• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NONOBODYBoj o vodu
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Moderní doba si našla i nová témata v boji o vodu. Jedním z nich je privatizace. Podle Světové banky a Mezinárodního měnového fondu je to správný postup, jak zajistit efektivní správu rozvodů a zdrojů, podle obyvatel mnohých rozvojových zemí je to prostá krádež. Snad největší protesty kvůli privatizaci vody proběhly v roce 2000 v bolivijské Cochabambě, kde pouliční boje vedly k odchodu americké firmy Bechtel ze země. Podobně se firma SUEZ stahuje z Latinské Ameriky potom, co proti ní lidé demonstrovali v argentinských městech Buenos Aires, Santa Fe či Córdobě. Důvodem bylo zvýšení cen firmou až na pětinásobek. Podobné příběhy o nezvládnuté (a mnohdy korupční) privatizaci najdeme i v jiných částech planety – v Jižní Africe či na Filipínách. Snad největší pobouření vzbudil záměr ghanské vlády nechat své lidi platit za pitnou vodu v roce 2003 – Výsledkem privatizace byly jen nekonečné cesty chudých rodin k dalekým řekám pro zásoby znečištěné vody.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Egypt před katastrofou
    Strach z nedostatku vody se ale rozmáhá i mezi státy, které v regionu prosperují a žijí v relativním míru. Takovým příkladem je Egypt, kde katastrofa může dosáhnout biblických rozměrů. „Mnoho měst na severu delty Nilu bude trpět zvýšení hladiny Středozemního moře, což může nastat po roce 2020. Kolem 20 procent vody v deltě pak hrozí kontaminace a znečištění podzemní vody,“ řekl tento březen v Káhiře ministr životního prostředí Egypta George Maged. Za pesimistickou předpověď může globální oteplování. Pro Egypt je to dvojí past – zatímco se až dosud debatovalo v Egyptě o jen o odpařování Nilu, nyní může postihnout katastrofa i úrodní severní oblasti, pokud se zvýší hladina moře. V Alexandrii už úřady utratily na 300 miliónů dolarů za stavbu zdí, která má v budoucnu udělat z pobřeží druhé Holandsko s plážemi pod mořskou hladinou.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Boj o Eufrat i Dunaj
    OSN tvrdí, že přes jednu miliardu lidí je bez dostatku pitné vody a 2,6 miliardy lidí potřebuje zlepšit odpadní systém, aby se nešířili infekce. Ničemu nepřispívají i roztříštěné systémy správy vodních toků: Přestože takzvaná Helsinská pravidla pomáhají řešit spory o vodu, všech asi 260 správních systémů se nikdy skloubit nepovede. Tragické jsou například hádky o obrovské povodí dvou řek, kde vznikly nejstarší civilizace – Eufrat a Tigris. Spory Íránu, Iráku a Sýrie dokonce v roce 1974 vedly k tomu, že Irák vpadl do Sýrie a zničil hráz nádrže, která zadržovala vodu pro irácké území. Další konflikty o vodu, které snadno mohou přerůst v ozbrojený konflikt najdeme v Izraeli a Palestině, Jižní a Severní Koreji, Egyptě a Etiopii. My Češi ale nemáme co v údivu kroutit hlavou: Neschopnost se dohodnout s Maďarskem na dalším rozvoji Dunaje a vodních děl nás ještě za Československa dovedla až k Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

