MUADDIB:
Ten druhy clanek je teda zajimavejsi, diskuse vetsinou nectu, ale v tehle se sem tam mihnul zajimavy postreh, coz me dotahlo az na stranku s timto prispevkem (krapet vtipny, v ramci s tim fakt souhlasim).
Komentář ze dne: 28.08.2012 10:15:55 Reagovat
Autor: cover72 - cover72
Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: NNSD postoj
IMHO je lepší nebýt ani v jednom extrému. Nebýt "pseudo-self-def-freak" typu "musím trénovat na to, kdyby mne v temné uličce, když povezu babičku na vozíčku, přepadlo 23 ninjů" ani paranoik, který se nemůže ani pokochat přírodou, protože je neustále "ve střehu" a podezřele si měří tu mamču s kočárkem, jestli v něm nemá liliputa s brokovnicí...
Ale ani nezaujímat ženský postoj "nic se mi nemůže stát, o půlnoci půjdu houštím v lesoparku", nemyslet si že všichni lidé jsou hodní a svět sluníčkový a nestavět se zády k přibližující se smečce existencí s kapucami v ksichtech.
Prostě jednat rozumně, což se mi právě velmi líbí na metodice MacYounga.
Zločin se nestává jako čisté z nebe, ale vyvíjí se ve fázích: musí být splněna řada podmínek - od výběru oběti přes vhodnou situaci až po napozicování útočníků do výchozích pozic pro takticky výhodný přepad, a když je člověk zná alespoň trochu, může být ostražitý pár minut denně a jinak žít normální život.
Násilné zločiny se třeba normálně nestávají v davu, protože tam je moc svědků, ani v úplné pustině, protože tam by museli týdny čekat na oběť, ale ve "fringe areas", kde občas někdo projde takže oběti jsou, ale není tam dost lidí aby byla po ruce pomoc. Takže prakticky jen tam je potřeba si dávat pozor.
Zločinec se neumí k oběti teleportovat, ale potřebuje se dostat do výhodné pozice. Mladiství opírající se o stěnu ve "fringe area" jsou potenciální hrozba, protože tak si tipuje oběti vlčí smečka. Dva týpci u protějších stěn podchodu jsou potenciální past typu "nůžky". No tak tam prostě nejdu a nikdy jim nedám příležitost k tomu, aby zaútočili. Jako když ve filmu Harry Brown hlavní hrdina nešel do toho podchodu obsazeného mladistvými. Nejsem Conan Vyzyvatel.
Pro emocionálně nestálé jedince s nestabilním sebevědomím to může být těžká rána ega ("já přece můžu jít kam chci! Nebudu se kvůli nikomu a ničemu omezovat! A kdyby něco, umím karate/kmagu/mám teleskop/mám krochnu a všechny je zničím!"), ale rozvážnost a vyhýbání se nebezpečí je IMHO moudřejší, než macho chování a riskování ve snaze neztratit image neporazitelného überdrsňáka. Asi si tak nešplhnu u mladých slepiček, ale kupodivu mi to ani nijak nevadí ^^