M1C4A1: Tak to gl, ja bych to nedala :)

Teď jsem takhle meditoval ve vaně a napadla mě další věc, jak postoupit na další úroveň seznamování, respektive oslovování.

Z vlastních zkušeností vím, že jsem-li nucen komunikovat s lidmi proto, že to potřebuji (např. nákup, dotaz na hodiny, když doopravdy nevím, kolik je, dotaz na cestu apod.), tak mi nedělá problém oslovit, protože prostě musím.
Dobrý by bylo tuto "povinnost" nasimulovat a napadl mě způsob: Vytisknu si pár dotazníků a budu zastavovat slečny a ptát se jich třeba "Dobrý den, slečno, můžete na chviličku? ... Mám takový dotaz: nezašla byste se mnou na kafe?" Prostě na rovinu, přímo, hned - to, co bych normálně asi jen tak neudělal. Podle její odpovědi zaškrtnu ve formulářích ano/ne, případně se pak ještě můžu zeptat na věk a řeknu něco o tom, že se ten dotaz týkal nějakýho sociálního experimentu. Tím ze sebe svalím ten "pocit", že dělám něco takovýho jen pro to, abych si vrznul. :)
Takhle budu pokračovat dál a dál a potom budu tušit, jaké jsou reakce slečen, že to třeba není tak hrozný a budu schopen se takhle zeptat se skutečným úmyslem pozvat slečnu na rande.

to ale neva, ne? můžeš na ní trénovat, to je ideální, co říkáš?:-)

KOKES: Stejným busem a bavili jsme se. :-)
Nelíbí se mi vizuálně, povahu tak dobře neznám.

EMPIRICUS: neco malo :)

EMPIRICUS: jo taak, no to aji usetri :D

M1C4A1: stejným busem zní, jako že jste seděli každej jinde:-)
proč se ti nelíbí? jako vizualně, nebo povahou?

EMPIRICUS: ty máš rád lidi, viď:-)

EMPIRICUS: Že dělám kickbox neznamená, že se mlátím na ulici. To naopak odsuzuju, sám jsem se nepral snad 10 let. :-P

KOKES: Tak on to vyloženě kolektivní sport není, ale taky se při tom seznámím, hlavně individuálně, když s někým cvičíš (tak to mám raději, než nějaký hromadný srazy). Teď jsem zkusil jít do jednoho novýho kickbox klubu na zkoušku a z jednoho tréninku jsem jel stejným busem s jednou boxerkou a z dalšího tréninku s jinou. (ani jedna se mi nelíbí, aby bylo jasno :-D) Takže seznámit se tam snad taky dá.

aha, měl jsem napsat kolektivní sport. Po něm se většinou chodí na pivko a probíraj se ptákoviny. Navíc se všichni občas tak trošku picnou a ztratěj zábrany. No, cest je mnoho, gl.

EMPIRICUS: z ceho? ze dostal to co chtel?

KOKES: Sport dělám (kickbox, posilka) už cca 3 roky a jako seznámil jsem se díky tomu s několika lidma, ale sebevědomí to nijak výrazně nepřidalo.

Co se toho ptaní na čas týče: já mám zkušenosti spíš opačný, některý slečny se i usmály. Jen se zeptám, poděkuju a jdu, ničím dalším je nezatěžuju. To plánuju až časem, až mi to ptaní na hodiny přijde jako samozřejmost (třeba něco ve smyslu: "...děkuji. A máte hezkej úsměv." a jdu dál po svejch) Nemá to prostě být balení, ale osmělování se. Co si ta slečna myslí, to už je mi jedno, páč ji už nikdy nepotkám. :)

M1C4A1: Taky myslím, že je to naprd, se zeptáš na hodiny v éře, kdy má každej mobil, bejt slečna, tak mi bude hned jasný, že chceš opruzovat a že se tě hned nezbavím, tak na tebe pro jistotu zavrčím, pokud budu slušná, tak odměřeně odpovím a následně zábava zmrzne.
Jinak naprosto souhlasím s BENNYM, najdi si partu, kde se nebudeš stydět se projevit (třeba přes sport) a ono se to časem rozjede:-)

_BENNY: To mi nezvedne sebevědomí. :)

M1C4A1: tak si zajdi do bordelu a mas to bez neuspechu :D

_BENNY: Šlápota stačí. :))

M1C4A1: pokud potrebujes sbalit nejakou slapotu, tak to realny seznamovani je :D ale jinak jsou obvykle potreba jine kvality nez jen zaujmout husu v davu :-)

_BENNY: Ono to nemá sloužit vyloženě k tomu, abych se seznámil, ale aby mi nedělalo problém dojít třeba někde u baru ke slečně a dát se s ní do pohovoru. To už snad reálný seznamování je, ne? :-)

M1C4A1: tyhle questy jsou uprimne receno na hovno, protoze lidi se realne seznamuji jinde nez ve velkomeste na ulici. radeji se nauc byt spolecensky v heterogenni parte kamaradu.

Takže z vedlejší diskuze přesunuto téma sem. :-)

Zkouším nabírat sebevědomí pro oslovení slečen tak, že občas některou zastavím a zeptám se jí, kolik je hodin. Někomu se to může zdát jako prkotina, mě osobně to pomáhá a cítím s každou další oslovenou, že to jde o trošičku snadněji. Časem přibudou náročnější "questy". :)

Máte někdo podobné tipy na postupné nabírání sebevědomí, které jste sami zkoušeli? A jak se to ujalo?