Též bych preferoval, kdyby se Sly už rozmělňování skvěle zakončené tetralogie nevěnoval. Ale když už, viděl bych to třeba takhle:
Rambo sedí v přeplněné vysokoškolské posluchárně na debatě se studenty. Zjevně levicoví kavárenští povaleči mu kladou drzé, neuctivé otázky stran jeho působení ve Vietnamu, Afghánistánu i jinde ve světě. Padají výrazy jako 'zbytečné zabíjení', 'přehnaná brutalita', 'presumpce neviny', 'arogance moci', 'kult síly', 'práva jiných kultur na život', 'východní moudrost' a spousta dalších podobných sraček. Rambo beze spěchu a klidně vyvrací jednu námitku za druhou a v brilantní závěrečné řeči zesměšní toho nejagresivnějšího a nejnesympatičtějšího intoše v sále. Po skončení besedy se podepíše několika studentkám na ňadra a odchází do parku uvnitř univerzitního kampusu, kde se posadí a zamyšleně hledí na sochu George Washingtona. Tam si jej najde ten liberální píčus, který se s ním předtím nejvíc dohadoval a začne - lehce zfetovaný - Ramba znovu napadat. John mu zkouší v klidu znovu vysvětlit základní postuláty svého životního a politického postoje, ale píčus jej nemíní poslouchat a mele si dál svou. Rambo si hluboce povzdechne, dá mu přes držku a odchází vstříc zapadajícímu slunci ven z univerzitního kampusu. Zpátky domů, na farmu svých otců do Arizony, mezi slušné, normální, pracující lidi. Závěrečná scéna: John na svou zahradu umísťuje sochu George Washingtona - stejnou, jaká byla předtím v univerzitním parku. "Tady ti bude líp, Georgi," říká tiše. KONEC. V titulcích by měla být ještě výzva americkým voličům k podpoře Republikánské strany."
Na TAKOVÉHO Ramba bez válečné akce bych se s chutí podíval.