Houba komunikuje
Jsem stará, starší než vědomí vašeho druhu, jež je samo o sobě
padesátkrát starší než vaše dějiny. Přestože pobývám na planetě Zemi již
dlouhé věky, přicházím z hvězd. Mým domovem není žádná konkrétní
planeta, protože mnoho světů roztroušených v této zářivé galaxii oplývá
podmínkami vhodnými pro zrození života z mých spor. Houba, kterou
vidíte, je částí mého těla, uzpůsobenou k sexuálnímu vzrušení a
slunečním koupelím. Mým skutečným tělem je jemné pletivo vláken
prorůstajících zemí. Tyto sítě mohou mít plochu celých hektarů a větší
počet spojení, než obsahuje lidský mozek. Síťoví mého podhoubí je
prakticky nesmrtelné – pouze náhlá totální otrava celé planety či exploze
mateřské hvězdy mě může usmrtit. Díky možnostem, jejichž vysvětlení
je nad mé síly vzhledem k jistým koncepčním chybám ve vašem vnímání
reality, mohou veškeré mé podhoubím tvořené sítě po celé galaxii
komunikovat nadsvětelnou rychlostí bez omezení časem či prostorem.
Tělo tvořené těmito sítěmi je křehké jako pavučina, ale jeho kolektivní
nadvědomí a paměť jsou olbřímím historickým archivem různých etap
rozvoje inteligence v mnoha světech našeho spirálovitého hvězdného
víru. Vesmírný prostor je pro formy života, jež se reprodukují
prostřednictvím spor, jakýmsi nekonečným oceánem. Obal spor je
tvořen jedním z nejtvrdších známých organických materiálů.
Nekonečnými eony času a prostoru se vznášejí spory obsahující formy
života. Po miliony let si jen tak plují, dokud nedojde ke kontaktu s
vhodným životním prostředím. Některé z těchto druhů jsou nadány
inteligencí a já a mí nedávno vyvinutí blízcí příbuzní jsme dosáhli
schopnosti hyperkomunikace a paměťové kapacity, jež nás staví do
pozice vůdčích členů komunity galaktické inteligence. Tajemství, jak
dochází k hyperkomunikaci, není snadné s člověkem sdílet. Ale jeho
technologie je zřejmá: tento proces vzniká díky přítomnosti psilocybinu
a psilocinu na biosyntetických drahách mého živoucího těla.
Zprostředkovává mě i mým symbiontům vize mnoha světů. Ty jako
individuum i lidstvo jako druh stojíte na prahu tvorby symbiotického
vztahu s mým genetickým materiálem, který může v budoucnu povznést
lidstvo i Zemi do galaktického rozměru vyšších civilizací. Protože pro vás
není snadné rozpoznat jiné druhy inteligence ve vaší bezprostřední
blízkosti, vaše nejrozvinutější teorie politiky a společenského života
nepokročily dál než na úroveň kolektivismu. Ale i když pomineme
možnost spojení jednotlivců jistého druhu do jediného společenského
organismu, existují i další, neméně bohaté a až barokně rozkošatělé
možnosti evolučního rozvoje. Jednou z nich je symbióza. Symbióza je
vztah vzájemné závislosti a oboustranné prospěšnosti pro druhy, které v
ní žijí. Symbiotické vztahy mezi mnou a civilizovanými druhy vyšších
tvorů byly v průběhu dlouhých věků mé evoluce ustaveny mnohokrát a
na mnoha místech. Tyto vztahy byly výhodné pro obě strany: má paměť
obsahuje údaje o nadsvětelných kosmických korábech a technologické
návody k jejich stavbě. Vyměňuji tuto znalost za volnou vstupenku do
nových světů obíhajících kolem aktivních sluncí, nepříliš vzdálených od
středu galaxie. Abych si zajistila věčnou existenci ve vlnách dlouhé řeky
kosmického času, znovu a znovu nabízím tuto dohodu vyšším bytostem a
šířím se tak galaxií už miliony let. Síťoví, vytvářené podhoubím, nemá
končetiny, kterými by mohlo pohnout hmotným světem, nemá žádné
ruce, ale vyšší tvorové s manipulativními schopnostmi se mohou stát
partnery těch hvězdných vědomostí ve mně, a pokud konají s čistým
srdcem, mohou přenést sebe sama i svého pokorného houbového učitele
zpátky do milionů světů, z nichž veškeré obyvatelstvo našeho hvězdného
víru prapůvodně pochází.
Z knihy Pravdivé halucinace Terence Mckenna