Také je pěkné líčení, kterak se tatínek chtěl vyhnout schůzi uličního výboru a snažil se nakukat usměvavé paní, že po balkónech šplhá jen každý druhý čtvrtek v týdnu..

hned jak doctu Coelha jdu hned zase na nej..

vtipne ovsem je, ze me treba ta povidka taky rozbrecela a to sem zni ani ten cesnek necitila ,)

... nebo jak Jan K. zvolil raději pravidelné návštěvy kostela a uvěřil v pánaboha až poté, co komunistické zásobování nebylo schopno zajistit česnek v pro otce dostatečném množství...:-D

PREMEK: vitam te :) neni to tu tak aktivni, ale i tak vitej :)

aaach mam chut si precist povidku o nedelni cesnecce, o tom jak popalari plakali nad popelnici ..

doted se smeju pri predstave chytajiciho se Jana priboru ci knofliku od radia ..

Já jsem tedy velkej fanda na jeho Číslo do nebe. S takovým nadhledem a humorem popsat tak těžká léta své rodiny.. Třeba povídka o měnové reformě, dědečkova "vizitace" socialistické školy ("Rus se rýpal suchým klackem v černozemi, když Američan jezdil na kombajnu") nebo závěrečná dojemná povídka Číslo do neb...

Jednou jsem byl na Krausově autorském čtení v Brně a po zcela vyčerpávající (zkuste se tak dlouho smát) hodině a půl jsem ukořistil nejen podpis autorův, ale i dvou postav - maminky (Číslo do nebe) a manželky (To na tobě doschne). Inu tak.

Není možná,že z těch několika tisíc na pohled relativně inteligentních lidí to četli jen dva:)Zvlášt když televizní talkshow jeho,v knize zmíněného bratra je tak populární:)

GEMUNO: jsem ráda že se našel aspon někdo :)

Má rodina a jiná zemětřesení je kniha úžasná.Je škoda,že Ivan Klaus je jako autor k diskusi nedoceněný(jen názor z osobní zkušenosti-moc lidí,co od něj něco četlo neznám.Jiná generace?).Rozhodně stojí za přečtení,pobaví.Dávám sem anotaci:

Má rodina a jiná zemětřesení je kniha psaná s oním zvláštním humorem, po jakém my Češi nostalgicky toužíme od dob Poláčkových Bylo nás pět. Je to humor laskavý, mile absurdní, ironie spíš něžné a nadsázky spíše filozofické než karikující. Týká se nekonečných trampot a patálií velké rodiny, jejíž členové jsou nadáni tak výraznou individualitou, že to mezi neustále vře, přičemž do všeho se plete absurdita režimů a jejich pohůnků, proti nimž byl právě humor jedinou obranou. Autor se však svým viděním světa dotkl i něčeho velmi zásadního. Mezi sourozenci, mezi dětmi a rodiči i mezi manžely vznikají nám všem dobře známé neřešitelné situace, které hrozí přerůst v tragédii, pokud je neumíme obrátit v legraci. Soudobé vydání rodinné tetralogie je první, ale jednotlivé knihy vycházejí česky počtvrté. A tak se dá bez nadsázky říci, že se český národ začíná dělit na ty, kdo Krause četli, a na ty, kdo ho teprve budou číst.

mě osobně nejvíce pobavily knihy Prosím tě, neblázni!.. To na tobě doschne.. Číslo do nebe.. Má rodina a jiná zemětřesení.. Muž za vlastním rohem .. Kůň nežere okurkový salát..