NAILIN: jasny - kdyby jednou, tak mlcim, ale vsim jsem si minimalne 3x, tak abys to nenapsala omylem do nejakyho dulezitejsiho textu ,)

WYNDMYLL_238: Jej, pardon, už to motám :P :)

NAILIN: jen poznamka - human ECOlogy (ne sociology) ,)

No, zprvu jsem myslela, že ano, ale:
"Sociální ekologie vzniká jako snaha aplikovat poznatky ekologie ... na popis mechanismů organizované modernity... ". Jelikož tohle charakterizuje chicagskou školu, kterou Keller spojuje s klasickou verzí human sociology a v jiném místě se už moc nevrací k pojmu sociální ekologie, tak to na mě působí, že je bere zajedno. Četla jsem tedy jen Sociologie a ekologie, nevím, jestli se k tomuhle tématu někde vrací.
Do toho tak nějak doufám, že mi někdo ještě neřekne, že lidská ekologie je něco jiného než ekologie člověka. Protože už takhle jsem z toho poměrně zoufalá :D

NAILIN: já tedy toho Kellera nemám, ale jsi si jistá, že to opravdu nepoužívá ve dvou různých významech?

Hapruje to tedy v překladu? Protože jsem si jistá human sociology - Chicago.

DUNAR_: eště je myslím ekologie člověka jako vnitřní rovnovááha organismu, není? :)

Help! :)
Zdá se mi to, nebo je neuvěřitelný zmatek v tom, co je sociální ekologie a co je ekologie člověka? V češtině (Keller a jedny skripta) se to nerozlišuje. Přičemž v angličtině je myslím social ecology spjato s Bookchinem a filosofií. Human sociology s Chicagskou školou. Většinou se uvádí, že se zabývala vztahem člověka a prostředí, ale co to chápu, myslí se zpočátku prostřední sociální, nikoliv fyzické (řekněme "životní prostředí").
Věděl by někdo, kde nalézt nějaké relevantní zdroje k social ecology (jen základní) a jak to teď vypadá s předmětem human ecology (drží-li se stále spíše sociálního, nebo přibrala-li i interakce s životním prostředím v širším rozsahu).
Ještě se do toho motá environmental sociology, aby završila totální blázinec, co z toho v hlavě mám. :D

PIROSH: já nevím, znám to taky jako příkaldy jen :)

ACHERON: A já myslel, že jsou to dva příklady z mnoha - a vrtalo mi hlavou, proč všichni používají zrovna TYHLE dva. Tak to asi číst nebudu:)

BALVAN42: Elias tam má přece to smrkání a ty příbory, to máš pravdu :)

něco pro dovzdělání se a pro pobavení - dva klípky - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411000370313-udalosti-komentare/?index[]=73468&index[]=73469

hezky je tam vidět rozdíl mezi těma mediálníma kecama a rigoróznějším pohledem vědy. (navíc se komentátor ani není schopnej se naučit, koho oslovuje)

KOCHANSKIT: Nejvíc asi k tématu doporučím Jan Horský – Markéta Seligová, Rodina našich předků, Praha 1997
jinak je toho mraky, záleží na období...

Massimo Livi Bacci, Populace v evropské historii, Praha 2003
Pavla Horská – Milan Kučera – Eduard Maur – Milan Stloukal, Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990
Jack Goody, Proměny rodiny v evropské historii, Praha 2006
Ludmila Fialová a kol., Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1996
Josef a Lydia Petráňovi, Rolník v evropské tradiční kultuře, Praha 2000
Michail Bachtin, Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance, Praha 1975
Jacques Le Goff, Středověký člověk a jeho svět, Praha 2003
Jean-Claude Schmitt, Revenanti. Živí a mrtví ve středověké společnosti, Praha 2003
Georges Duby, Věk katedrál. Umění a společnost 980-1420, Praha 2002
Edit Ennenová, Ženy ve středověku, Praha 2002
František Šmahel (vyd.), Člověk českého středověku, Praha 2002
Josef Žemlička, Čechy v době knížecí, Praha 1997
Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku, díl 1: Dům a jeho lidé, Praha 1999
Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku, díl 2: Vesnice a město, Praha 2001
Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku, díl 3: Náboženství, magie, osvícenství, Praha 2006
Martin Rheinheimer, Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450-1850, Praha 2003

a blablabla třeba i ten Janáček: Valdštejn a jeho doba...

A. Corbin - na stope neznamemu (je to uz ze zminovane edice kazdodenni zivot)

syr a cervi , benandanti...

jeste taky Carlo Ginzburg, to je mikrohistorik docela zabavnej

KOCHANSKIT: zkus i M. Koldínská: Každodennost renesančního aristokrata.

potom Jagellonský věk v českých zemích o Macka (teďka nevim zrovna kterej díl to byl :), tam je ta každodennost taky.

a ještě mi napadá, bez záruky, estli N. Ellias nemá v těch svejch figuracích nebo kýho výra, taky zapečenou každodennost.

LeGoff je jistota, ale nevim jestli je vhodný to aplikovat na český země. přece jenom je to frantík a ty sou imperialisti jak svině (fuko nevyjímaje...) :)

KOCHANSKIT: on je to obecne trochu problem, protoze az do nastupu moderni (francouzske) historiografie v prvni polovine 20. stoleti resili historici hlavne politicky dejiny a dejiny VIP jedincu. Teprve Duby a LeGoff a jejich souputnici zacali resit socialni dejiny, dejiny mensin, a vubec otazky typu: jak si zil takovy sedlak? jake byli podminky zivota obycejnych lidi (mestanu)? Jak tihle lide premysleli? atd. vychazi publikace, jak tu jiz zaznelo, v argu a taky nakl. vysehrad (to ma tedka financni problemy, takze prodava knihy pod cenou - koupil sem legoffovo zrozeni ocistce za 80 ká!!!). Vedomosti jsou fragmentarni, tj. opravdu musis specifikovat jaky obdobi, co konkretne te zajima apod.

KOCHANSKIT: jo le goff ti snad pomůže, ale jen na středověk. zaleží jaké etapy minulosti potřebuješ.-)

jj, tyhle tituly vycházejí v Argu, edice Každodenní život .)