účastníci

Změnu systému, ne změnu klimatu

1. večer z cyklu Pražské jaro klimatické spravedlnosti

Přednášku na téma "Změnu systému, ne změnu klimatu: stručný úvod do klimatického hnutí" přednese Arnošt Novák z Fakulty humanitních studií Karlovy Univerzity

Anotace:
Přednáška přináší stručné představení historie a současnosti hnutí za klimatickou spravedlnost, jehož kořeny sahají do počátku 90. let. Tehdy se ve Velké Británii zvedá třetí vlna environmentalismu. To už není jen o ochraně přírody, upozorňování na problémy, lobování a konstruktivním řešení „problémů“ v rámci stávajícího systému. Hnutí proti výstavbě rozsáhlé dálniční sítě přináší systémovou kritiku a také především přímou akci, jako preferovaný způsob jednání, s důrazem na participaci, horizontálnost a aktivitu zdola. V polovině 90. let následují Reclaim the Streets a street parties s bojem o veřejný městský prostor s explicitním kritikou kapitalismu. Následují protesty proti globalizaci, boj proti GMO a zároveň i tematizace klimatických změn. V letech 2006 až 2010 probíhají ve Velké Británii klimatické kempy, které navazují na anti-globalizační protesty, street-parties a anti-dálniční protesty. V posledních letech se tato taktika šíří i do dalších zemí, letos i do České republiky. Přednáška přiblíží jednak různé koncepty přímé akce, jakožto repertoáru jednání, ale také debaty, které probíhaly v rámci britských klimatických kempů mezi radikály a reformisty.

Informace k celému cyklu:
Pražské jaro klimatické spravedlnosti se odehrává během šesti středečních večerů od 15. března do 19. dubna. Vyvrcholí mobilizačním večerem na Klimakemp Limity jsme my 2017, v jehož průběhu dojde k první české masové akci občanské neposlušnosti proti těžbě a spalování hnědého uhlí.

Stále rychlejší oteplování a destabilizace klimatického systému planety je jednoznačně nejvážnější globální výzvou pro lidstvo. Co se ale myslí klimatickou spravedlností? Cyklus ji chce představit ve třech podobách:

1) Jako nový teoretický rámec umožňující rozumět změnám klimatu nejen jako existenční hrozbě, ale také jako nespravedlnosti, která nejhůře dopadá na ty, kteří nesou nejmenší díl odpovědnosti za její vznik. Klimatická krize se tímto stává politickým tématem.

2) Jako globální hnutí vyrůstající z lokáních bojů komunit ohrožených těžbou a spalováním fosilních paliv. Takové hnutí odvážně a přímo vzdoruje průmyslu ve jeho honbě za ziskem, při které je odhodlaný zničit jediný obyvatelný svět.

3) Jako výzvu světu, jež zdůrazňuje, že tato nejvážnější krize je také současně nejlepší – i když možná poslední – příležitostí spojit se proti navzájem souvisejícím sociálním, ekonomickým a dalším nespravedlnostem a společným úsilím vytvořit lepší, vlídnější svět.

Následující večery:
22. 3. Lukáš Likavčan: Stručné dějiny kapitalocénu
29. 3. Radek Kubala a Kristina Klosová: Globální antifosilní hnutí od Siouxů po německé domy na stromech
5. 4. Jan Rovenský: Uhlí, nebo život? Energetická [r]evoluce v Podkrušnohoří
12. 4. Tereza Stöckelová: Věda v antropocénu: neurčitost, fakta a post-fakta

Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam

přezdívka
heslo

pamatuj si mě
registrace
ztracené heslo?