první pokus a prosím trochu tolerance, tohle už není žádná legrace...
WB Yeats - The Wild Swans at Coole
The trees are in their autumn beauty,
The woodland paths are dry,
Under the October twilight the water
Mirrors a clear sky;
Upon the brimming water among the stones
Are nine-and-fifty swans.
The nineteenth autumn has come upon me
Since I first made my count;
I saw, before I had well finished,
All suddenly mount
And scatter wheeling in great broken rings
Upon their clamorous wings.
I have looked upon those brilliant creatures,
And now my heart is sore.
All's changed since I, hearing at twilight,
The first time on this shore,
The bell-beat of their wings above my head,
Trod with a lighter tread.
Unwearied still, lover by lover,
They paddle in the cold
Companionable streams or climb the air;
Their hearts have not grown old;
Passion or conquest, wander where they will,
Attend upon them still.
But now they drift on the still water,
Mysterious, beautiful;
Among what rushes will they build,
By what lake's edge or pool
Delight men's eyes when I awake some day
To find they have flown away?
WB Yeats - The Wild Swans at Coole
Stromy v pestrý oděly se háv.
Na zemi listí suché šelestí.
Je říjen – soumračná hladina
nebe čisté zrcadlí;
na vodách mezi skalami
devětapadesát labutí dlí.
Toť podzim devatenáctý,
co počítám je z dáli;
však než součet hotov je,
do kroužení se daly
a hned výš spolu stoupají,
rány křídel vzduch zakalí.
S úžasem vzhůru hledím
a srdce mám bolavé.
V příšeří vše jinak se pne,
jiné vlny pějí písně své
a jinak tloukou perutě,
než tloukly kdys poprvé.
Svěží stále vedle družky druh
pluje v chladném vzduchu.
Společně letí, stoupají výš,
láska jejich nemře na záduchu,
vášeň i touha, kamkoli je zavede,
neodchází nikdy – vždy zůstane.
Na klidné hladině bloudí nyní,
tajemné a krásné.
Kam ulétnou nakonec?
Čím potěší jezero pusté
oko mé dne, kdy se probudím,
a jich vprostřed vod neuzřím?