Něco z historie k zítřejší diskuzi..
Pueblo 2000
Když padly naděje na přispění ze strany západních aktivistů, přišlo na pořad dne zdlouhavější řešení, a to, financovat Libertinský dům z prostředků domácího hnutí. A tak vznikl projekt Pueblo 2000. Koncem roku 1996 je založeno konto s podpisovým právem tří lidí, je ustavena „Rada Puebla 2000“, kontrolou financí je pověřen Moravský region ČAF a projekt Pueblo 2000 začíná. Začíná ale i série chyb, které pramenily především z velmi chatrné teoretické rozpracovanosti, která provázela Pueblo od začátku až do konce. O přiblížení projektu se pokusil Jan Musil ve Svobodné mysli, jenže otázky, které si ve svém článku řečnicky kladl, v podstatě vůbec nezodpověděl. „Je Pueblo 2000 projektem ČAF? Odpověď není zcela jednoznačná. Je a není. Pokud je, tak spíše projekt lidí převážně z Moravského regionu této organizace, i když ani tohle není zcela přesné. Spíše pod patronátem tohoto regionu, neboť ten má na starost veškerou byrokracii kolem něj a kontrolu nad financemi… dveře Puebla jsou otevřeny všem, kdož o něho jeví zájem…“ Na jiném místě tvrdí: „Pueblo je hlavně projekt těch, kteří na něj přispívají.“ Další otázka a odpověď: „Jak bude vypadat Pueblo 2000? V mysli každého z nás trochu jinak…“ Tady se ještě dovídáme jediný fakt a to, že by se neměl kupovat objekt již stojící, ale pozemek, na němž by se „Pueblo“ postavilo. Na otázku „Jste vůbec schopni žít na základě výše uvedených principů?“ odpovídá autor spíše v duchovních sférách a dochází ke zcela zavádějícímu závěru, že „anarchie funguje pouze mezi anarchisty.“
Přesto se myšlenka Puebla 2000 ukázala jako živá a rozpoutala jednu z nejdelších a relativně nejúspěšnějších sbírek. Benefiční akce a příspěvky od nejrůznějších skupin, jednotlivců i budoucích obyvatel pokračovaly až do poloviny roku 1999. Počínaje listopadem 98 se však objevují rozpory uvnitř Rady Puebla. Podpisové právo končí v rukou jediného člověka – Jana Musila. V červenci 1999, tedy v době, kdy už reálně ČSAF neměla možnost kontrolovat stav financí „konta Pueblo”, se rozhodla na svém sjezdu odstoupit od projektu. Je třeba poznamenat, že toto rozhodnutí předcházela ostrá diskuse. Hlavním problémem se stal status Puebla. V propagačních materiálech bylo Pueblo představováno jako „otevřený projekt při ČSAF“, navíc kontrolní funkci měl plnit Moravský region ČSAF. Proto část delegátů zastávala názor, že celý projekt je víceméně spjat s celou ČSAF a federace nese odpovědnost za projekt i vůči přispěvatelům. Naproti tomu, Rada Puebla prosazovala názor opačný, totiž že Pueblo je samostatný projekt a všechny rozhodovací pravomoci má pouze Rada Puebla (v tuto dobu ji tvořili pouze dva lidé, z čehož s jedním z nich nikdo z federace nechtěl v budoucnu sdílet společný prostor). Na kontě se mezitím sešlo přes 40 tisíc korun, které po ztroskotání projektu posloužily jako příspěvek k rekonstrukci infokavárny Utopia v Praze, jíž bezprostředně hrozilo uzavření.
www.csaf.cz/historia/Prilis_tvrda_realita.rt