počátky kinematografie
film T. A. Edisona The Gay Brothers (cca 1895) – dva muži spolu tančí Waltz
10. léta
homosexualita zobrazována hlavně jako zdroj humoru, často v souvislosti s převlekem muže za ženu
Chaplin v ženském převleku ve filmu A Woman (1915)
propagandistický film Jiný než jiní (1919), režie: Richard Oswald z iniciativy průkopníka sexuologie Magnuse Hirschfelda. Homosexuál je zde spojen s morbiditou. V závěru filmu se objevuje sám Hirschfeld a mluví ve prospěch homosexuality („třetí pohlaví“)
20. léta
průkopnický polibek mezi dvěma muži. Film Wings (1927), režie: William A. Wellman
homoerotické studie Charlese Farrella ve filmech Seventh Heaven (1927) a Street Angel (1928)
30. léta
éra sissies (= zženštilých mužů, mužů převlečených za ženy)
důležité charaktery ve filmech 30. let -> revoluce ve vnímání jinakosti
většinou v muzikálech (klasické s Ginger Rogersovou a Fredem Astairem), radí hlavním postavám jak hrát, jak se oblékat a jak triumfovat v (samozřejmě) heterosexuálním vztahu
platí u nich pravidlo „dívat se, ale nedotýkat“
40. léta
varianta na éru sissies – sissy zabiják
poprvé ve filmu Laura (1944), režie: Otto Preminger, Rouben Mamoulian. Vrahem je homosexuál Waldo Lydecker. Předznamenává mnoho homosexuálních vrahů
např. ve filmech Alfreda Hitchcocka, Provaz (1948) a Cizinci ve vlaku (1951)
začíná i kariéra zvrhlých lesbiček. Znaky sado maso her. Typická je nevyjasněná sexualita, zmiňuje přítele, ale chová se jako lesbička (postava Evelyn Harper ve filmu Caged (1950) ). Tato linie vede až k Základnímu instinktu (1992)
násilí spojované s homosexualitou posiluje dojem její patologičnosti (v Evropě homosexualita často spojovaná s nacismem Roberto Rosellini Řím, otevřené město, žena je trýznitelkou, protože je pravděpodobně lesbička, později Visconti v Soumraku bohů (1969)
počátky avantgardy. Kenneth Anger: Fireworks (1947) manýrismus, Scorpio Rising (1964), film kultovní pro gaye, motorkáře a satanisty.
50. léta
homosexuál jako „smutný mladý muž“
postava Sala Minea v Rebelovi bez příčiny (1955), režie: Nicholas Ray. James Dean jako dobová gay ikona.
pozdní 50. léta – homosexualita zobrazována jako patologie, přímo spojována s duševní poruchou.
60. léta
svobodomyslnější přístup k homosexualitě, především v Evropě a v avantgardním hnutí
Pier Paolo Pasolini Theoréma (1968), zdůraznění revolučního potenciálu homosexuality
avantgarda: Andy Warhol, Paul Morrisey: Blow job (1963), Flash (1968) – jeden den v životě newyorského prostituta
70. léta
postoj k homosexualitě se mění po Stonewallském incidentu (policejní zátah na gay podniky v Greenwich Village 27. 6. 1969)
Boys in the Band (1970), režie: William Friedkin – první film, kde jsou všechny postavy homosexuálové (-> sissies jsou hlavní postavy a nejsou v kontrastu s heterosexuální hlavní postavou, jak tomu bylo dříve)
filmy Johna Schlesingera (Půlnoční kovboj 1969, Neděle, prokletá neděle 1971). Ve druhém filmu je kladen důraz na vztahy, aniž zdůrazňuje, zda jsou homosexuální či heterosexuální. Stejně tak Bob Fosse, Cabaret (1972)
začíná tvořit klasik queer cinema Derek Jarman, původně výtvarník, roku 1994 umírá na AIDS. Sebastiane (1976), stylizovaný film, v latině, odkazuje na sv. Šebestiána, patrona gayů. Caravaggio (1986), Wittgenstein (1993)
1975 Rocky Horror Picture Show
režie: Jim Sharman
autor původního muzikálu: Richard O´Brian
fetišismus, transexualita
parodie na kultovní béčka, kult i sám o sobě
objevení svého vnitřního monstra
mnoho odkazů na homosexualitu (barvy gay vlajky při „zrození Rockyho“, Frank´n´Further má na sobě růžový trojúhelník – symbol gayů v koncentračním táboře)
ohromný úspěch při půlnočním promítání -> velká odezva publika
80. léta
přirozené zobrazení homosexuality, objevuje se téma AIDS
Maurice (1986) – James Ivory
Law of Desire (Zákon touhy) (1986), režie: Pedro Almodovar. Film je spíše jen komplikovanou love story. Příběh odpovídá logice vášně, nikoliv domělým pravidlům homosexuálního vztahu.
filmy s tematikou AIDS: tíživá atmosféra, návrat „smutného mladého muže z 50. let“. Zásadním dílem Philadelphia (1993), režie: Jonathan Demme
v této době zároveň vznikají komedie, které ukazují zdravé, veselé homosexuály, vrací se do doby před AIDS (bezstarostnost), i parodické Svatba naruby (1997)
90. léta
new queer cinema
termín použit poprvé kritičkou B. Ruby Rich
redefinuje negativní konotace spojené s queer komunitou a queer filmy. Často politicky angažované
nezávislé filmy
queer tvůrci pro queer publikum. Nemají program ani netvoří jednotné hnutí. Např. Poison (1991), Velvet Goldmine (1998) režie: Todd Haynes. Dále např. Tom Kalin Swoon (1992)