Panpsychismus – Wikipediehttps://cs.wikipedia.org/wiki/PanpsychismusIntegrated information theory - Wikipediahttps://en.wikipedia.org/wiki/Integrated_information_theoryAre we close to solving the puzzle of consciousness?https://www.bbc.com/future/article/20190326-are-we-close-to-solving-the-puzzle-of-consciousness"Když se řekne, že „vesmír je živý“ nebo že „hmota má vědomí“, většina racionálně uvažujících lidí okamžitě přepíná do režimu skepticismu. Panpsychismus – filosofický směr tvrdící, že vědomí je základní vlastností všeho materiálního – má v moderním světě pověst ezoterické fantazie. Pokud se ale podíváme pod povrch, zjistíme, že k němu dnes utíkají špičkoví neurovědci a analytičtí filosofové. Nikoliv z plezíru, ale ze zoufalství.
Moderní věda udělala obrovský pokrok v mapování mozku. Víme, které neurony pálí, když máme hlad nebo když vidíme červenou barvu. Narazili jsme ale na zeď, které se v kognitivní vědě říká „těžký problém vědomí“ (Hard Problem of Consciousness).
Materialismus nedokáže vysvětlit, jak se objektivní elektrochemické procesy v šedé kůře mozkové mění v subjektivní prožitek – v to, jaké to je cítit vůni kávy nebo vnímat červenou barvu. Jak může z naprosto nevědomých atomů vodíku, uhlíku a kyslíku vzniknout vědomý vnitřní svět? Fyzika zde předpokládá jakousi magickou „emergenci“ (vynoření vědomí z hmoty na určité úrovni složitosti), která však z vědeckého hlediska hraničí se zázrakem.
Panpsychismus tento problém obchází tím, že vědomí nepovažuje za vedlejší produkt složitých mozků, ale za fundamentální vlastnost vesmíru, stejně jako je elektrický náboj, hmotnost nebo prostor.
Ve své podstatě jde o pokus vzít fyziku naprosto vážně. Současná fyzika je totiž čistě behaviorální – popisuje hmotu skrze rovnice a říká nám, co hmota DĚLÁ (jak interaguje, jak se přitahuje, jak se pohybuje). Neříká nám ale vůbec nic o tom, co hmota JE ve své vnitřní, inherentní podstatě. Panpsychismus pouze doplňuje druhou stranu téže mince: vnitřní povahou hmoty je elementární vědomí.
Neznamená to, že kameny přemýšlejí o smyslu života nebo že stoly mají depresi. Základní částice (jako elektrony či kvarky) mají pouze nepředstavitelně primitivní formu vnitřního stavu – jakési „proto-vědomí“. Teprve když se tyto stavební bloky uspořádají do neuvěřitelně komplexních struktur, jako je lidský mozek, složí se z nich naše bohatá vnitřní zkušenost.
Matematika vědomí: Teorie IIT
Že je to jen filosofické tlachání? Kdežto. Jedna z nejuznávanějších moderních neurovědeckých teorií vědomí – Integrovaná teorie informací (IIT), za níž stojí neurovědec Giulio Tononi – dochází k velmi podobným závěrům.
IIT se pokouší vědomí kvantifikovat pomocí matematické veličiny \Phi (fí), která měří, jak moc je systém schopen propojovat a integrovat informace. Podle této teorie platí: všude tam, kde dochází k integraci informací, vzniká vědomí. Lidský mozek má hodnotu \Phi obrovskou, ale jednoduché fyzikální systémy ji mají nenulovou. Vědomí se tak ve vesmíru jeví spíše jako kontinuum (spojitá škála od nejjednodušších částic po nejsložitější mozky) než jako digitální vypínač (buď/nebo).
Panpsychismus možná zní na první poslech divoce, ale nabízí racionální a logickou alternativu tam, kde čistý materialismus selhává. Neříká nám, abychom začali objímat kameny. Nutí nás ale k otázce: Co když je vesmír ve své nejhlubší podstatě mnohem méně „mrtvý“, než jsme si doposud mysleli?"
Giulio Tononi - What's the Essence of Consciousness?https://www.youtube.com/watch?v=LlR9vkx6Hv8