Klíčové otázky - cíle mediální výchovy
Mediální výchova historicky opouští přístup založený na „indoktrinaci" a přechází k „posilování". Jde samozřejmě o přibližná označení, ovšem byla použita a uznávána mnoha respondenty. V posledních letech ztrácí půdu představa, že by mediální výchova měla chránit mladé lidi před vlivem médií. I tam, kde respondenti hovoří o tom, že tento přístup zemích v jejich zemích nadále převládá (např. v Hongkongu a USA), mají snahu jej odmítat nebo navrhovat, že by měl být potlačen. Modernější definice mediální výchovy vychází spíše z pojmů, jako je „kritické povědomí", „demokratická participace", a dokonce i „zábavnost" médií.

Rodící se přístup rovněž přisuzuje významnější úlohu zapojení studentů do produkování médií. Například ve Španělsku znějí argumenty pro mediální výchovu, jež ze studentů vytváří „kritické občany", kteří vyhledávají zapojení do „mediální komunity". V Dánsku je považována za nutný nástroj k „posilování studentů jakožto silných osobností v rámci demokracie". Ve Švédsku se studenti účastní na mediální výchově, aby jim pomáhala „vyjadřovat sebe sama, své znalosti a pocity".

...

Zejména jde o zapojení studentů do praktického produkování médií, ale často je tento požadavek pociťován i v širších souvislostech. V tomto směru je možné považovat mediální výchovu za něco, co stojí proti konzervativnímu étosu většiny vzdělávacích systémů.