    Důvod k Šestidenní válce
    Boje o vodu jsou známy už z dávné historie – někdy kolem roku 2500 před naším letopočtem o přístup vodě bojovaly už sumerské státy. Dnes se moderní země snaží nedostatek vody řešit diplomaticky, ale válkám se občas nevyhnout. Například na Středním Východě je situace neřešitelná. Region disponuje jen procentem světové zásoby pitné vody, ale zároveň ho obývá na 5 procent světové populace. Podle Arabské ligy dvě třetiny zemí mají na osobu k dispozici méně než 1000 kubických metrů vody (což je považováno za dolní roční limit). Permanentní konflikt o vodu je patrný i v Izraeli, Palestině a okolních státech. Izrael se sousedním Jordánem sdílí řeku Jordán, ale využití její vody kontroluje sám. Podle bývalého premiéra Izraele Ariela Šarona byla voda dokonce jedním z důvodů pro zahájení Šestidenní války v roce 1967. Aktuálně Palestince nejvíc štve fakt, že ač mají na Západním břehu svoji samosprávu, Izrael si vyhrazuje právo na kontrolu vodních zdrojů a zvýhodňuje židovské osadníky.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Letní olympijské hry v Pekingu v kontrastu ukáží, kdo se napít může a kdo ne. Na 16 000 atletů si bude moci kdykoliv otočit kohoutkem či otevřít uzávěr balené vody – tedy něco, co se poštěstí jen několika málo obyvatelům Pekingu. A bude ještě hůř: Vodní nároky olympijských organizátorů, smrtelné sucho a nekontrolovatelný růst populace 17milionového města může vyústit v katastrofu. Už nynější stav je hrozivý. Díl vodních zdrojů na osobu je v Číně na jedné třicetině světového průměru, tedy například ještě hůře než je tomu ve vyprahlém Izraeli.
    „Zajistit krátkodobou dodávku vody není problém, dlouhodobě je to ale hrozivá výzva,“ řekl ekolog Ma Chun. Čínští komunisté se proto pustili do megalomanského projektu. Do roku 2010 má být kanály odvedena z vlhkého jihu voda z největší řeky Jang-Ce na vyprahlý sever. Olympijské šílenství už popostrčilo první část stavby – 80 miliard galonů ročně se vylévá z rezervoárů jinde, než by byla přirozená cesta nedostatkové vody. Čínští komunisté už také nařídili farmářům pěstovat pouze obilí, které oproti většině ostatních plodin potřebuje méně vody. Ani 30ti dolarové pobídky ale čínské farmáře často neodtrhly od tradičního pěstování rýže v zatopených polích. Vesničané správně tvrdí, že problém je aktuálně jinde: „Už po dva roky nemám dost vody na rýži, protože je všechna odváděna do Pekingu,“ zlobí se Ju Čong-Chin, který žije v horách, ze kterých se odvádí voda do hlavní nádrže pro Peking. Olympiáda jen zdůrazňuje vodní tragédii, které Čína čelí. „V 50. letech málokdo používal splachovací záchod. Dnes ho používají skoro všichni, stejně tak sprchu, koupají se v bazénech a staví si moderní domy náročné na vodu,“ tvrdí Daj Ching, bývalý novinář a nyní přední čínský ekolog. Jaký to má praktický dopad? Na posledních 50 let klesla hladina povrchové vody o 23 metrů! Ačkoliv je příklad Číny v souvislosti s megalomanskou olympiádou nejčastěji citovaný, najdeme bohužel země, které jsou na tom ještě hůře.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Zamysleli jste se někdy nad tím, jak zacházíte s vodou?
    Šetříte s ní, anebo se koupete kdy se Vám zachce, klidně umejváte nádobí pod proudem vody atd...
    viz anketa...
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Evropská vodní charta

    1. Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina.
    2. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné tyto udržovat, chránit a podle možnosti rozhojňovat.
    3. Znečišťování vody způsobuje škody člověku i ostatním živým organismům, závislým na vodě.
    4. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví.
    5. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely.
    6. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les.
    7. Vodní zdroje musí být zachovány.
    8. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji.
    9. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků a informování veřejnosti.
    10. Voda je společným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky.
    11. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí a ne v rámci politických a správních hranic.
    12. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Mezivládní panel o změně klimatu nedávno zveřejnil zneklidňující údaje o důsledcích globálního oteplování v některých z nejchudších regionů světa. Očekává se, že do roku 2100 bude mezi jednou až třemi miliardami lidí trpět nedostatkem vody. Globální oteplování v těchto oblastech zesílí odpařování a citelně omezí dešťové srážky – na Středním východě a v severní Africe až o 20% – a množství vody, jež bude k dispozici na osobu, se do poloviny století ztenčí na polovinu.

