Jo a doporučuju navštívit myspace stránku Growing. Nabrali třetího člena. Je to ženská (Sadie Laska). Jejím nástrojem je hlas. V počtu používaných krabiček nijak za původními členy nezaostává, takže ten hlas resp. zvuk je naprosto šílenej a zvláště když je šílená akustika, to je pak místama noise jak hovado. Tak nebo tak to byl pro mě jeden z nejzajímavějších koncertů letoška a moc se těšim na jejich jakejkoli další počin. Zatím tedy na myspace jeden krátkej příspěvek, podle mýho soudu slabej odvar toho, co přijde:)

The Present
http://www.mediafire.com/?sharekey=0c20f59308f8e763d2db6fb9a8902bda
Je to teda stáhnutý z myspace, nic jinýho jsem zatim nesehnal. Na živo mě fakt bavili. Kdyby měl náhodou někdo jejich album, nezlobil bych se.

Tady je recenze na jejich zatim jediný album World I See:
Listening to the debut album from The Present it’s unsurprising that Rusty Santos had a hand in producing Sung Tongs by Animal Collective. The bands compositions have the sound and feel of AC’s earlier more droney and less focused work. It’s only a shame that Rusty hasn’t taken the approach that Animal Collectives’ more dancey and cohesive songs have of late.

There’s nothing wrong with the album per se but it feels more like one entire piece of music rather than a collection songs. This means that if you really want to get the most out of the music you have to put in a lot of time and effort.

Two of the tracks on the album pass the 11 minute mark and, particularly on the title track, you don’t get rewarded for your listening till about 5 minutes in when the song builds up from its simple drum and piano rhythms to some disembodied chanting before being sawn in half by a chilling violin chord and then slowly building up the dread before petering out again.

The music contained on World I See is what I call ‘soundtrack music’ in so far as it has no verse chorus verse structure and that each track progresses in a different style to most conventional music. This is no bad thing but for the casual listener it could be quite off putting.

Having seen The Present live I know that some of these structured songs come off incredibly well in the live setting, particularly the tribal drumming parts, but most of the time you’re left listening to the aural equivalent of masturbation.

http://www.myspace.com/thepresentnewyork

9.4.2009: The Skaters (solo projects) (US), P.A.R.A. (US), Dolphins Into The Future (BE) & RUiNU (CZ) v XT3



http://www.last.fm/event/908258

9. dubna 2009 ve 20.00 se v pražském klubu XT3 představí pětice improvizačně noiseových projektů, reprezentujících poslední, „postmikrovlnní“ generaci minimalistického DIY přístupu k hlukové/zvukové subverzi na okraji žánrů. Vystoupí členové skupiny The Skaters Spencer Clark a James Ferrari se svými sólovými projekty Monopoly Child Star Searchers a Nuke Survivor, americká hudebnice a performerka P.A.R.A., belgický projekt Dolphins Into The Future a domácí formace RUiNU.

Protagonisty spojuje neagresivní, anti-modernistní přístup k dědictví noiseové a vůbec experimentální lo-fi subkultury. The Skaters přehodnocují samotný, stále nesmyslnější pojem „hluku“. Podobně jako jiné současné skupiny amerického západního pobřeží, pohybující se na žánrovém pomezí noise a psychedelie (Pocahaunted, Grouper, Sun Araw, Yellow Swans atd.), také The Skaters směřují svoji inovativní tvorbu od (maskulinní) agrese programových výbojů k tvoření herních, rituálních a nezřídka klaustrofobních sonických prostorů. Určující inspirací jejich rozsáhlé produkce (více než dvacet alb) je zvukový svět ohraných magnetofonových pásků. Jejich tvorba přitom ukazuje, jak nenásilně se toto prosté kutilské východisko mění v celou archeologii dosud neodkrytých hudebních světů.

http://www.myspace.com/skaterseuropeantour

Labanna Bly svůj hudebně-performativní projekt P.A.R.A. (Pre-Atlantean Ritual Artifacts) charakterizuje jako regresivní trance k původnímu hlubinnému psychogeologickému území pozapomenutých nativních rituálů. V její fluidní tvorbě se hudba prolíná s totemickou tělesnou stylizací přesouvající původní univerzální vizi domorodého matriarchálního archetypu umělkyně-kněžky do uzavřených bublin soudobé subkultury, volně se šířící vodami globalizovaného dění.

http://www.myspace.com/labanna

Týž izolacionistický, post-humanistický aspekt vyznačuje také tvorbu Belgičana Lievena Martense a jeho projekt Dolphins Into The Future. Jak napovídá název, v pozici umělce skrytého za zvukovou strukturou své amorfní tvorby může stát jakýkoli hybrid mezi delfínem a lidskou bytostí.

