Charakteristiku černého koně zítřejšího koncertu, kapely Bezbolestná si napsali sami muzikanti: "Parta nýmandů, co dodělávaj texty do svejch šlágrů dva dny před prvnim koncertem. Principy DIY zaměněný za diletantskej přístup. Hradec/Praha freundschaft. Původně jsme se měli jmenovat "Moje holka ze střední", "Do břicha nebo do hlavy", případně "Hladový smutný pes utržený ze řetězu vyjící k nebi", což hovoří za vše. Hudebně je to celý zaseklý v rannejch devadesátkách, kdy emo nebo indierock ještě nebyly nadávky nejhrubšího zrna. Vlivy zde zmiňovanýho J. Cashe možná nejsou na první poslech úplně patrný, každopádně přístup k muzice s vědomím kořenů starších než naši rodiče tu je. Hymny pro losery, postapokalyptický lovesongy a láska k Townesi van Zandtovi."