10 + 1 omyl v dětském pokoji
Krásné oblečení, školní taška podle poslední módy, zdravá svačina i když se rodiče snaží dopřát svým potomkům to nejlepší, často se dopouštějí ohromných chyb, které všechny tyto snahy kazí. A to hlavně při zařizování dětského pokoje.
Zařídit správně dětský pokoj je velmi náročné jedna místnost slouží jako ložnice, pracovna, herna, šatna a často i jídelna. Pokud jste omezeni prostorem, těžko s tím něco uděláte. Vyvarujte se tedy aspoň omylů při zařizování a výběru nábytku!
1. omyl: Dítěti stačí jakýkoliv starý nábytek stejně vše zničí!
Ne, dítě vnímá prostředí, ve kterém vyrůstá velmi přesně, včetně všech detailů. A toto prostředí formuje jeho životní postoje. Takže pro správný duševní vývoj by mělo být dítě od narození v pěkném (pozor, není totožné s vysokou cenou!) prostředí, s nábytkem a ostatními předměty vkusnými, vhodnými věku dítěte.
2. omyl: Postýlku i s matrací nám půjčí příbuzní.
Ne, každé novorozené miminko by mělo mít svou novou kvalitní dětskou matraci, nejlépe se snímatelným pracím potahem. Postýlka sama, pokud je bezpečná a dobře omyvatelná a dokonale omytá, se dědit může, ale matraci kupte novou. Ovšem některé starší typy postýlek skrývají rizika - mají síťku, ve které se dítě může uškrtit, mají horizontální příčky, na kterých dítě šplhá a může spadnout, mají vertikální příčky daleko od sebe, takže opět hrozí nebezpečí úrazu až smrti, mají v rozích zvýšené sloupky, o které se může zachytit oděv a dítě se může opět udusit, rohové sloupky a některé příčky mají ostré nezaoblené hrany atd..
3. omyl: Pro dítě ve třech letech, když opouští dětskou postýlku, je dobrá jakákoliv pohovka, hlavně, že moc nestojí a má úložný prostor.
Ne, podle lékařských výzkumů se dětská páteř stabilizuje v deseti letech věku a proto je toto období nesmírně důležité pro zdraví dítěte. Často již v předškolním věku zjišťují lékaři různé vady páteře. Proto je nutné kromě iniciace a podporování vhodného pohybu zajistit správný nábytek k ležení a později k sezení. Optimální je lůžko na nožkách, pod jeho jednou třetinou se může zasouvat zásuvka na lůžkoviny, s vkládacím lamelovým roštem a kvalitní matrací se snímatelným pracím potahem - vše prodyšné, snadno čistitelné.
4. omyl: Židličku a stoleček máme schovaný po rodičích (prarodičích), umyjeme je nově nalakujeme a bude to dobré.
Nebude to dobré, neboť současné děti jsou vyšší než dříve. Jedná se o takzvaný sekulární trend, takže dnešní tříleté dítě je stejně velké, jako byly před sto lety děti šestileté. Přesvědčme se v muzeu, že školní lavice pamatující Rakousko.Uhersko nestačí velikostí ani současným tříletým dětem. Dítě by mělo sedět na židličce, která s ním "roste", u stolku, který se rovněž dá výškově nastavit.
5. omyl: Dáme mu do pokojíčku velký stůl i židli, pod zadeček mu dáme polštář, však časem doroste!
Opět špatně - bude trpět páteř dítěte, nohy mu budou bloncat nepodložené pod stolem nebo si zkroutí nohu pod sebe. A v této pozici má hezky kreslit, později psát, pracovat na počítači?
6. omyl: Nejlepší na čtení a psaní je velká rovná deska stolu.
Hezky si dítě knihu položí a bude si prohlížet obrázky, číst, omalovávat a podobně! Ne, nejlepší na čtení a psaní je šikmá plocha pod úhlem dvacet pět až třicet stupňů, se zaoblenou přední částí, aby si dítě mohlo podložit lokty a se středovou zarážkou proti sklouzávání knihy, sešitu a podobně. Šikmá plocha může být náklonnou součástí pracovní desky stolu nebo se může na rovný stůl přidávat.
7. omyl: Dítě potřebuje hodně nábytku, aby si mělo kam schovat oblečení, hračky, knížky , školní potřeby...
Ne, dítě potřebuje sice úložné prostory, ale také potřebuje volný prostor ke hraní na podlaze a také dostatek volného vzduchu k dýchání. Na jedno dítě by mělo být šestnáct metrů 8. omyl:
8. omyl: Dítě je alergik, tak mu nedáme žádný koberec.
Ne, pro alergiky jsou koberce z polyamidu s nízkým vlasem vhodnější než volná podlaha, na které poletují prachové částice (a to i když se každý den vytírá na mokro). V místnostech s kobercem podle zkoumání nezávislých německých ústavů - byla o padesát procent 50% nižší koncentrace prachových částí než v místnostech s pevnými podlahami
9. omyl: Aby se dítě nenastydlo, budeme v pokojíčku málo větrat!
Ne, větrat se má krátce a intenzivně, v mrazu po dobu maximálně pěti minut, ale často asi každé tři hodiny. Aby dítě nevypadlo z okna, je dobré okno opatřit dětskou pojistkou a nestavět k oknu žádný nábytek, na který by mohlo dítě lézt.
10. omyl: Počítač do pokojíčku nepatří.
Ne, počítač do pokojíčku patří, ale nemá tam co dělat televize. Monitor má být vždy přímo proti dítěti, ne šikmo, myš ve vhodné výšce, sezení správně vyřešeno, nohy podloženy šikmou podložkou a pevně zapřeny. Oči dítěte mají být maximálně ve výšce horního řádku obrazovky, světlo má padat na obrazovku. Pokud máme starší monitor, nemá zadní stranou a boky "zářit" do prostoru pokojíčku.
+ 1 omyl navíc: Dítě má hezky sedět, nevrtět se, nehýbat
Ne, dítě se má vrtět, hýbat, pohybovat. Zařízení pokojíčku má iniciovat pohyb. U malého dítěte jsou vhodné bezpečné houpací hračky se zábranou proti pádu nebo houpačka s ohrádkou zavěšená na zárubně dveří mezi kuchyní a dětským pokojíčkem. Pokud u větších dětí děláme ribstoly, hrazdy a podobně vždy pod nářadím musí být měkká dostatečně vysoká matrace z polyuretanové pěny proti pádu. Pozor na volné poletovací pohupovadla, která se mohou zachytit o nábytek a zlomit dítěti vaz.
Ing. Helena Prokopová
autorka je předsedkyně Sektorové rady nábytkářů, přednáší ergonomii na odborných školách