FUMO: Hele ono se dá zaparkovat v Jablonci - mám takový dojem, že parkoviště na Horním náměstí funguje jako záchytné a z JBC jezdí skibus nahoru do Bedřichova...

Nad 1000 uz je to úplně jiná liga.

Hranice slušnosti: Jsou k sobě lidi slušnější od 800 m n. m. výš? | iOutdoor
http://ioutdoor.cz/zajimavosti/hranice-slusnosti-jsou-k-sobe-lidi-slusnejsi-od-800-m-n-m-vys/

FUMO: myslim, že tady najdeš info co potřebuješ + když si ověříš skrze aktuální komenty na kamzasnehem, nemělo by se ti stát, že si zkurvíš lyže na asfaltu.. v jizerkách jsou obecně trasy, kde se drží sníh dlouho a kde ne - je to docela vidět i na tý mapě, podle toho, kde upravujou..

SHM8: a stopa na Souš byla v pohodě? Ta Smědava je taková jistota, že tam je sníh a můžeš vlastně na 3 strany, no.

FUMO: na parkování za mě asi nej Bedřichov a do Horního Polubnýho se taky dá (tam navíc za příjemných 40,-)

SHM8: byli jsme na Smědavě v pátek a v sobotu a jediný problém jsou ty parkovací kapacity. Oba dny jsem se vešli poslušně na parkoviště za 100, ale v pátek jsem dorazili v 9 a byli jsme poslední auto, co se vešlo. Takže i odjezd po poledni byl naprosto tragický, protože auta stála asi kilometr po silnici dolu.

Nechápu, proč se neudělá dole velké parkoviště a nependluje tam skibus... no nic, bylo to boží ;-)

FUMO: v jizerkách je to na běžkování nej asi celorepublikově.. kamzasnehem.cz

ještě dodám, ze silnice na přehradu Bedřichov je tradičně protažená...

MICTECH:
WYMA: díky vám!

FUMO: http://www.jizerskaops.cz/

FUMO: momentálně je sněhu cca 20-30 cm, jezdí se dobře. předpověď do 23.12. je taková, že bude zima, tj. bude se stále jezdit. nicméně sněhu je tak málo, že stačí 2 dny tepla, a bude se jezdit tak možná od kristiánova vejš. jizerka je jistější.

Ahoj, kdybych sehnal ubytkování v Bedřichově na 29. a 30. 12. bude tam sníh na běžky? Nevímte prosím, jak to tam teď vypadá?

