7 monografiií o historii

7x monografie středověk Přemyslovci Habsburkové 30.letá válka, starověk

Přemysl Otakar I. : panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu 361 str.; Svoboda, 1990. Monografie se snaží podat celkový obraz dramatického přerodu raně středověkého knížectví v plně centralizovanou monarchii vrcholného středověku, k němuž došlo za vlády Přemysla Otakara I. v první třetině 13. stol.. Autor se neomezuje pouze na postavu panovníka, i když neopomíjí ani jeho osobní život, provázený neustálými spory kolem dvou manželství. Snaží se o maximálně komplexní obraz doby, a to nejen v českém, nýbrž i v širším evropském kontextu, a mimo Přemyslova státnického díla, líčí i hospodářské a sociální proměny tehdejší české společnosti. Zprávy o nemocech mocných Knížka, kterou berete do rukou, představuje dvojí shrnutí: jednak žeň dlouholetého autorova bádání o neurologickém nebo psychiatrickém postižení některých významných historických osobností, vesměs „mocných tohoto světa“ — císařů, králů, vojevůdců, a jednak souhrnné vydání jeho historicko-medicínských miniatur publikovaných ve dvou samostatných svazcích v Horizontu (Zpráva o nemocech mocných, 1984; Druhá zpráva o nemocech mocných, 1987). Jde však o vydání upravené s ohledem na tematickou jednolitost (bez lorda Byrona) a na chronologii a místopis působení vyšetřovaných záhrobních pacientů a rozšířené o dvě nové studie: vizity u lůžka Ladislava Pohrobka a cara Pavla I. Vcelku jde o pokusy určit na základě dochovaných písemných pramenů diagnózu nervových či duševních onemocnění lidí obdařených velikou mocí, přičemž autor seznamuje čtenáře i s jejich životními osudy se zřetelem k událostem, v nichž tyto osobnosti hrály významnou roli, a mohly tak ovlivnit historický vývoj. I když knížka nechce v žádném případě nahrazovat exaktní historiografii, ukazuje některé málo známé stránky historie způsobem vlastním literatuře faktu. Osud trůnu habsburského V posledních dvou desetiletích jsme svědky stupňujícího se zájmu o dějiny Habsburků a jejich říše. Motivace není zdaleka jednotná. Pochopitelný je skutečný historický zájem - vždyť vládli několik století v exponovaném srdci Evropy a výrazně ovlivňovali dějiny celého kontinentu. Mnohdy charakterizuje tento zájem konzervativní sentiment, idealizující život před rokem 1914. Setkáváme se však i se zneužitím „habsburské vlny“. V mnohých titulech vydaných na Západě je líčen rozpad Rakouska-Uherska jako katastrofa, která kromě jiného vyrvala převážnou část jeho území ze sféry „evropské křesťanské civilizace“. a glorifikaci Habsburků a snažili se je vylíčit takové, jací skutečně byli. Příčinu zániku habsburské říše spatřují v tom, že ztratila svou historickou funkci a nedokázala ji nahradit jinou. Nevznikla tak historická studie, autoři pouze chtějí v jedné knize přístupnou formou přiblížit čtenářům roli, Autoři se vystříhali negativní závislosti na této idealizaci kterou Habsburkové ve středoevropských dějinách hráli. Soustřeďují se na nejvýznamnější událostí a těžiště položili na období po roce 1740. Starší dějiny jsou zachyceny jen schematicky pro všeobecnou informaci čtenáře. Třicetiletá válka a evropské krize 17. století 23. května 1618 začalo pražskou defenestrací české stavovské povstání proti Habsburkům. To byl signál k dlouholetému úpornému zápasu, jehož konec se zdál být v nedohlednu. A skutečně, trvalo celých třicet let, než si mohla zpustošená Evropa s úlevou vydechnout. Je proto namístě otázka, proč vlastně všichni ti lidé 17. století šli do bojů a jaké důsledky jejich počínání vlastně mělo. Tak se také ptá autor, kterého celá jeho dosavadní badatelská činnost právě v této oblasti staví mezi přední znalce ve světě. Dochází přitom k závěru, že k úplnému a dokonalému obrazu života společnosti 17. století má moderní historiografie ještě daleko, i když se cíle nesmí vzdát. Ve své knize se snaží stručně nastínit význam tohoto konfliktu jako důležitého činitele při změně evropské společnosti. K tomu mu slouží i vhodně zvolený postup - střídání mikroanalýzy a makroanalýzy. Prakticky to znamená, že třicetiletou válku sleduje ve třech rovinách: 1. jako problém spíše obecný (univerzální) než evropský, 2. jako problém českých, slovenských a v některých případech středoevropských dějin s důrazem na jižní oblasti střední Evropy, 3. jako problém regionálních a místních dějin, přičemž mikrokosmos drobné, spíš typické než významné oblasti zlínského panství a jeho bezprostředního okolí má posloužit jako laboratorní prostředí pro řešení otázek, které v širším měřítku zatím historiografie řešit nedovede. Čtení o Universitě Karlově 137 stran. Vznika dějiny UK od zložení po současnost. Dějiny pravěku a starověku I. První svazek podává výklad o vzniku člověka a lidské společnosti v paleolitu a o počátcích zemědělství, řemesel a měst v mladší době kamenné. Líčí dějiny nejstarších civilizací v Mezopotámii, Egyptě, Malé Asii, Egejské oblasti a v ostatní Evropě v době bronzové. Seznamuje s vývojem států a říší na Předním východě v 1. pol. 1. tisíciletí př. n. l., s počátky řeckého státu, s vrcholným obdobím a pádem klasické polis a se vznikem helénistických říší. Hellas und Rom - počátek křesťanských časů Mohutná kniha o 630 stranách vydaná v roce 1931 v nakladatelství Propyläen Verlag

Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam

přezdívka
heslo

pamatuj si mě
registrace
ztracené heslo?