Já si náhodou pamatuju celou knížku, kterou mi madre vyhodila, když jsem šla do školy, protože byla zdevastovaná :) strašně dlouho jsem ji z toho obviňovala :))) Byl to "Náš dům", ještě teď si to pamatuju... dycky obrázek nějakýho pokoje a k tomu básnička, tak kolem 10 veršů. Myslim, že od mala by děti v obrázkových knížkách (a i v leporelech, ať udělám id Petka radost) měli mít něco napsanýho.. třeba jen slova a tak... imho to dost vytváří vztah ke čtení (to nikdy není na škodu) a k jazyku...

PETKA: ja si myslim ze basnicky jsou dobre na zapamatovani, takove ty kratke 4 verse na jednu stranku... a bez versovani je to asi zas pro vetsi deti, a nebo na uspani, protoze to to ditko nemuze moc dlouho sledovat... alespon zkusenosti s moji sestrou :] ale bavilo ji oboje, spis zalezi na tom jak to clovek cte, popripade hraje, ale tohle ji bavilo tak do tri, ctyr let, kdy uz se zacinaly cist delsi pohadky.

dam ti prava k tomuhle klubu a udelej si anketu...

Ja by som vas chcela poprosit o nasledovnu uvahu:

Plusy a minusy versovanych leporel (rikanky)

Plusy a minusy leporel bez versov (napriklad vo forme rozpravania a pod.)

resp. co podla vas vase dieta najviac bavi, uvedte aj vek. diky

KEYA: Delame spolu zatim jen paci pacicky a varila mysicka kasicku. Mam dost vnimavou dceru a rikanek malo.

Pripada mi neuveritelny ze mame tak hodnou dceru, trochu se bojim ze se ji venuju malo.

výtvor jedný dvouletý slečny ;)

maj to bejt kytičky...

WOOK: Hotovej Picaso :o))

jeee :]]]] jen tak dal :]]] to je presne ono :]

jen tak pro pobaveni ;) tohle si dnes po snidani namaloval 5ti lety klucina, o kteryho se staram ;)

KEYA: Já si říkám, třeba ty děti později budou hodnější. Ale jelikož jsem realista, moc tomu nevěřím. :-D

SHEEN: Hmm, asi mám fakt zázračné dítě :)... Ale samozřejmě taky pláče, jen ne tak často...to další (někdy v budoucnu) mi to ale určitě vynahradí...

KEYA: Usne? Och, to snad není možný. Tak to se mi fakt nestalo. I v kočáru usnuli akorát, když se pořádně uřvali. ... Naše mám z toho byla úplně mimo, že jezdí s kočárem odkud se ozývá srdceryvný řev.

SHEEN: Aničku to taky někdy naštve, ale dost často trpělivě leží a pomalu se zkouší dotknout věcí, které ji zajímají... samozřejmě to nevydrží dlouho a pak z toho usne :)

KEYA: No jo, moje děti holt děsně iritovalo, že chtějí něco udělat, nějak se pohnout a nedokáží to. :-)

SHEEN: ...máme štěstí :)...

KEYA: Tak to jste šikovný, moje děti řvali, řvali a řvali. Teprve, když se mohli posadit či překulit, začali být klidnější a vnímavější zejména k hračkám, ale i k povídání, zpívání, ....

LIONA: My jsme hlavně povídali básničky a v té době taky poprvé aplikovali "kolotoč" nad postýlku... vždycky jen na chvíli. Teď (o měsíc později) je najoblíbenější hrazdička, protože si na předměty na ní zavěšené může i sáhnout a ono to chrastí! :))) Pořád povídáme básničky a za každou, kterou zná nás odmění úsměvem... (když má zrovna náladu) a někdy se i přidá :).

jedna kamoska pracuje s detma na onkologii. dela se tam kvalitni fotka, ale neni to zamereny jenom na ni. mel by nekdo zajem?

no s tim se musi pocitat :]]] [btw. vsechno se da pretrit :]]]

ale tohle si muzou udelat rodice, kdyz treba nemaj tolik penez, nebo se jim chce vytvorit pro mimco neco samy... treba jako bordura, nebo tak...

a jeje...to bude mit maminka radost az najde cervenou berusku na zdi v nove vymalovenam pokoji... ;-))

(ale hezky...)

Nejlepší je, když dětem mohutně stavím něco ze stavebnice nebo písku a než si stačím svůj výtvor vyfotit, bum bác a je po výtvoru. :-)