 u has oda andro peršo romano teatros Romen andre Moskva. Kada teatros hin ada ďives agorutno olestar, so šaj leperas te džal pal aja ašunďi romaňi renesancija the oda, sar o sovjetsko rajaripen kamelas te del o vast la romaňa čhibake the le sikhľuvipeneske andro školi.
O Edouard Chiline hin khatar e romaňi komunita Nižnij Novgorod andre Rusko. Uľiľa andro berš 1968 the študinelas ďivadelno historija the filmovo manažmentos pre Moskevská akademie divadelních umění . Leskeri angluňi buťi has dži akana andro filmos, kultura the o medija. Kerďa the diňa avri o Rombiblio, nekbareder online adresaris te džal pal e romaňi literatura the šaj les arakhen pre www.rombiblio.ru. Aver projekta hin pal e poĺiticko ekonomika te džal pal o maškarthemutno filmovo festivalos, caloevropsko kinematograficko migracija te džal pal upralnacijakero filmos. O Edouard Chiline irinelas andro but filmova the medialna žurnala, pre leskero avrirodkeriben dine o love e Nadace Soroce the Nadace Next Page.
O vakeriben džala andre angľicko čhib, the avela thodo andre čechiko čhib.
Te avena te šunel, na poťinena love.
E akcija hin kerďi jekhetanes le tranzit.cz
o vast den: Ministerstvo kultury ČR, MČ Praha 2, Magistrát hl. m. Prahy, Agosto Foundation