PATISLAV: kdybyste rodili doma a tohle se stalo, tak bych vám vyjádřila soustrast a nabídla pomoc, blízkost, sdílela bych s vámi smutek.
Jelikož to dopadlo dobře a já jsem doted netušila, že už jsi otec, tak vám všem opožděně moc gratuluju a přeju zdraví, radost a vůbec ve všem všechno dobrý :-)
Jinak: my si nerozumíme.
Mě jde o možnost vybrat si jak a kde rodit. Chci, aby byla zachovaná. Tak jako možnost výchovy dětí, možnost způsobů léčení a tak dále a tak dále. Nechci se vracet zpátky k jediným pravdám totáče.
Taky nikoho nenapadne zakazovat lidem jezdit autem i když se ví, že se přitom poměrně dost často umírá.
Porod doma si nezvolí někdo, kdo se na to necítí. Vesměs jde o ženy, které se tomu hodně věnují, mají nastudováno někdy víc, než nemocniční personál a vědí, do čeho jdou. Že se to někdy přesto zkomplikuje a nejde to dobře, to je pravda. Pak je nutný, aby žena byla domluvená s nějakou porodnicí, že by ji přijala a udělala co se dá. Stejně tak, jako je přijatý někdo, komu se stal úraz. Taky ho nepošlou pryč s tím, že nebyl dost opatrnej (nebo dokonce dělal nějakou úplnou hloupost) a neměl se mu ten úraz stát. Porodnice ale přicházejí o peníze a nemají člověka tak pěkně pohodlně pod kontrolou, mají možná i komplikace s úřadováním - to neívm. ALe zkrátka tuhle záležitost by nerady pouštěly z rukou a nechaly volně a svobodně probíhat. Já je chápu.
Chápu i lidi, kteří nedají na porodnice dopustit a ani koutkem duše by je nenapadlo tak riskovat při takové události (kterou díky nemocničnímu odosobnění a absencím porodů doma v minulosti nímáme jako těžkou operaci). OK. Ať rodí v porodnici.
Chápu i ty ženy, které by si velmi přály rodit doma, ale okolní společnost a všechny ty bububu kolem, ta psychologická masáž se na nich podepsala, takže se prostě bojí, neodváží se a ten strach by nakonec způsobil i to, že kdyby se náhodou opravdu odvážily, nejspíš by měly všelijaké komplikace s toho trachu. At taky radši rodí v porodnici. Ale ať proboha zůstane možnost pro ženy, které se nebojí a jdou do toho, aby mohly a neocitaly se tím málem jednou nohou v krimunále, to by byl velký krok zpátky.
V okolních zemích na západ od nás už ten bubák vybledl, tam už se lidi tak nebojej, vymanují se z hrůzy před všemocnými bílými plášti a ukazuje se, že to jde...