Domácí scénu budou zastupovat RUiNU, specializující se na volnou improvizaci s hlukovými fragmenty a hudebními ruinami. Lo-fi elektroniku a ozvučené předměty nejrůznějšího původu doplňují zkreslené dechové nástroje, s nimiž se strohý noisový základ proměňuje směrem k pulzující, ničím neohraničené zvukové hmotě.

The Skaters (solo projects), P.A.R.A., Dolphins Into The Future a RUiNU vystoupí 9.4.2009 od 20:00 v klubu XT3 (Rokycanova 29, Praha 3 – Žižkov). Vstupné pouze na místě 150,-.

Koncert pořádají KLaNGundKRaCH a Letmo Productions.
http://www.klangundkrach.net
http://www.myspace.com/letmoproductions
http://www.xt3.cz

Aidan Baker & Thisquietarmy / A Picture of a Picture [2009]

http://www.uploadjockey.com/download/2284091/ABaTAPoaP.rar
Pw: nodata.tv

BARONFRITZ: i my děkujeme

hele já vám teda děkuju za nejlepší koncert za hodně dlouhou dobu! bullen zaválel!

Trist živě naprostá paráda. Po první skladbě se navíc podařilo vysvětlit zvukaři, co je to lo-fi :) takže měl i naprosto parádní zvuk. Totální trans.

Nadja - When I See The Sun Always Shines On TV



Size: 98.7 MB
Quality: 256 kbps
Playtime: 57:54 min


Tracklist:
1. "Only Shallow" (My Bloody Valentine cover)
2. "Pea" (Codeine cover)
3. "No Cure For the Lonely" (Swans cover)
4. "Dead Skin Mask" (Slayer cover)
5. "The Sun Always Shines On TV" (A-ha cover)
6. "Needle in the Hay" (Elliott Smith cover)
7. "Long Dark Twenties" (Kids in the Hall cover)
8. "Faith" (The Cure cover)


http://rapidshare.com/files/211075014/Nadja-WhenISeeTheSunAlwaysShinesOnTV.rar

MLOK: mě na nich baví, že je to improvizace..což je ve výsledku variabilní.někdy lepší, horší, jiné.

MLOK: mě bavili celou tu dobu, i když jinak než před 10 lety.. proti gustu žádný dišputát, ale že smrděli? :D nepřišlo mi.

MATHEW: tak to nemusela být špatná inspirace.)


xela super.

MLOK: přesně tak, akorát mě tak navnadili k následnému prasečímu black growlingu

LUNDINITE: nevim no, my sme s matějem s něma hráli na jednom koncertě v Olomouci a dost rychle se oposlouchali, ze začátku fajn, po patnácti minutách nuda.
a smrděli.

vau tutre a xela? .)

SEEKER: byla jsem na nich v lednu a byli luxusní..jak byla v Boru zima a hřál tam jen jeden hořák, tak i atmosféra byla mrazivejší :) a s Kašparem to myslím bude výborné spojení.

21.3.2009: Xela, Alienist (Nicholas Bullen), Gustav Tutre v Chapeau Rouge



http://www.last.fm/event/875118


John Twells alias Xela je pozoruhodný už svým hudebním vývojem. V počátcích čistě syntetizovaná tvorba v duchu "domácké" elektroniky přelomu tisíciletí (mikrotonální IDM, glitchové beaty, ambientní uvolněnost) později ustoupila mnohem hřejivějšímu pojetí. Výrazné zastoupení skutečných nástrojů, i když nadále efektovaných laptopem, posunulo jeho hudbu až k příjemným indie popovým songům.
Výrazný zlom, úspěch a masivní ponor do temných vod nastává se třetím albem The Dead Sea. Xelova pocta hororovým soundtrackům je zároveň příklonem k mnohem syrovějším vyjadřovacím prostředkům, špinavější produkci a žánrové abstrakci. Následující vinyly, kazety i různé spolupráce pokračují v sestupu k základům zvuku – psychedelický noise vstřebávající folk, drone nebo dokonce lo-fi black metal v nejlepší tradici proudu nevědomí aktuálního hlukového undergroundu.

Xela stojí taky za Type Records, jež patří k nejzajímavějším vydavatelstvím současnosti. Po lednovém koncertu spřízněných Svarte Greiner a Elegi jde o další kontakt ČR s tou pochmurnější částí mladé scény okolo Type a pravděpodobně o jedno z posledních evropských vystoupení Johna než se přestěhuje do USA.
Novinkové album In Bocca Al Lupo, tematizující religiozní motivy, bylo původně zkomponované pro uměleckou instalaci zaobírající se strachem ve všech podobách. Doposud nejvíc temná a neutěšená Xelova nahrávka; pád obvykle nemá v nočních můrách konce...

