poprvé jsem to šel ze Saint Jean Pied de Port v roce 2005... to byl první velkej nával na tuhle cestu... Po cestě bylo na padesát ubytoven a všechno bylo téměř zdarma... spal jsem ale většinou tam, kam jsem večer došel... nejlépe v lesích a loukách... Pak už se to jen každým rokem zdvojnásobilo... 200000 potníků, 350000 poutníků, 500000... ... Jestli chcete mít klid a kde spát, jestli nechcete zažívat 45 stupňů celsia ve stínu a celodenní tůry bez vody... jestli nechcete posledních tři sta kilometrů kráčet v koloně čerstvých a svěžích turistů v goretexu... atd. atd. ... tak to jděte na konci podzimu, v zimě, anebo na jaře... To pak spíte v klidu a ne v palandami přecpaných suterénech rezonujících chrápáním dvou a ž tří stovek poutníků, hospitalieros se vám můžou skutečně věnovat... zažijete mnohem víc a mnohem míň utratíte... Staral jsem se 4 roky\ o poutníky na této cestě a vím o ní asi dost. To hlavní, co ví asi málokdo je, že tato cesta tu byla ještě před sv. Jakubem... chodili jí římani za sluncem... ale dokonce i před nimi to chodili keltové... jako iniciaci ke studiím druidských nauk... cesta sleduje mléčnou dráhu a dráhu slunce.... Compostela rovná se campo (pole) de estrellas (hvězd)...
Santiago je Jakub... Jestli to ale půjdete v tom létě, jako že asi ano, nezapomeňte jít až do Finisterre... tam skutečně pouť končí a tam údajně nalezli hrob sv. Jakuba a teprve následně je převezli do Compostelly... Jo... a pozdravujte Thomase z Manjarínu... snad vám poví, jak se dostat k nejstaršímu Tisu o kterým kdo ví, co se tyčí u hřbitova za malou vesnicí San Chritóbal de Valdueza nad údolím mezi horami cestou k Peňalba de Santiago... Je to sice den až dva dny od tzv... novodobé poutní cesty na jih, ale stojí to za to... Nic krásnějšího, než cesta horami asi v celé té špaňělské etapě nezažijete.
Cesta trvá cca měsíc... při 30 km denně... Santiago Finisterre 3 - 4 dni navíc... Dál se dá jít do Muxie, ale tam chodí jen ti, co jim nestačila celá ta pouť jako taková. jinak bez obav v dnešní době je těch ubytoven už několik stovek a cesta se mění podle toho, kde vyroste nová a její majitel připlatí asociaci amigos de camino santiago malý paušální poplatek. jinak se to tam taky hemží postaršíma úchylákama, kteří se honosí titulem reiki master a rádi vás stáhnou o poslední cent aby si mohli osahat vaše holky... Hurá na cesty... animo!
Jestli můžu něco doporučit... zařiďte si to tak, abyste neminuli 7.7. Pamplonu... San Fermin... běhání ulicemi před býky a ten největší a nejdéle trvající ohňostroj, co jsem kdy zažil...
Berte si bágly rozhodně pod patnáct kilo a počítejte s tím, že časem zahodíte dobrou polovinu věcí, co si ssebou vezmete.
Rada zatím poslední zní: Raději ujít pět kilometrů za město do malé vesnice, než se cpát s třema stovkama poutníků o sprchu a postel... Haj how.