KRMELEC: poskoci sou jenom jedni, to o cem pises jsou tridy otrok ... eh poskoku.

OTAVA: Otavo, otrava mít jedno stádo poskoků. Lepší je stádo poskoků, stádo nohsledů, stádo opačného pohlaví bez vyšších nároků na útroby mozku, nějaké to stádečko jako chuťovčičku k sežrání.... jéje těch stád musí být aby to nebyla otrava...

RAB1T: Ne, mi to přišlo jako myšlenka, dávalo to smysl a budu to používat.

OMI: musis byt trosku krutej buh, jinak verici zmeknou taky.

OMI: to víš čeština je prevít stačí jedna čárka a je z tebe debil. V tomhle případě bohužel ze mě. Jo hluboký myšlenky to je moje, po obědě obzvlášť. To si místy připadám jak Bernard Woolley.

OTAVA: a měls to někdy? Stádo obdivovatelů? V jeho stopách dycky jsou stáda jejich dřívějších oblíbenců a nepočítej, že se tě některý z nich zastane...

OMI: Me to vubec neprijde jako otrava.

RAB1T: Vlasntí stádo jsem měl, ale furt po mě chctěli neotřesitelné jistoty a jednoduché pravdy. No komu tady co budu vykládat, se hbitým jazykem a správnou chucpe není problém bejt takovým lidem za boha. Jenomže je to otrava.

KRMELEC: ták, správně. Aby se neurózy nehádaly, je lepší jít do fetující sekty, aspoň je to pohromadě. :-)

RAB1T: Hele, tohle je moudrý. Když se psalo o bíložravcích, myslel jsem přitom na "žrouty bílé aury", ale tohle je myšlenka hluboká jak žebrákova kapsa.

OMI: aha, sirotek si vzal slovo

OMI: "nejsem nikdy vulgární, na PÍČOVINY je muj život příliš drahy..." to se ti povedlo :)

Býložravcům je bohužel vlastní stádní chování. Takže máš jen dvě možnosti založit si vlastní stádo a nebo tiše trpět.

Jasny, vsichni lidi se v podstate deli na masinky a vagonky. Vagonky se dycky zahaknou za nejakej ten vlacek a nadsene ho nasledujou. Masa nepremysli, ma rada kdyz se ji rekne jak se veci maji, co maji delat a ona s usmevem udela co se od ni ocekava. Mysleni boli.

RAB1T: Jenomže já jsem holt cynik zájmů takových, které obvykle mají právě zbabělci. Lidé, kteří se k nějakým duchovnostem dostali, tak učinili obvykle proto, že mají rodiče nahovno a tak buď hledali náhradiuu za nefunkčního tatínka a našli Mistra, podávajícího jednoduché, snadno zapamatovatelné para-pravdy, nebo měli nahovno maminku a tak šli drogovou cestou, na které je oslovilo "takový to osvícení, vole, rozumíš mi, ne?"
Jenomže poi takovejch lidech když člověk chce zodpovědnost za svoje slova, reagují předvidatelně shodně: útěkem a stížností na hrubé chování.

No přiznám se, že mě pálí teď jenom tohle. Nespravedlnost světa, který se dělí na deprivanty, zbabělce a ostatní.
Deprivanti tvrdí, že to Slovo na počátku světa bylo "moudřejší ustoupí" a zbabělci, aby na ně deprivanti nedělali bububu, s tím radši nadšeně souhlesí, poslušně hlasují tak jak je jim určeno a v poště se pak omlouvaj, že jsou už takoví, slabí, nebijte nás...
No a co člověk zmůže, když deprivanti/kokoti jsou dobře organizováni a drží pevně pospolu a o zbabělce se může opřít jen náležitě laskavý a agresivní (cukr a bič) archetyp tatínka, tedy nikdo, kdo po nich chce nějaké vlastní rozhodnutí, nebo snad , nedejbože, zodpovědnost.

OMI: přesně tak nejsi prostě dost sluníčkovej i když mi příde že se tu dají najít kluby nenavštěvované bíložravci.

OTAVA: Nejsem nikdy vulvární, na píčoviny je můj život příliš drahý. Dycky jenom rozeberu situaci a chci po protistraně, aby mi to vysvětlitla. Obvykle není kam uhnout, tak přichází agresivní odpověď.

OMI: Pokud nebudes prehnane vulgarni a osobni, vse povoleno.

Problem s tim ze nejsem dost slunickovej mam porad, uz jsem nejmin dvakrat dostal RO do masakru za prilis drsnyy obrazky :D

BTW a co by jsi si predstavoval za napln klubu ? Na zacatku tu problehly nejaky doporuceny dilka a muzem samozdejme vest ucene disputace co jeste je Ironie a co uz ne :)

Hele, název fora nadějnej, ale nějak při tom čtení nevidím kam to směřuje, tedy kromě exhibice ftipnosti.

Dá se to tu považovat za jakousi šlehárnu, kam si může člověk přijít pokecat jazykem svýho kmene, aniž by o něm hned deprivanti osnovali ankety, že nemedituje bíle a je vůbec tak ňák divnej? A vůbec -- kolik z vás má tenhle problém?

OTAVA: beru na vědomí...