Galerie ve street-artu / Gallery in street- art
Site- specific installation / Public intervention
4x4x3m
Praha, 2012
Branický Most inteligence je tak trochu smutný hrdina své doby. Stavba na které nuceně pracovala česká inteligence, se měla stát jedním z největších dvoukolejných mostů své doby. Deset let po dostavbě po mostě neprojel jediný vlak, druhá kolej byla sice položena, ale záhy vyrvána, protože na chuchelské straně Vltavy nebylo možné prorazit dvoukole- jný tunel. Vnímaná jen jako objekt, je to vlastně nádherná betonová stavba. Stoupá-li člověk pilířem na branické straně, prochází kolem kvádrové “místnosti” plné odpadu. Je to jedno z mnoha městských zákoutí charakteristických špínou, šerem, mimo zájem obyvatelů města. Podobné zátiší se při pohybu městem snažíme filtrovat ze svého zorného pole. Prostředí ideální pro graffitti a streetart. Chtěli jsme využít kon- trastu sterilní/ špinavý, světlo/ tma, vymezit prostor pouze barvou a světlem, vytvořit místo, kam člověk vstoupí jen po špičkách. Úklidem, přetřením graffitti a nainstalováním chladného zářivkového světla jsme vytvořili “White cube”(zaběhlý výraz pro galerii). Vytváříme galerijní prostor, který je součástí svého okolí a zároveň do něj na první pohled nepatří. Galerie posouvá význam věcí které jsou v ní vystaveny. Většinou jim dává cejch nedotknutelnosti. Říká “toto je umění”, glorifikuje. Oficiální galerie streetart posouvá dál, mohla by ho rozvíjet. Většinou ho ale oddaluje od “streetu”, zbývá už jen “art”, který ovšem vytržen ze svého přirozeného prostředí většinou neobstojí. Streetart v galerii se stává jen vizuální podívanou, kolotočářským spektáklem. Barevným cirkusem a vizuální bombou, hodnou pro dekoraci studia hudební televize či třeba design skateshopu. Jsme proti bezmyšlenkovité popularizaci pouličního umění, ze kterého se v prostorách oficiálních institucí stává pouze povrchní nablejskaná děvka! Streetart je spojený s místem svého vzniku, s prostředím na které bezprostředně reagu- je. Nikdy není úplně apolitický protože zasahuje do cizího majetku a jeho tvorba je projevem společností nevyžádané rebelie. V galerii je to už jen nástěnná malba. Z označení streetart je už jen prázdné slovo bez významu které nemá nic společného se svým původem, stává se z něj reklamní značka, která se dobře prodává. Fakticky jsme arogantním gestem přetření původních maleb nadhodili otázku autentičnosti pouličního umění, rele- vanci jeho vystavování. Tážeme se na jeho polohu v rámci dnešní společnosti a minimalistickým způsobem přetváříme urbanistickou krajinu, která je naším přirozeným životním prostředím. Zpochybňujeme zkorumpovaný provoz oficiál- ních institucí, což by mělo být i pro “rebely” z ulice důležité téma. Máš streetart v galerii? Nasrat! My máme galerii ve streetartu!
Vladimír Turner - Personal portfolio
http://www.sgnlr.com/p_galerie.html