KUKIDE: tak spíš byl vizonář :-) mě popravdě sere, jak se to vyvinulo. Uvědomuju si, že naprostý komunismus, tedy sdílení všech zdrojů, je demotivující, vede k vyhoření a vyčerpání vynaložené energie, apod. Na druhou stranu, systém tak strmě stratifikovaný jako Bitcoin mě nepřijde jako nic, kde bych chtěl vynakládat úsilí na identifikaci s komunitou, ve které jsem prostě outsider.
celé je to složité, není to jen o bitcoinu, ale je to meta-politická otázka: jak moc velký podíl na bohatství, prestiži, zdrojích apod. dané komunity má jedinec mít, aby mu stálo za to se s komunitou identifikovat? fakticky se obávám, že jsou jen dvě možnosti: pokud je pro někoho identita důležitá, bude usilovat o rovnost příležitostí, rizika ale samozřejmě i výhod z příslušnosti ke komunitě. a nebo půjde o prostředí tak individualistické, že jakákoliv potřeba identifikace mizí.
Jako zabývám se osobně něčím takovým, že je pro mě podstatná platba v něčem jako bitcoin, místo na běžný účet? Nezabývám.
Držím větší množství Bitcoinů? Nedržím.
Proč bych vlastně měl spatřovat v Bitcoinu cokoliv pozitivní? I kdyby neměl enviromentální stopu, tak bych mohl pochybovat, zda je opravdu správná taková míra (skoro) anonymní akumulace bohatství, nepředvídatelnosti ve velkém měřítku, apod. Ale budiž, pokud bych si cenil svobodu jako hodnotu o sobě, měl bych asi připustit výhody.... Ovšem pak je tu ta enviromentální stopa...
Proč bych vlastně měl jakkoliv fandit Bitcoinu? Problém je, že i kdybych teď šel a zbytek co mám prodal (je to málo, ale pořád by toho bylo na několikaměsíční cestu po světě), tak patřím skutečně mezi lidi, kteří si dokáží užít pocit bezpracného zbohatnutí? (tedy v podstatě výhry v loterii?).