KEJKLIR: Inu, není to Jablonné v Podještědí?

Také bych rád upozornil na skvělé CD Michala Bystrova, o kterém sám autor textů a hudby prohlásil toto:

CD Nespouštěj oči z trati jsme (my, kapela Strašidelná loď, v současnosti nečinná) nahráli během dvou květnových dní – živě! – v jednom žižkovském studiu. 12 skladeb s tematikou železnice, nonstopů, Sibiře, 11. září, pražských nábřeží a mostů jistě nadchne každého, kdo se o tyto věci do hloubky zajímá.

K poslechu i stažení zde: http://www.michalbystrov.cz/nespoustejociztrati.htm

VLAK

Paličky kol rychlíku,
Proti Tvýmu srdci potichu,
Bubnují po kolejích,
Které, i když se to zdá,
Nikdy se nespojí,
Ani Ty, ani já.....

O kolejích tam toho sice moc není (resp. nic, pokud nejsem slepý či hluchý), ale náladou to sem zapadá:).
http://www.youtube.com/watch?v=Yd60nI4sa9A

JOSEF_K: Btw.: pokud někdo máte originál této či jiné písně od tohoto autora, budu nesmírně vděčen (že ten text zpívají i Rolling Stones, vím:)).

Robert Johnson


Love in vain



And I followed her to the station

with a suitcase in my hand

And I followed her to the station

with a suitcase in my hand

Well, it's hard to tell, it's hard to tell

when all your love's in vain

All my love's in vain

When the train rolled up to the station

I looked her in the eye

When the train rolled up to the station

and I looked her in the eye

Well, I was lonesome, I felt so lonesome

and I could not help but cry

All my love's in vain

When the train, it left the station

with two lights on behind

When the train, it left the station

with two lights on behind

Well, the blue light was my blues

and the red light was my mind

All my love's in vain

Ou hou ou ou ou

hoo, Willie Mae

Oh oh oh oh oh hey

hoo, Willie Mae

Ou ou ou ou ou ou hee vee oh woe All my love's in vain

Vladimír Merta

Mejdan na kolejích

Převržená láhev vína na kolejích
vypečený chléb padá zpátky do klína
zástupu vyvolených
kteří se budí
dechovkou pocitů hnusu a nudy
Smuteční kapela vyhrává
soumrakem padá únava
hospodská zatuchlá od lidí počítá útratu
dokud ještě vidí
měďáky zvoní
chudí duchem
chlebem sytí
Kronikář pod lípou sedává
sklidí se stoly kůrky
svědectví času vydává
jedovaté muchomůrky
mládí si krátí čas
jeden jako druhý
a každý úplně jiný
Poslední večeře začíná pro zeleného z nich
kouzlo dovolenky zhasíná jako zašlé ořízky knih
hroby voní jako návrší z hlíny
vzal si svou kartu
jako každý jiný
Žaludské eso
karta vyvolených
sám sebe obelhává
že už je muž
hudba zní z rádia
zůstává s láhví vína na kolejích
vesnická madona si stírá ze rtů růž
Hromada vagónů se černá v dálce jako tuš
nákladní vlak plný melounů
poselství slávy
s odstínem laciného alkoholu
Strojvůdce vítr mával lampou
a kotel syčel
začni znovu žít
jestli jsi muž
okamžik váhal
a někdo z náspu křičel
až splynul s hmotou kovu
ostrou jako nůž
Jako převržená láhev vína na kolejích
skanul na zem oklamaný nápověda
kamelot nabízí zvláštní vydání
Mejdan na kolejích!
Každý večer si jeden z nás na koleje sedá
Krátí si čas
a každý z nás je jiný

Karel Kryl

31.kolej

Pod klenbou nádraží veselí lidé se smějí,
hodina sudá či lichá, zní hovor a křik,
třicet je kolejí, které se navracejí,
třicátá prvá je tichá jak tajený vzlyk.
Možná někdo to ví, kam ty koleje vedou
a proč nastoupil smutek do vagonu,
za most betonový zelené vlaky jedou,
zbyly obaly z Gkytek Ena peronuAmi.

Pod klenbou nádraží Babylon řečí a zvuků,
z ostatních kolejí veselé vlaky jedou,
na této poslední obava roztřese ruku
v ponuré naději, že snad už nepřijedou.
Prsten granátový barvu svou změní v šedou,
ústa šeptají ještě a zasvítí blesk,
každý dnes už to ví, kam ty vagony jedou
a proč s kapkami deště padá i stesk.

Bohužel se mi k té sbírce, z které to opisuju, nedaří najít doprovodné fotografie Petera Župníka, které věru nemají chybu. Scanner pro změnu nefunguje:(.

Josef Kainar

Odjezd

Nejsem šťasten Nejsem zoufalý
Bylo to jiné než lze předvídat
Nosiči kufrů Kteří volali
Poslední vagón Bral jej líný spád
Lenivý strašný spád mé slavné řeky Jihu
Necítím nic A cítím nic jak tíhu
Železných kotoučů výhybek na trati
Po které odplouvá
Co mělo zůstati

Nejsem klidný Jen mé vědomí
Chvěje se horkem Z nástupiště střech
Nejhorší láska Která nezlomí
Jenom tu je A jenom čítá dech
Lenivý volný dech těch úst která tu zbyla
Co ještě dál A bílá černá bílá
Vývěsky nádraží ukazující kam
Odcházím z nádraží
A nejdu Zanikám

Jak je to dávno už!
Dávno jak bahno dna
Co od té doby pak
Ach je jen náhoda

Bledej gentleman

Josef Kainar

Blues noční čekárny

Prosím vás pane kdy ten vlak jezdí
já totiž nesmím tváří stát ke zdi
Nemohu nesmím pane chápete
Jsou různý divný věci na světě

Promiňte pane něco jste říkal
mám starý voči žárovka bliká
tady i venku všude samá noc
žárovka bliká pane vo pomoc

Telegraf jako tehdá klepe
potom ji vedli do vozu
Šla jako dítě ale slepé
v kouři a snách a lomozu

Telefon jako tehdá zvoní
potom ji vedli do vozu
Desátej rok si chodím pro ni
to jsou ty smutný věci na světě

Děkuju pane nepřijel nikdo
já jsem to taky nečekal
Vy jste moc hodnej vy to chápete
ale jsou divný věci na světě

Něco vám povím co nikdo neví
něco vám pane prozradím
Něco vám povím docela tiše
Vona mi píše pane vona mi píše

Bledej gentleman

MAJKA: u mne taky prvni, co mne napadlo :))

Zdroj: http://www.konstantin.cz/ciernybalog/

WELL: to bych rad slysel v originale ;oP

je tu taky jedna od kalandry, ale nemuzu si nejak vzpomenout...

Vytáhl jsem starší písňový text (metalový! :)) od jednoho místního id, které sem jistě časem zavítá. Myslím, že je srozumitelný i přes pár interních narážek/obratů.

Laminátka

Poctivá ocel z let šedesátých
Valí se po českých tratích
Vrcholy hlučné krásy
Laminátky - uhlovlaků spásy

Černá perla drah - Laminátka

Chlouba elektrické trakce
Plastu dosti, oceli více
Střídavým proudem do boha
Laská koleje stále a znova

Černá perla drah - Laminátka

Vzrušující fantazie snové
Tvary lokomotivy staronové
Naplňuje zcela naše srdce
Laminátky tažná elegance

Černá perla drah - Laminátka

Navždy potáhne vnitřní vlaky
Dopředu a z boha taky
Sílu železa a elektřiny
Uctívám bez pocitu viny