CRS1138: copy & paste

Při stém výročí protržení přehrady na Bílé Desné jsme se dočkali nikoliv nových poznatků, ale polopravd limitně se blížících ke lži, vynechávání skutečností a další manipulace s historickými fakty. Dovoluji si tedy použít části textů co jsem psal do knihy o Jizerských horách pro Romana Karpaše. To co se stalo na Bílé Desné v roce 1916 byla souhra nikoliv náhod, ale diletantismu, hlouposti, soukromých ambicí a ega.
Projekt
Nelze opomenout osobu Ing. Emila Gebauera, který v projektu figuroval jako stavební správce vodního družstva. E. Gebauer se podílel na stavbě přehrady vlastními stavebními návrhy, což se odrazilo v obrovském množství změn. Stojí za připomenutí, že po protržení přehrady nebyl mezi dalšími osobami obviněn Ing. W. Plenkner (projektant), protože se zřekl odpovědnosti pro velké množství změn v projektu, které prosadil E. Gebauer spolu s Ing. Augustem Klammtem, městským stavebním radou z Jablonce nad Nisou. A. Klammt převzal autorský dozor od Plenknera už při stavbě díla.
Destrukce hráze
V půl čtvrté odpoledne procházeli kolem přehrady dřevaři a všimli si, jak z hráze tryská pod tlakem voda ve svazku o průměru asi dvou centimetrů. Okamžitě na to upozornili hrázného, který nelenil a vzápětí volal do kanceláře polubenského vodního družstva Ing. E. Gebauerovi. Gebauer nařídil ihned otevřít naplno oba uzávěry výpustí. Zavolal na Desenský poštovní úřad a některým majitelům vodních děl na toku a sdělil jim, že v řece bude větší průtok. Pokud mu byl správně tlumočen stav, muselo mu už v tuto chvíli být jasné, že se hráz protrhne. Jakýkoliv průsak takto tryskající z hráze každým okamžikem sebou strhává materiál a průsakový kanálek se nezadržitelně zvětšuje. Přesto jeho zpráva zněla: "Je nutno uvědomit majitele vodních jezů a náhonů, aby se nezalekli, neboť z přehrady poteče korytem více vody." Do čtvrt hodiny přišla na úřad další zpráva: "Alarmujte hasiče, vyhlaste poplach, hráz se protrhla!"
Vyšetřování
Po katastrofě bylo zahájeno zjišťování příčin katastrofy, ale nebyla zřízena vyšetřovací komise, který by postup koordinovala. Už 27. září přijel z Vídně Ing. E. Grohmann z c.k. ředitelství pro stavbu vodních cest a o několik týdnů později publikoval v časopise Die Wasserwirtschaft článek věnující se Bílé Desné, který rozhodně nevyznívá příznivě pro polubenské vodní družstvo. Dále se 1. prosince 1916 konala konference která se zabývala otázkou protržení a zde byl Grohmann ještě kritičtější.
Soud
Na začátku roku 1920 byli obvinění: Wilhelm Riedel (býv. předseda vodního družstva), Ing. E. Gebauer (stavební správce družstva), Wilhelm Wenzel (zástupce předsedy vodního družstva), Ing . Franz Schön (ředitel stavební firmy), Ing. August Klammt (městský stavební rada z Liberce) a Ing Karel Podhájský (státní dozor nad stavbou). Wilhelm Plenkner, původní autor projektu nebyl obviněn, protože se již dříve zřekl odpovědnosti za stavbu po zásazích polubenského družstva do projektu. Z doby soudních sporů se zachovalo několik výkresů E. Gebauera, kde jsou zobrazeny graficky příčiny protržení. Jeden z výkresů zobrazuje tektonický zlom přímo pod přehradou procházející podélně údolím. Přímo nad zlomem si mělo sedat nadloží se štolou rychleji než po stranách. Podle této teorie z roku 1921 měla štola spodní výpusti s šoupátkovou věží rychleji ujíždět, než si sedalo těleso hráze. Pokud by toto vzal soud v úvahu, musel by i uznat, že byl při stavbě posílen rošt na kterém štola leží (projekt při stavbě Gebauer pozměnil a přidal k základům piloty). To mohlo hrát velkou roli při rozhodování o vině, ale ve světle současného poznání to byl argument zcela nesmyslný. Proti tomu Ing. A. Smrček tvrdil, že hráz byla špatně hutněna po velkých vrstvách. Ing. U. Huber zase tvrdil, že šlo o velmi špatně utěsněný návodní líc. Teorií bylo mnoho.
Rozsudkem krajského soudu v Liberci z 28. března 1923 byli všichni obžalování zproštěni viny, ale státní zastupitelství v Liberci se odvolalo k Nejvyššímu soudu v Brně, který vrátil případ k projednání. 24. ledna 1925 byli obžalovaní krajským soudem v Liberci uznáni vinni a odsouzeni k několika málo měsícům vězení. Obžalovaní se odvolali, ale Nejvyšší soud v Brně 2. května 1927 rozsudky potvrdil. Později v roce 1928 byli obžalovaní amnestováni u příležitosti desátého výročí založení ČSR.
Proč se hráz protrhla?
U příležitosti 80. výročí katastrofy provedli v roce 1996 odborníci ze společností Stavební geologie - Geotechnika a.s. a Terratec, s.r.o. průzkum, který měl objasnit pravé příčinny protržení. Provedlo se georadarové měření, zkoušky dynamické penetrace do tělesa hráze a byla zkoumána i propustnost podloží. Závěry zprávy lze shrnout do několika bodů:
1. Byla porušena těsnost návodního líce a voda prosakovala z nádrže do hráze.
2. Velká vnitřní eroze
3. Velká rychlost prosakující vody, která mohla na několika místech způsobit velkou vnitřní erozi.
Navíc přímo pod hrází se nalézá minimálně 25 metrů mocná poloha dobře stlačitelného podkladu, což způsobuje nerovnoměrné sedání hráze a průniky vody přes podloží. Celkově měl projekt mnoho nedostatků a katastrofa by nemohla být odvrácena ani lepším hutněním, ani jiným způsobem realizace spodní štolové výpusti.
Co není pravda
Není pravda, že se hráz protrhla vlivem nestability podloží, jakési geologické poruchy. Vše, včetně průběhu protržení od očitých svědků ukazuje na problém v hrázi přesně tak jak ho popisují Geotechnika a.s. a Terratec, s.r.o. Stejná situace byla zjištěna o pár let později u přehrady na Černé Desné, která musela být vypuštěna a hráz opravena a nově posílena!!!
Není pravda, že šlo o souhru okolností. Projekt byl postižen hloupým vedením, i návrhem. Tehdejší odborníci místo stavby když ne přímo kritizovali, tak doporučovali jiné. Tím by se ovšem vyloučila jedna z možných příčin, takto postavená hráz by se protrhla tak jako tak. Odpovědnost byla po právu přisouzena Gebauerovi, který byl navíc zodpovědný za špatné informování o průsaku.

v sobotu v pepikáči v ramci dne architektury komentovanej špacír:

1) SKLÁRNA - J. Riedel (vznik 1878-79)
2) TKALCOVNA KONOPÍ - J. Riedel (vznik 1852-94)
3) HUŤ MARIE - K. Riedel (vznik 1904)
4) KAMENICKÁ HUŤ - K. Riedel (vznik 1909-10)

Sraz v 1000 pred školou