TRISSIE: ja muskaty co sa hnojenia tyka zabezpecujem na jar pri vysadeni/presadeni granulatom hnojiva s postupnym uvolnovanim zivin. su to take "gulicky" obsahujuce tie soli a mineraly a mocovinu atd. v postupne sa rozpadajucom (vlhkostou a podnou mikroflorou) pevnom matrix. zamiesa sa to do substratu v potrebnom mnozstve (rovnomerne rozhodi na zahon a preryluje/prehrabe dost hlboko) a zaisti to optimum zivin po celu vegetacnu dobu az do neskorej jesene. rozpustne hnojiva pouzivam okrem toho len v minimalnych davkach (hlavne stopove prvky pocas kvetu) a max. par krat za sezonu, teda urcite nie viac nez raz mesacne. muskatom to ocividne "sedi".

mliekom by som rastliny ja urcite nestriekal.

MIRIS: 40 - 60%ny lieh zriedeny 1:10 zavadny nebude. inak su to +- vsetko emulzie repkovy olej 2%/voda. ze su tie insekticidne je zname. co sa ucinnosti tych bylin a koreni tyka, mozne to je ale zarucene nie.
ja by som kludne zobral biologicky preparat na baze repkoveho oleju + pyretrum, co je tiez extrakt z rastlin, akurat s dokazanou a jednoznacnou ucinnostou.

ODSTŘEDĚNÝ MLÍKO - prevence na plísně

zajímalo by mě jestli jeněco závadnýho na těchto poznámkách. podle nich chci něco udělat ale např. stříkat rostliny extraktem z pelynku kterej se louhuje v lihu plus olej mi nepřipadá moc dobrý...

"
Extrakt z Pelyňku proti mšicím, molicím a sviluškám:
Pelyňky v sobě obsahují řadu aromatických fenolů, které působí na hmyzí nervovou soustavu. Po zasažení se hmyzu zrychlí nebo naopak spomalí dech, což vede ke smrti organismu.
Pelyněk sbírejte vždy v době krátce po odkvětu, kdy se začínají vytvářet plody. To se nachází v rostlinách mnohem více účinných látek. Postřik připravíte z 250-300 gramů sušeného pelyňku, který necháte 2 dny louhovat v lihu ( 40-60 Vol. ). Po oněch 48 hodinách roztok přefiltrujete a do filtrátu přidáte asi 20ml tekutého mýdla ( jakéhokoliv ) a asi 25ml jedlého rostlinného oleje. Řádně protřepete a poté tuto směs zředíte v poměru 1:10 s čistou vodou. Při větším napadení rostlin můžete ředit i v menším poměru.
Postřik provádějte ráno nebo navečer a snažte se postřikovat přímo škůdce na rostlinách. ( U kytek pod lampou aplikujte nejlépe asi hodinu před zapnutím osvětlení )

Extrakt z kuchyňského česneku proti mšicím, molicím, třásněnkám a sviluškám :
Insekticidní účinky česneku jsou známy již od středověku, kdy se česněk používal k ochraně zásob před škůdci. Česnek obsahuje hned několik látek s insekticidními účinky, které u hmyzu způsobují trvalé poruchy metabolismu, které většinou končí smrtí.
Postřik připravíte následovně: vemte 100 až 120 gramů čerstvého česneku a ten rozsekejte nadrobno. Přidejte asi 200ml rostlinného oleje a nechejte den louhovat. Pak přilejte zhruba půl litru vody a asi 10-15ml tekutého mýdla ( jakéhokoliv ). Další hodinu až 2 nechte odležet a poté přefiltrujte a zřeďte s asi 10 litry vody. Následně se provádí postřik přímo na škůdce.
Pozor! Z rostlin ošetřených česnekovým roztokem se po několik dní line typický česnekový zápach-nedoporučuji proto používat doma ve skříních a tak podobně.

Extrakt z chilli papriček proti mšicím, třásněnkám, molicím a sviluškám :
Také klasické chilli se mi osvědčilo v boji se škůdci. Nejlépe zabírá na mšice a svilušky
Příprava: 200 gramů sušených chilli papriček či chilli koření smícháte s 1 rozdrcenou či nasekanou paličkou kuchyňského česneku a 1 malou cibulí. Směs přelijte asi litrem horké vody a nechejte louhovat nejméně 12 hodin. Poté přidejte další 3 litry vody ( nyní už studené ) a asi 10ml tekutého mýdla ( jakéhokoliv ). Po přefiltrování postřikujte přímo na škůdce nejlépe v ranních hodinách. ( U kytek pod lampou aplikujte nejlépe asi hodinu před zapnutím osvětlení )
Příprava-způsob číslo 2: 100 gramů sušených chilli papriček či chilli koření necháte alespoň 24 hodin louhovat v alkoholu ( 40-60 Vol. ). Poté zředíte 10-12 litry vody a aplikujte přímo na škůdce, opět nejlépe po ránu či navečer. ( U kytek pod lampou aplikujte nejlépe asi hodinu před zapnutím osvětlení )

Extrakt ze šalvěje lékařské proti mšicím a sviluškám :
Tento přípravek se dá použít také jako preventvní postřik na rostliny. Ukázalo se, že rostliny které jsem pravidelně ošetřoval tímto postřikem nebyly napadány ani mšicemi a ani sviluškami. Hold asi jim šalvěj moc nevoní
Příprava: 100 gramů sušené šalvěje rozdrtíte a zalijete 350ml alkoholu ( 40-60 Vol. ) a následně necháte 2 dny louhovat. Poté přefiltrujete a přidáte zhruba 15ml tekutého mýdla ( jakéhokoliv ) a následně zředíte 3-4 litry vody. Aplikujte jako prevenci na rostliny nebo přímo na škůdce.

