Jeste bych vypichnul zajimavy poznatek z techto davovych hratek - dav je vzdy tak hloupy, jako nejhloupejsi jeho clanek. V davu totiz funguje jakasi "indukovana solidarita" proti spolecnemu nepriteli, a ta zamezuje jakekoli vnitrni sebereflexi. Takze kdyz nekdo z davu placne nesmyslnou hovadinu (Claven je zde zrejme v teto nezavidenihodne roli), dav jej neusmerni, ale sice s rozpaky, ji prijme za svou.
A tak muzeme videt, jak jinak pomerne bystri lide (par jich tu je) prijmou zcela pokleslou argumentacni uroven, a pak nemohou poznat sami sebe.