Nicholas James Bullen, shodou okolností stejně jako John rezident anglického Birminghamu, je dnes už nestorem experimentální hudby. Podílel se na začátku 80. let na Final (projekt Justina Broadricka) a stal se zakládajícím členem Napalm Death, u nichž byl součástí původního line-upu debutu Scum, aby poté s Mickem Harrisem stvořil Scorn, kde se v roli hostů zjevuje opět kromě Broadricka také třeba James Plotkin (OLD, Khanate, Khlyst a další). V polovině 90. let nahrál společné album s Billem Laswellem – doposud jediné pod svým vlastním jménem – Bass Terror, excelentní mix ultratemného dubu a downtempa. Poté zdánlivě zmizel z jakéhokoliv hudebního dění, věnoval se nadále studiu, založil si však vlastní label (Monium) a věnuje se obskurním kolaboracím převážně elektroakustického charakteru, např. s Black Galaxy nebo kREEPA.
Jako Alienist prozkoumává okrajové oblasti zvuku a možnosti živé improvizace. Poškozená elektronika, přeskakující vinyly a klasické instrumenty kombinované s efektováním a smyčkováním v reálném čase utváří subbasově bzučivé chuchvalce, ventilační hukot, zkratované scratchování, znásilnění snímačů, hluk a ticho.
Krom vlastní produkce se Nic věnuje zvukovým instalacím a designu, rádiu, vede semináře na univerzitě, kurátoruje filmové i hudební festivaly.

Gustav Tutre je vlastním jménem Matěj Schneider, student muzikologie v Brně a především talentovaný zvukotepec. Jeho často kontemplativní miniatury postavené na zvukové manipulaci spojuje přes rozdílné vyznění cit pro náladu.

http://www.learnwithxela.com
http://www.myspace.com/monium13

http://www.myspace.com/gustavtutre

http://www.letmo.net/productions

Xela, Alienist a Gustav Tutre vystoupí 21.3. v Chapeau Rouge (Jakubská 2, Praha 1).
Vstup 250,- na místě. Možnost zlevněné vstupenky (200,-) při zakoupení permanentky pro koncert 20.3. a tento (celková cena 400,-, k prodeji pouze na místě v pátek 20.3.)

20.3.2009: Svartsinn, Northaunt, Taphephobia, Trist v Chapeau Rouge



http://www.last.fm/event/843829


Trojice norských projektů Northaunt (labely Fluttering Dragon, Cyclic Law), Svartsinn (labely Eibon Records, Cyclic Law) a Taphephobia (ex-Northaunt, labely NOTHingness Records, Reverse Alignment) představuje tu minimalističtější větev dark ambientu. Společná fascinace přírodními reáliemi, izolací a melancholií jde ruku v ruce se společnými oblíbenci, jejichž vliv lze vysledovat – zahuštěné prázdno a nekonečný prostor Thomase Könera nebo B.J. Nilsena (aka Hazard), klasický temný ambient Raison d'Être nebo odlehčenější pojetí Roberta Riche vzdáleně koketující s new age.

Přestože se občas přibližují k přílišné doslovnosti a jemnému patosu, v důsledku převažují imaginativní zvukové plochy. Zajímavostí je, že debut Northaunt byl předlouhou dobu ojedinělou nahrávkou, kde se objevila Tania „Nacht“ Stene po rozpadu kultovních Aghast (jinak též autorka mnoha obalů a fotek z norské blackmetalové scény raných 90.let – mimo jiné trilogie Ulver, dále Darkthrone, Thorns, Burzum nebo Satyricon, z poslední doby obal Dømkirke od Sunn O))).

Speciálním hostem bude česká legenda hypnotického black metalu Trist. Jedna z mála zdejších kapel v žánru, co nelpí na klišé typicky strukturovaných skladeb. Plovoucí masa zkreslených kytar má svou formou mnohem blíž k ambientu a vzdáleně připomíná pojetí skupin jako Velvet Cacoon nebo Wrath Of The Weak, ovšem v depresivnějším a přeci jen čitelnějším hávu.

http://www.myspace.com/northaunt
http://www.myspace.com/svartsinn1
http://www.myspace.com/taphephobiablackx

http://www.myspace.com/tristcz

http://www.letmo.net/productions



Northaunt, Svartsinn, Taphephobia a Trist vystoupí 20.3. v Chapeau Rouge (Jakubská 2, Praha 1).
Vstup 250,- na místě. Možnost zlevněné vstupenky (200,-) při zakoupení permanentky pro koncert 21.3. a tento (celková cena 400,-, k prodeji pouze na místě v pátek 20.3.)

JONY: hlavně tuším, že rozhodnutí o rozpadu padlo ještě předtím, než album dodělali. takže je ještě sympatičtější, že se to nakonec takhle hezky povedlo

MATHEW: u mne taky dobrý. navíc velké plus, že to hned zabalili, takže nehrozí, že by to skončilo nějakým vyluhovaným modelem, který by za rok skončil u Péti v auditku :-)