Nehraničí tahle bezbřehá, čtvrt století trvající zuřivá nenávist už s patologií? Je skutečně nemožné zhodnotit v nekrologu Biľakovu kontroverzní osobnost bez emocí a s odstupem? Z čeho pramení tohle šílené emocionální nasazení?
Vyvstane, jak je posedlost pražské kavárny komunismem čtvrt století po jeho pádu patologická, když si uvědomíme, jak směšné by bylo, kdyby se čtvrt století po rozkladu Rakouska-Uherska ještě v tisku nenávistně honili exponenti rakouského režimu a milovníci císaře pána - bylo by to v roce 1943! - kdy, uznejme, měli Češi už tak trochu jiné starosti, nebo kdyby tisk nenávistně pronásledoval kolaboranty s nacismem ještě čtvrt století po konci druhé světové války, tedy v roce 1970 - kdy měli Češi taky už tak trochu jiné starosti.
Nelze než trpělivě opakovat, že zuřivá emocionální posedlost bojem proti režimu, který skončil před čtvrt stoletím, brání dnešní České republice ve vyřešení závažných problémů dneška, protože namísto jejich řešení se pořád diskutuje o komunismu.
Dále bych rád upozornil na to, že dosavadní "svobodné a demokratické" vlády postkomunistické České republiky byly tak strašné, že si velká část dnešního českého obyvatelstva myslí, že husákovská éra, tehdejší politikové i režim byli slušnější než poměry dneska. O tom by měl pan Peňás spíš psát, co s tím... Je to přece strašná vizitka pro dnešní politiky i novináře...
- See more at:
http://blisty.cz/art/72092.html#sthash.4PBhRiM6.dpuf