    Tento náhlý nedostatek živlu, jehož symbolický a duchovní význam odpovídá jeho stěžejní úloze v lidském životě, vyvolá napětí a zjitří konflikty po celém světě. Jako první budou zasaženy Afrika, Střední východ a střední Asie. Ozvuky ovšem budou celosvětové.

    Tento ponurý výhled není ani omluvou apatie, ani důvodem k pesimismu. Konflikty mohou být nevyhnutelné; války však nikoliv. Naše schopnost odvrátit „války o vodu“ bude záviset na kolektivní dovednosti předvídat pnutí a nacházet technická a institucionální řešení, jimiž se s propukajícími konflikty vypořádáme. Dobrou zprávou je, že taková řešení existují a svou účinnost prokazují den co den.

    Přehrady – jsou-li velikostně a projektově vhodné – mohou přispět k lidskému rozvoji, neboť působí proti změně klimatu a regulují zásoby vody. V novém kontextu nedostatku však infrastrukturní projekty na horních tocích mezinárodních řek mohou ovlivňovat kvalitu a dostupnost vody v sousedních státech, a tedy vyvolávat napětí.

    Organizace povodí řek, například ty, jež byly založeny na Nilu, Nigeru nebo Senegalu, přispívají k usnadnění dialogu mezi státy sdílejícími vodní zdroje. Vytvářením společné vize rozvoje mezinárodních vodních toků tyto iniciativy regionální spolupráce směřují ke společnému vlastnictví zdroje, čímž snižují riziko, že by spory ohledně vody přerostly v násilí.

    Většina mezinárodních vodních toků takovýto rámec k dialogu má, leč v různých fázích rozvoje a s různou mírou úspěšnosti. Máme-li brát prognózy změny klimatu vážně, mezinárodní společenství by tyto iniciativy mělo posílit. Kde neexistují, je třeba je ve spolupráci s dotčenými zeměmi zřídit. Oficiální rozvojová pomoc může vytvořit pobídky ke spolupráci financováním sběru dat, poskytováním odborných znalostí anebo požadavkem konstruktivních jednání jako podmínky úvěrů.

    Mezinárodní konflikty kvůli vodě ovšem nejsou jedinou stranou mince. K nejnásilnějším válkám o vodu nedochází mezi státy, nýbrž uvnitř států. Nouze o vodu podněcuje etnické střety, neboť jednotlivé komunity se začínají strachovat o vlastní přežití a snaží se zdroj ovládnout. V Dárfúru opakovaná sucha napustila jedem vztahy mezi zemědělci a kočovnými pastevci a válka, jíž dnes bezmocně přihlížíme, přichází po letech stupňujícího se konfliktu. Čadu hrozí, že podlehne témuž koloběhu násilí.

    Je tedy naléhavě nutné prostřednictvím lokálních rozvojových iniciativ uspokojit základní lidské potřeby obyvatelstev. Jako účinné nástroje prevence konfliktů se mohou ukázat venkovské vodohospodářské projekty, které dotčeným populacím zajistí přístup k vodě v rozsáhlých pásech země. S využitím moderního satelitního snímkování jsou zakládány zabezpečené pastevecké koridory, které navedou kočovníky a jejich stáda na vhodná místa. Takovéto iniciativy poskytují vzácné příležitosti k dialogu a spolupráci mezi soupeřícími komunitami. Klíčem je předvídat potřebu jednat dřív, než se napětí vystupňuje až za hranici, odkud už není návratu.

    Je také potřeba se vypořádat se spotřebou vody. Zemědělství se na využití vody v celém světě podílí více než 70%. Pro maximalizaci efektivity využití vody v tomto sektoru jsou rozhodující agronomický výzkum a technické inovace a je nezbytné je posunout mnohem dále. Řešení nedostatku vody si ale nevyhnutelně vyžádá revizi zemědělských postupů a politik na celém světě, aby byla zajištěna jejich udržitelnost.

