ou vykreslena sféricky uspořádaná nebesa se symboly Svaté Trojice, beránkem, holubicí a božským JHVH. V dolní části nebes je řada alchymických živočichů: havran, labuť, dračí monstrum, pelikán a fénix. Symbolizují zde postupné operace Velkého Díla v korespondenci se zvířetníkem. V centru soustředných kružnic vidíme Merkuria, duchovní kvintesenci všeho: dosažení tohoto nebeského zlata je posledním cílem Adeptů.
Pod nebesy uprostřed stojí muž v hvězdném plášti s dvěma sekyrami, pokrytými rovněž hvězdami: je v centru právě tak jako Tetragrammaton. Stojí na dvojitém lvu, jehož jediná hlava tvoří fontánu, neboť z rozevřené lví tlamy vytéká červená Tinktura. Muže obklopuje sedm velkých stromů - planet - a dvanáct menších stromů, označených alchymickými symboly. Po mužově pravé straně se rozkládá mužský, solární svět, po levici svět ženský, lunární. Muž (Adam), reprezentující princip Síry, i žena (Eva-Diana), zastupující zde princip vodnatého Merkuria, jsou k nebesům připoutáni pevnými řetězy, naznačujícími mužský vztah k Ohni (beránek) a ženský vztah k Vodě (duch-holubice).
Tento principiální vztah vyjevují i obrazy, pokrývající hruď a klín obou prvních lidí. Muž spolu se lvem pozdvihují Slunce, Aktaion s Dianou Lunu: mužský svět plodí Fénixe, ženský dává život Orlu. Cesta k centrální soli se tím otevřela.