Pamatujte, že u všech přípravků platí, že se musí postřiky opakovat alespoň 1x denně a to až do doby, než škůdce zcela vymizí.

...

ODSTŘEDĚNÝ MLÍKO - smetana z toho (ne kyselá!), 1:10-30, slouží jako prevence, při napadení nepomůže, posiluje rostliny"

LIBRIUM: 2-3x týdně je ale uváděné na tom hnojivu, plus tohle mi doporučovala teta, jejíž muškáty jsou celou sezónu nádherné a košaté (a loni s hnojením 1x týdně moje byly jen přicmrdlé, takže to fakt nestačilo).
No rozhodně teď nehnojím, a postříkala jsem to tím Dithane. Snad to zabere - a snad dneska v noci nebude pršet. Pokud ne, nějaké přesazování nebo něco podobného na konci července fakt dělat nebudu, to muškáty spíš poletí do popelnice.

Dithane je vseobecne dobre znasany a muskaty pomerne odolne, ale ked to chces aplikovat, vyskusaj najskor na jednej rastline znasanlivost postreku vopred.

TRISSIE: aj mne sa zda 2 - 3 x tyzdenne hnojenie moc. skus nehnojit a zalievat nejaku dobu destilovanou vodou. nehnoj, ak sa to zlepsi behom 1 - 2 tyzdnov, bude to tym.
ten Dithane...ked nie je jasne, ze je to plesen, tak tazko. ak to je plesen, tak ten Dithane v davke 2 g pripravku na L destilovanej vody, rozmiesat dobre a aplikovat jemnym postrekom vecer po zapade slnka za sucha na pokial mozno vsetky povrchy rastlin. pokial do zaschnutia na to nebude prazit slnko, tak to rastliny nespali. prsat by po aplikacii nemalo aspon 24 h, aby bola ucinnost optimalna.

TRISSIE: pokud je v hline moc vysoka koncentrace soli, tak tim, ze prestanes hnojit, tomu moc nepomuzes.....

LIBRIUM: substrát je pro muškáty, hnojím 2-3x týdně rozpustným hnojivem pro muškáty, je to severní stěna domu a zalévané jsou taky dost. Hmyz standardní (sluníčka, škvoři, pavouci, mouchy), nic, co by vypadalo podezřele.
Můj původní odhad byl vadnutí z nedostatku závlahy (objevilo se to po týdnu, kdy jsme nebyli moc doma a s tím zaléváním to nebylo moc slavné), ale objevuje se to pořád, přestože na to zalévání dávám pozor.
Napadené listy odstraňuju, jak to jde, ale vzhledem k tomu, že se muškátům jejich stanoviště až doteď líbilo a jsou velmi košaté, je to docela složité :-(

Dithane už mám, čekám na nějaké rozumné počasí, že to vyzkouším - teď pořád buď hrozně praží slunce (a mám trochu obavu stříkat listy, aby je to nepopálilo ještě víc) nebo prší :-(

XCIDER: takže myslíš teď přestat hnojit?

tohle mi evokuje spis predavkovani zivinami, zkusil bych koreny dukladne proplachnout vlaznou vodou.....

TRISSIE: maju muskaty optimalne podmienky? (substrat, lokacia, vlaha, ziviny/hnojenie?)
neboli spalene nejak predavkovanym hnojivom alebo prudkym slnkom po dazdi? (muskaty su obvykle dost odolne, ale tak...)
nejakych zivocisnych skodcov (hmyz, vosky, musky apod.) si nezaznamenala?
inak ak je vsetko ostatne okay, mohla by to byt nejaka mykoza -- skvrnitost listov, alebo pripadne menej pravdepodobne viroza, to niekedy prenasaju save skodce.
v kazdom pripade treba zaistit optimalne podmienky pre rastliny, napadnute listy odstrihnut a zlikvidovat (spalit alebo vyhodit do odpadu),
co sa tyka chemickej alebo biologickej ochrany, podla toho, co napises este.
pokial by to bola hubova infekcia, tak okrem likvidacie napadnutych casti rastlin by mohol pomoct kontaktkny fungicid na zastavenie sirenia pliesne, napriklad Kuprikol alebo Dithane a pripadne nejaky systemovy kurativny preparat, ako Discus, Baycor alebo Ortiva. pokial je to viroza, tam by sa dalo jedine ozdravit rastliny prestrihanim, optimalizovat podmienky a zlikvidovat vsetok hmyz.

potřebovala bych poradit - něco mi "žere" muškáty. Nové i staré listy začnou hnědnout a pak uvadají. Proti světlu jsou na listech vidět malé (cca 1mm) průhlednější tečky, které se zvětšují a hnědnou do větších ložisek.

