Democracy Security: AMERICKÝ PROFESOR:
Joshua Muravchik: Bush by měl bombardovat Írán
http://hn.ihned.cz/c1-21311930-bush-by-mel-bombardovat-iran
Americký profesor Joshua Muravchik patří mezi přední neokonzervatice, kteří zásadně ovlivnili zahraniční politiku prezidenta George W. Bushe. V rozhovoru pro HN předpovídá bombardování Íránu.
HN: Americký radar v Česku se zdůvodňuje hrozbou íránských raket. Teherán pracuje na jaderných zbraních a experti tvrdí, že se s Íránem nedá dohodnout jako se Severní Koreou, ani na něj neplatí hrozba vzájemného zničení jako na Sovětský svaz. Neskončí to nakonec útokem na Írán?
Ano, myslím, že je to nevyhnutelné. Je to asi jediná cesta, jak Írán zastavit na jeho cestě k atomové bombě. Nemyslím přitom vojenskou invazi, ale letecké bombardování. Myslím, že to musíme udělat. A že to udělá pravděpodobně ještě George W. Bush.
HN: Už mu ale zbývá jen osmnáct měsíců ve funkci. A čelí čím dál tvrdší kritice za americké angažmá v Iráku.
Jenže když to neudělá, pak to bude v konečném součtu jeho těžké selhání. Představme si na chvíli, že budeme mít štěstí a v Iráku se dostaneme z kouta. A za dva roky si třeba budeme moci říkat, že to nebyla úplná prohra - že Saddám je pryč a Irák sice není bůhvíjak dobře spravovaná země, ale rozhodně o nic horší než jeho sousedé... Jenže i kdyby to tak nakrásně dopadlo, a zároveň měl Írán atomovou bombu, jakýkoli pokrok v Iráku by tím byl smazán.
HN: Nepřijde dřív v Íránu převrat? Průměrní Íránci jsou naladění prozápadněji než muslimové Blízkého východu.
Hezké přání, ale bohužel tomu nic nenasvědčuje. V 90. letech už tam byla řada náznaků nadějného vývoje a možné změny režimu, ale nebylo z toho nic.
HN: Mají Američané dostatečné zprávy o íránském jaderném programu? Kdekdo logicky namítne: O zbraních hromadného ničení už jsme slyšeli před útokem proti Saddámovi.
To je férová otázka. V případě Iráku se ale nemýlily jen americké, ale i francouzské tajné služby. V existenci zbraní věřili i sami iráčtí generálové! Víme to z jejich výpovědí, když po invazi vedl pátrání bývalý zbrojní inspektor OSN David Kay. Každý z vrcholných generálů Kaye ujišťoval: Ano, máme chemické zbraně. A každý dodával: Ale ne v mých jednotkách. Ukazuje se, že Saddám zřejmě jen chtěl vypadat silný. Snad kvůli odstrašení sousedů z Íránu, snad se obával povstání šíitské většiny.
I íránský prezident Ahmadínežád některá prohlášení o dosažených úspěších nafukuje. Ale máme mnohem víc informací než tehdy, včetně zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Írán prokazatelně pracuje na obohacování uranu, a to na vyšší stupeň, než je třeba pro atomové elektrárny.
HN: Jak to podle vás dopadne v Iráku?
Očividně jsme neuspěli. Možná se země rozpadne, možná se ji povede udržet - vážně nevím.
Představuji si pro Irák demokracii se silným vůdcem, jen toho silného vůdce pořád nevidím. Pravděpodobně vzejde ze šíitské většiny, takže se s tím sunnitská menšina nesmíří, dokud nebude poražena... Dočasně by to bohužel přineslo ještě větší chaos než teď.
Každopádně Bush prolomil určitou strnulost na Blízkém východě. V každém regionu světa jsme za posledních dvacet let viděli posun k demokracii, jen v arabských zemích byla výsledkem čistá nula. Nikdo to neumí přesně vysvětlit, podle mojí teorie se arabský svět obsesivně zaobíral Izraelem, místo aby se věnoval svým vnitřním změnám. Po Blízkém východě hodně cestuji a udělalo na mě dojem, jak nyní třeba mladí Egypťané chtějí demokratizovat svou zemi. Vidíme jakési náznaky v Sýrii, Saúdské Arábii, Bahrajnu... Nejspíš to potrvá ještě tak dvacet let, než uvidíme silný posun k demokracii. Ale mám dojem, že Bush ho rozhýbal.
HN: Prezident Bush někdy v projevech působí, jako by sám sebe vnímal coby nového Franklina D. Roosevelta, jen místo nacismu bojuje s islámskými teroristy. Demonstranti v něm ale vidí Richarda Nixona ve Vietnamu. Komu z předchůdců se podle vás podobá?
Srovnání s Nixonem skřípe: ten přece válku ve Vietnamu nezačal, naopak se snažil dostat vojáky domů. A vysílal Henryho Kissingera, aby konflikty řešil diplomacií.
Bush skutečně spíš navazuje na tradici Roosevelta a Trumana. Po nacismu a komunismu se objevil nepřítel v podobě džihádismu.
HN: Je tu ještě jedno srovnání, Woodrow Wilson, který oproti očekávání vtáhl Ameriku do první světové války a šířil demokracii do střední Evropy.
Tahle analogie se mi líbí. S výhradou, že německý imperialismus v první světové válce byl hrozbou z 19. století, nikoli z 20. Bush převzal Wilsonův politický odkaz: že demokracie je univerzálně platná hodnota a že bezpečnost světa je vzájemně provázaná. Nestačí vytvořit velký štít kolem Spojených států a říct si, že ostatní svět si má žít po svém. Wilson udělal ovšem i dvě velké chyby. Jedné z nich se Bush vyvaroval: víře ve "světovou vládu", která se postará o globální bezpečnost. Nefungovalo to za tehdejší Společnosti národů a nefunguje to ani dnes s OSN. Pak je tu ovšem druhá chyba, a tu Bush opakuje: tak se upnul k zahraniční politice, až ztratil ztratil kontrolu nad Kongresem.
HN: Kdo podle vás uspěje v prezidentských volbách 2008 - demokraté Obama a Clintonová, nebo republikáni McCain a Giuliani?
V rozporu s obecným míněním si nemyslím, že vyhraje demokrat. I když Bush přinesl spoustě lidí deziluzi, přece jen bude pořád hlavním tématem bezpečnost. Demokraté chtějí stáhnout vojáky z Iráku - a dál? Pořád v tom regionu žijí lidé, kteří se nás snaží zabíjet. A Američané cítí, že demokraté nevědí, co si s tím počít.
Mám rád McCaina proto, že hájí iráckou válku i v době, kdy je tak snadné být proti. To chce jistou politickou odvahu - dál trvat na tom, že tohle angažmá musíme dobojovat. Mám ale rád i Giulianiho. Jsem z New Yorku, takže z vlastní zkušenosti vím, jak se tohle město potápělo do špíny. Giuliani přišel a vytáhl ho z ní. Neviděl jsem jiného starostu ani guvernéra, který by dosáhl tak zásadních změn... Takže ať vyhraje ten nebo ten, budu spokojen.
Joshua Muravchik
Americký politolog, narodil se v roce 1947 v New Yorku. Studoval na Georgetownské univerzitě, dnes pracuje v pravicovém American Enterprise Institute. Zamlada byl členem Socialistické strany USA, nyní patří k předním neokonzervativcům. Napsal knihy o Blízkém východě, o reformě OSN, česky vyšla jeho studie Nebe na zemi - vzestup a pád socialismu.