V jedné recenzi v prvním ročníku Score je příběh jisté hry převyprávěn takto:
Žila byla, letěla si vesmírem vědecká stanice.
Jak už to v pohádkách bývá, bydleli v ní hodní lidé toužící po smíru a zkoumání vesmíru.
Nejeden z nich byl na duši chrabrý, svaly však na těle měli jak hadry.
Meteor z dálky blížil se náhle, poplašné signály ozvaly se táhlé.
Dejte si pozor, schovejte děti, tenhleten balvan podezřele letí.
Zbrzdění stanice zvýšilo tíži, hned bylo poznat, co se to blíží.
Objekt to nezemský, dutá to koule, na jejím povrchu nic, nežli boule.
Přistáli, postáli, začali vrtat, nevěda, človíčci, kam nemají nos strkat.
Z malého otvoru namísto přivítání, vyběhly zrůdy horlivé po snídani.
Sežraly všechny, ženy i děti, obsadili stanici a vesmírem si letí.
Velká rada galaktická vyslala tebe, abys je poslal do modrého nebe.
Nebyly peníze, budeš mít fušku, snad si tam hrdinu, najdeš i pušku.
Nad tvojí obětí i dav by se rozplakal, ne aby ses, hošku, z napětí pokak..."
A mě zajímá název recenzované hry.