tak já si modrý otevřela na štědrej den po večeři, doma ve Vrchlabí vyčmanila dvě skleničky a byla veselá, pak nás Mech vezl na motex, ale nevyjel až k chatě a tak nás vyhodil cca 800 metrů vod chaty, jenže byla šílená vánice, my neměli čapky, šály, zaplý bundy, tahali sme v ruce dárkový tašky a v nich dárky a já v pravačce ještě to víno. Strašně sme mrzli, vítr do nás vostře řezal, velký sněhový vločky všude, jednu prázdnou tašku jsme nechali naschvál uletět, ale pes to nepochopil a jal se zachraňovat situaci a že tašku donese. Naštěstí sme ho vodvolali zpátky.
Celej tenhle marast jsem řešila tim, že do sebe naleju co nejvíc alkoholu, aby se mi líp šlo, takže když jsme došli celý zmrzlý do chaty, ve flašce bylo na dně.
Pak jsem si ubalila stěží brko, zjistila, že jsem strašlivě vožralá a usnula v křesle.
Konec pohádky :))