    Rozvojová výzva už nesestává pouze z potřeby zavést vodu pro zemědělské účely do oblastí, kde chybí. Jak ilustruje dramatické ubývání Aralského jezera, Čadského jezera a Mrtvého moře, vyžaduje ochranu vzácných přírodních zdrojů a zajištění jejich spravedlivého rozdělení mezi střetávající se potřeby. Zodpovědné využívání si vyžádá vhodné ekonomické pobídky. V západní Africe či na Středním východě, ve střední Asii nebo Indii to rovněž může přispět ke zmírnění střetů kvůli vodě.

    Vzhledem k bezprecedentnímu rozsahu hrozby nepřichází v úvahu pokračování ve vyjetých kolejích. Studená válka skončila mírově díky realismu, prozíravosti a síle vůle. Tyto tři vlastnosti je třeba zapojit do díla, máme-li naši planetu ušetřit rozsáhlých válek o vodu. Tato globální výzva také vyžaduje inovaci v globálním řízení, a právě proto podporujeme vytvoření Agentury životního prostředí OSN, která by získala právní a finanční zdroje potřebné k hledání východisek ze zmiňovaných problémů.

    Lidstvo se tomuto dilematu vody musí začít věnovat. Čekání není součástí řešení.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Na choroby přenesené vodou umírá každý rok ve světě nejméně šest milionů lidí. Nemocemi získanými z vody trpí padesát procent lidí v rozvojových zemích. Padesát procent obyvatel světa nemá patřičné sanitární zařízení.
    Ani tyto údaje nejsou dostatečně alarmující pro vlády, světové mezinárodní organizace či další instituce. Problém vody se neustále diskutuje, ale jeho řešení se odkládá. Nejkritičtější situace je ve velkých městech rozvojových zemí, která zažívají v současné době příliv dalších a dalších obyvatel a pro takové rozšiřování nemají dostatečné zázemí. Poptávka po pitné vodě v těchto městech prudce roste a situace se tam soustavně zhoršuje.

    Hydrologové předkládají velmi pesimistická fakta.

    Podle nich jsou světové zásoby vody jasně dané a konečné. Představují méně než milion kilometrů krychlových, což prý není dostatečná zásoba ani pro dnešní světovou populaci. Uvážíme-li, že ročně přibývá asi sto milionů lidí, je to vážný problém k zamyšlení. Řešením by mohlo být odsolování mořské vody či voda z ledovců. To vyžaduje obrovské, ale zřejmě nezbytné náklady. Jinak, jak prohlásil jeden z představitelů komise OSN, svět zřejmě směřuje k válkám, které se nepovedou o ropu, lidská práva nebo o politiku, ale o vodu.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    V roce 2025 bude žít patrně 1,8 miliardy lidí v oblastech s vážným nedostatkem pitné vody, což možná povede k masové migraci. Situace je dokonce ještě horší, než vědci sdružení v projektu Millennium původně předpokládali.

    „Nedostatek vody či její špatná kvalita způsobila vloni smrt desetkrát většího počtu lidí než veškeré válečné konflikty,“ poznamenává docent Nováček. Hladiny podzemní vody klesají na všech kontinentech a 80 procent nemocí v rozvojových zemích souvisí s problémy týkajícími se vody. „Kvůli její špatné kvalitě a nedostatečnému přístupu k hygienickým zařízením ročně umírá 1,7 milionu lidí na následky průjmových onemocnění,“

    zdroj:
    http://www.lidovky.cz/spinava-voda-zabiji-vic-nez-valka-d46-/ln_noviny.asp?c=A070929_000136_ln_noviny_sko&klic=221664&mes=070929_0
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Takže, nejsem žádnej odborník, jen mě krapet zneklidňujou zprávy pod pultem, že voda došla...

    Ráda bych tady s vámi tuto "potencionální" hrozbu podrobně rozebrala.
    Zajímají mě cokoliv, co se o stavu vody někde zjistíte, tedy bude-li se jednat o jakžtakž seriozni zdroje.
    S tím samozřejmě souvysí i možná řešení situace, která by vás případně napadli, či jste na ně někde narazili.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam