VERONIKA22: my máme v botníku (máme jen otevřené police) 2 proutěné koše, v jednom šátky, čepice, prostě "malé" věci a v druhém šusťáky a zapískované tepláky, co ještě nemusí do pračky. Mikiny jsou na háčcích nad botníkem.

SWATKA: jojo dospělácké věci máme také na židli ale v místnosti kde furt spí ta menší a v danou chvíli zase chce ta starší ven :oD

SANTAL: teda myšlenka škatule se mi dooost líbí :o)


ANYSA: no asi přiděláme pár věšáčků

VERONIKA22: Mikiny, bundy - dětské stejně jako naše, na věšáku na zdi (cca 1 věc na člověka - co teď nosí) nebo na věšácích ve skříni (zásoby pro změnu počasí/dobu praní).
Na čepice a kšiltovky a rukavice, šály, šatky - mám v předsíni na polici ve skříni 2 tematické škatule, strčím, vyhrabu, žádné komínky s tímhle neřeším. Předtím jsem měla zásuvky (to již nestačí .-) )
Kombinézka do kočáru pro mimčo zůstávala taky v tom kočáru.

Tepláky, trička, ponožky - to je ten koš na prádlo...

VERONIKA22: mikiny, bundy kšiltovky na věšáčku (zas tolik najednou toho přece našpiněného není), tepláky, gumové kalhoty atd ve skříni. Mám vyhrazenou polici na našpiněné oblečení.

SANTAL: já myslim hlavně bundy, mikiny, čepice, kšiltovky....tepláky a trička do pračky fakt musej.
no a pak na dítě které je nechodící a ještě v kočáře nežere křupky, tak mám teplejší a tenčí obleček a furt to musim někde na věšáku válet a střídat podle počasí :o/

VERONIKA22: nejsem si jistá, že je to šťastně naformulovaná otázka - tak jak ji vnímám já, zní odpověď: v koši na prádlo.

úplně to sem nepatří ale chci se zeptat jak na chodbě ( doma za vstupními dveřmi ) skladujete nošené dětské oblečení co hned nejde do pračky?

já to zatim povalovala na jedné hromadě ale už mě ta hromada začíná štvát neboť už tam házim oblečky 2 dětí.

a celý den marně přemýšlim jak to změnit. do poliček se mi nechce - nejsem zrovna skládací typ. zavíracích skříněk se bojim, že tam budu udržovat ještě větší bordel, na ramínka kašlu - oblečky jsou moc prťavé, tak jedině asi dřevěnou lištu s několika háčky?

předem velmi díky každému!!

VERONIKA22: Taky tak... My teda máme 3+kk, ale prostě doufáme, že se druhé dítě zadaří a pak prostě budou muset mít jeden společný pokojíček...Jinak to nepůjde... Za nás to bylo normální...ale dneska je ten trend jinde...tak snad to nebude problém.... Trošku se toho bojím....

SWATKA: jojo já taky ne, ale finančně nemáme na výběr :o(, letos se stěhování nepodařilo tak se zase modlím za příští rok.

SINSEMILLA: asi když musíš, tak musíš, ale když nemusíš, tak je to určitě lepší.

s tím sexem, když jsem žila se Státech, tak jsme měli pro 4 lidi v baráku jednu koupelnu se záchodem dohromady. A holt když se šel člověk sprchovat nebo naložit do vany, tak nejdřív oběhl ostatní obyvatele, jestli nepotřebujou. Zřejmě by to se sexem v garsonce muselo probíhat podobně :-)

VERONIKA22: tak jasně, že to jde, ono vždycky všechno nějak jde. ale s dvěma puberťákama si nedovedu představit žít v jedné místnosti - co sex (můj i jejich), hudba, kámoši, to, že každý chce třeba jít spát v jinou dobu..

Byvali sousedi na miraku bydleli ve 42 metrech, z toho dvacet metru byla kuchyn, zachod s koupelnou a prdesnin. Takze spali rodice a dve deti (kluk 15, holka 18) v jedne mistnosti s patrem. Nechapu, asi maji nekonfliktni povahy. Nam byl maly stejny byt s jednim ditetem a vsemi kramy kolem mimona a nutnosti parkovat kocarek v pokoji/loznici/obyvaku..

ANNAWA: no tak Tvoje příspěvky se jevěj jako zcela normální, takže jsi to přežila určitě bez újmy :-) nicméně vyrůstat v otcově ranním prdění by mě vyhnalo co nejdříve na ubytovnu :-DDD jsi dobrá!

GORK: ano, spali jsme všichni v jedné ložnici, dokud měla mladší sestra dětskou postýlku, protože čtyři velké postele se tam nevešly. Pak vždycky někdo spal na válendě v obýváku - já, po čase máma, což zpětně považuju obojí za šílený, protože mně vadila hrající televize tam a to, že spí v ložnici otec a děti a matka jinde, mi přijde taky praštěný.

Nicméně v historii často lidé neměli víc než jednu jedinou místnost na všechen život ;-)

ANNAWA: a jak jste to dělali? Jako že jste spali všichni v jedný ložnici a jinak jste byli všichni v obýváku? Jako že jste spali s vašima?

TANAIS: to bylo :-) Ale ony naše děti mají pokojíčky až od loňska, do té doby byly taky v jednom pokoji, co měl dvacet metrů - tři kluci a jedna holka a stropy tu vysoké nemáme. Dneska jsou holka zvlášť, dva kluci spolu a jeden zvlášť a je to tak ok.

ANNAWA: to jste na tom byli dobře. My taky bydleli ve 2+1, pravda, pokoje to byly velké, tak kolem 25 metrů a vysoké stropy, takže v každém pokoji bylo vestavěné patro. Nicméně mám tři ségry, takže nás v tom jednom pokoji bylo víc než hodně :-)

TIMA: já pokojíček neměla, ani žádnej svůj kout a nesla jsem to hodně těžce, moc mě to mrzelo. Byly jsme se sestrou dvě a bydlela s rodiči ve 2+1, rodiče sice říkali, že z ložnice udělají pokojíček a budou bydlet obýváku, ale skutek utek. Přitom dneska, když jsou naše velké děti (12 - 15 let) v pubertě, jsme kolikrát, dost často, i my rádi, že jsou se svými náladami zalezlí.