ECLECTICA: to je spis zivotni lekce...

ECLECTICA: jak vtipné.

PATISLAV: podivej hele...za sebe mluvit nemuzu, ja jsem zazila vsechny stavy..kdyz jsem byla presvedcena, ze nic nema smysl...kdyz jsem byla presvedcena, ze vsechno ma smysl a rizny presvedceni mezi tim. pro me neni tezké nic...
a ostatni at si verej, cemu chtej, ne?

ja jenom znam pár pribehu lidí, kterí trpeli.. a nedokazali si priznat, UVIDET, ze si za to muzou sami... a potom... se dostali hodne dolů...a neco se zmenilo...a oni opchopili, jak to funguje a kdyz to pochopili, uz s tim mohli pracovat... tak jako kdyz se clovek nauci anglicky, tak uz muze v anglictine komunikovat, ale dokud to neudela, ma smulu .-)

LALINA: spatne veci se proste deji, nekdy si za ne clovek muze sam, nekdy k nim prijde bez vlastniho pricineni. Smysl takovym udalostem muze clovek dat zpetne, tim, jak se s nimi vyporada, ale pochybuju, ze je neci "zivotni ukol: prijit treba o nohy, zejo.

PATISLAV: ne, to jsi spatne pochopil, to si zrejme zhmotni jeho rodice.

ECLECTICA: rodice, kterým umrelo díte, maji tezkej ukol nahlidnout svoji situaci jinak, nez byli zvyklí (aspon v nasi takzvane civilizaci)... je to lekce sveho druhu.. a znam lidi, kterí tu lekci zvadli pomerne dobre...

LALINA: Je těžké si přiznat, že nic smysl nemá?

FORINTI: Takže dítě si zhmotní přání na smrt?

ECLECTICA: to je tak tezky si priznat, ze vsechno ma svuj smysl?
odpovim za tebe: ano , je. je to to nejtezsi a proto to tak malo lidi dela.. museli by totiz zcela prehodnotit svuj zivot, svoje mysleni, museli by vzit hromadu odpovedosti za sebe a svuj zivot na svoje bedra...
o co snadnejsi je rikat si, "to je smula, proc se to stalo zrovna me, za to muze toto nebo tamto"
... pro vetsinu lidí je bolestne divat se na svoje pády a zádrhele, trápení a bolesti ve svetle poznání...

ECLECTICA: Pro někoho jistě ano.
LALINA: Neztratí, nikdy ji neměla. Neboj.

LALINA: jo, to máš pravdu.

ECLECTICA: chmm

FORINTI: no nevim, oni rodice a spolecnost se velmi rchle postaraji:-))
kdyz venku sleduju rodice a deti (a ze sleduju dukladne a dlouhodobe) je to nekdy az k uzoufani...takovy dite dneska ..aspon teda to mestsky.. si nemuze ani sahnout na trávu, páč co kdyby se uspinilo...
pokrikování starostlivých matek "to NEMUZES", to "NESMIS"...NEDELEJ TO... me opravdu nenechava na pochybach, ze decka tu schopnost pritahovat prani ztratej velice brzo...

Nevím zda to bude úplně pochopitelné, ale to co my nazýváme naším vnitřním dítětem, naší duší, Bohem, anděli, nebo našimi průvodci....to je právě to naše nefyzické já, které je naším prodloužením ke ZDROJI. A my sami, já fyzická ANNA NOVÁKOVÁ, se nacházíme na tzv. stejné vlně jako naše nefyzické já. Pokud je tam stejná vibrace, tedy pokud realizujeme sami sebe a máme z toho radost (Naše emoce jsou tím indikátorem, zda jsme sladěni s naším vyšším já, nebo ne).....pak, pak se cítíme výborně. A pokud nejsme, tak pak se necítíme tak výborně...
Tak to je hrubý překlad.
http://www.youtube.com/watch?v=jzP8XOIwqTs

FORINTI: bez tohle vysvetlovat rodicum, ktere prisli o dite, jsem moc zvedava, jak pochodis.

To je skutecne takovy problem priznat si, ze zivot dokaze byt kruty sam o sobe, aniz by za tim byl nejaky ucel a smysl?

FORINTI: Já vysílám pozitivní vibrace přes 7. čakru už asi dvě hodiny a instrukce od Aštara Šurana žádný. :-))) A ani od Kim-Teca. :-(

DARUMA: no tak..priteli, mas tohoto zapotrebi? nudis se v práci? ;-))))))

DARUMA: masakr, tak to fakt nevím:-)

ECLECTICA: nebo nejaky trestny body...;-)))))))))

ECLECTICA: může to znít krutě, ale děti jsou ovlivňováni tím, co přitahují jejich rodiče. Jsou ovlivňováni rodinným prostředím.
Jinak jsou to právě děti, kteří si dokáží zhmotňovat přání úplně nejrychleji. Protože oni tam nemají tu brzdu typu: To se nemůže stát, to nezvládnu....