Myslím, že chválit organizátory za skvělou a atmosferickou hru je nutnost. Hra byla opravdu skvělá, užil jsem si ji, ale mám i (doufám, že konstruktivní kritiku). Pro lepší pochopení jsem ji podal jako:
Pohled generála Peřiny na zasedání Rady
Jmenuji se generál Peřina a jsem ministrem obrany Kongresu, nejsilnější a životaschopné frakce v Praze. Byl jsem pověřen rokováním na pražské Radě pod záštitou Metroplexu. Na jednání jsem dorazil jako první zástupce Kongresu. Vzhledem k tomu, že jsem nemohl dopředu tušit situaci vzal jsem si s sebou zbraň (policejní obušek – relativní cena 20) a láhev piva na případné úplatky (relativní cena 25). Donesl jsem i dostatek nekontaminované vody pro celou skupinu Kongresu (3 litry – relativní cena 15), trochu jídla (2 porce chleba – 20), svíčku (relativní cena 5), sirky (relativní cena 5) a cigaretu (1 kus – relativní cena 5) a nějaké drobnosti pro vstup do Metroplexu (relativní cena 5).
• U vchodu jsem zjistil, že jsem si zapomněl vyndat krabičku cigaret z kapsy, ale naštěstí to ochranka přešla – ve hře jsem „použil“ pouze 1 cigaretu. V batohu jsem měl ještě věci na psaní a kreslení, protože jsem Vzdělanec. Také jsem je nepoužil.
U vchodu jsem byl prohledám (trochu neurvale vzhledem k mému postavení) a za celou hru mi ze strany Metroplexu nebyla prokazována téměř žádná úcta. Například jsem se asi třikrát musel složitě domáhat vstupu na Radu. Ochranka nejspíš neměla informace kdo je kdo. Na moji otázku, kde si mohu nechat zásoby (hlavně tu vodu) mi bylo na začátku řečeno – kde chci, ale pravděpodobně mi budou ukradeny. Proto jsem je (*jako blbec) skoro celou hru nosil v batohu na zádech.
Příchod Jezdců znamenal nepříjemné překvapení – člen Kongresu jako zajatec. Udělal jsem vše pro to, abych jej vykoupil a zaplatil jsem za něj onu láhev piva.
A teď se dostávám k oné konstruktivní kritice. Pak už jsem neměl v podstatě čím platit. Vodu NIKDO nechtěl (té bylo dost) a chleba taky ne. Každý za informace požadoval minimálně maso, které stálo 4 peníze (u vchodu jsem obdržel jeden). Vím, že bylo cílem, aby byl ve hře nedostatek a já jsem jej pociťoval (prakticky od začátku) a nechápu čím lidi platili. Peníze se rychle shromáždili u určitých osob nebo skupin a já (jako jeden z mála z Kongresu) jsem si nemohl dovolit vůbec nic.
Tímto se chci zároveň omluvit dívce jménem Sára, která mě nabízela své služby – ale Sáro já NEMĚL čím zaplatit.
Takže tak – prakticky do půl hodiny od začátku hry se ze mě stal chudák, který si nemůže dovolit skoro nic v Metroplexu a zajímalo by mne čím platili ostatní.
Uznávám, ale, že to byla chyba hráče (moje) při výběru zásob na hru, ale považoval jsem za nutné to zde zmínit. Nijak to ovšem nekazilo můj celkově dobrý pocit ze hry.