Bohužel můj mizerný foťák na to moc nezaostří, ale aspoň takhle:


Co to je a co s tím mám dělat?

RADU: ano. http://www.agrislatinice.eu/index.php?nid=4614&lid=CZ&oid=1201211&tabpage=15&taboffset=0&ts=3&epc=Za605

MIRIS: pred pouzitim pesticidov, obzvlast roznych kombinacii/serii je dobre si overit znasanlivost u rastliny. pore Cannabis spp. sa tie informacie zhanaju problematickejsie nez pre bezne plodiny, ale treba zistovat.:)

inak dobry prostriedok proti savym skdocom je aj preparat Spruzit Schädlingsfrei od fy. Neudorff. je to v podstate nieco ako Bioekol, repkovy olej, ale obsahuje prisadu pyrthra, cize ma oproti Bioekolu este tento pridavny, kratko ale silne ucinny pyretrinovy insekticidny a repelentny ucinok. skodci, ktori sa nezadusia olejovou emulziou uhynu na otravu pyretrom alebo su vyhnani z porastu/kultury. pyrtrovy ucinok pretrvava vonku/pod foliou okolo 2 - 4 dni, dnu trochu dlhsie, ale tiez nie viac ako tyzden.

btw je ještě k sehnání Savel na puklice?

MIRIS: v uzavřenějších prostorech se ti skvěle nabízí nějaká biologická ochrana, ozkoušej něaký predátory.)

asi cca 2měsíce před jsem měl svilušky veskříni ... koupil sem svilustop byl k tomu i nissorun. použil jsem oba a sice to sviluchy zabilo ale kytky málem taky. mluvím o cannabis samo...listům zestříbrnatěl povrch, tečky na listech tam taky přibívaly ale sviluchy nikde, postupně opadávaly a schly do žluta i když měly živin celkem dost...a taky to někomu kytky takovymhle způsobem zabilo takže já osobně to už používat na sviluchy nebudu

jeste dodam, ze na svilusky je vyborny i Nissorun, ktery, ma dlouhodobejsi ucinek. Jinak na kaktusy jdou svilusky (kurvy jedny) taky, ale vybiraji si jen ty vzacnejsi mekkomate druhy. Spolehlive mi decimovaly Solisia pectinata, Pelecyphora asseliformis a Mammillaria herreae, luethii a vetsinu druhu rodu Epithelantha, chunaji jim i Lophophory :(. Proste samy lepsi kytky ... Na obycejny Echinopsis apod. nejdou. Vyleskem je pak totalne odporna kytka, ktera misto zelene pokozky ma jen hnedavy korkovity povrch.

DRAXITKO: spominany Talstar 10 EC, na liter postrekovej kvapaliny dat 0.4 mL koncentratu a rozmiesat s destilovanou vodou na 1 L. pripadne mozno pridat Mospilan 20 SP na zvysenie ucinnosti, davka ca. 0.2 g na liter tej postrekovej kvapaliny. mozu sa zmiesat bezprostredne pred pouzitim (do pol litra dest. vody das najskor tych 0.2 g Mospilanu, rozmiesas, pridas 0.4 mL Talstar 10 EC, rozmiesas, dolejes destilovanu vodu na 1 L, premiesas a hned aplikovat postrekom). postrek by mal zasiahnut pokial mozno vsetky casti rastliny, vratane povrchu hliny/substratu v kochliku a kochliku samotneho.
XCIDER: Mospilan 20 SP v davke 0.4 - 0.5 g/100 m² v 5 - 6 L vody postrekom alebo zalievkou (ca. 2/3 davky, v akurat dostatku vody) + postrek (ca. 1/3 davky, v koncentracii 0.1 - 0.2 g/L, cieleny postrek listov, stoniek atd).
ale ochrannu lehotu by som drzal tak minimalne 7 - 14 dni, skor 14 a naozaj silne napadnute porasty bude asi treba komplet vykorenit, rastliny so vsetkym spalit a podu asanovat aplikaciou dostatku dusikateho vapna alebo Dursban 10G a prerylovat. nasledujuci rok potom ochranny postrek deltametrinom alebo abemektinom v dobe jarneho a jesenneho naletu skodcov.

RADU: Lepší foto než tohle asi neudělám... zatímco to vypadá, že ty pavučinky se světlýma potvorama jsou pryč, tak jsou tam teď tyhle červené až hnědé...
Jestli je to to samé, jen to změnilo barvu nebo je to zas něco jiného netuším.



Teď jsem utřela listy (snad všechny) houbičkou a pak jsem kytku důkladně vysprchovala... tak uvidím co to udělá...
Při nejbližší příležitosti koupím nějaký postřik...