• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KATUSARomipen * cesta k romské duši *
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    14 Feb 2017 Lidove noviny

    Cikánský Valentin

    Bylo by laciné žehrati na komerční oslavy, jež jsou přes chatrný oslí most spojovány s římským mučedníkem Valentinem. Lépe bude přistoupiti k tématu pozitivně a nabídnout „valentinské“ téma docela jinak. Ve verších, jež na první pohled znějí velmi římsky: „Ó ty Amore, tobě se všecko klaní, / všecko živočišstvo oběť pro tě shání. / Na tenhleten svět, tak lehce pomíjivý, / lásku z chaosu nám vytáhl sám Svatý. / Tenhle stálý zákon všecko předurčuje, / ve všem se láska a touha ukazuje: / v noci milujou se na obloze hvězdy, / miluje se nebe s rozdychtěnou zemí, / milujou se moře v bouřích s vichřicemi. / Nahoře tam v luftě všecky létavice, / dole dobytek i všecko, co tu dýše, / dokonce i chladné mořské pijavice / v té jejich legrační vášni hezky tiše.“

    Římsky? Něco z Vergiliových Písní pastýřských či z Ovidiova Umění milovat? Nebo z Lucretiova eposu O přírodě, v němž je opěvána Venuše coby univerzální síla, která drží tvorstvo pohromadě? Ale co v těch verších dělají nespisovné tvary „milujou se“, co slangový výraz „v luftě“, co „legrační vášeň“? To je mi nějaká divná antika. Nebo nějaký divný překlad?

    Dosti napínání. Verše pocházejí z eposu Cikaniáda, který sepsal na počátku 19. století Ion Budai-Deleanu – rumunský osvícenec ze Sedmihradska, vzděláním řeckokatolický duchovní, pozdější profesí rakouský úředník v Haliči. Cikaniáda jest epos heroikomický čili „směšnohrdinský“. Tento dobově oblíbený žánr paroduje vážné eposy v tradici Homérově a Vergiliově. V heroikomických eposech vedou bitvy a vznešené řeči „nehrdinští“hrdinové – mniši, učenci, ženy, zvířátka a v tomto případě Cikáni.

    Pomalu však s odsudkem autorů těchto zábavných dílek! Heroikomická díla sice vycházejí z dobových stereotypů o nepraktických učencích, ženách či Romech – ale tím dávají hlas také těm, kdo svůj vlastní hlas v literatuře neměli. Cikaniáda je plná legrace na adresu Romů – ale současně je ukazuje jako lidi mezi lidmi, se stejnými touhami lidskými, ba i národními: „My, cikáni, vlastnit svoji malou zemi…? / V ní jen my a zas my žít si jako bratři? / Mít vsi, domy, sady, pole s alejemi / a konečně všechno, co i druhým patří? / Na mou věru, když na tak vážnou věc zírám, / zdá se mi, že sním, byť oči nezavírám…“

    A tak jeden z hrdinů eposu, jakýsi cikánský Achilleus či Roland jménem Parpanghel, potomek cikánské královské dynastie, vyhnané z Indie Čingischánem, zpívá svou výše citovanou píseň o lásce, jež vládne vesmíru. Zpívá ji s nespisovnými a slangovými schválnostmi (jak je do češtiny tlumočil Josef Hiršal) – ale přitom s aluzemi na římské klasiky. Ty by cikánský princ asi neznal, ale suverénně je znal osvícenský tvůrce eposu, pomrkávaje na své vzdělané čtenáře. „Pak volejme všichni, ať křik radostný je: / Ať žije bůh Amor! Amor nechať žije!“

    MARTIN C. PUTNA
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Válečné osudy Romů na Slovensku (18. 1. 2017)
    https://www.youtube.com/watch?v=ui-sdilKtqE
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Vláda může jednat o odkupu vepřína v Letech až od poloviny dubna. Podle Chvojky zaspala | Domácí zprávy
    http://www.rozhlas.cz/...odkupu-veprina-v-letech-az-od-poloviny-dubna-podle-chvojky-zaspala--1694888
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Charta 77 a Romové
    2 Feb 2017 Lidove noviny

    Chartovní dokument z roku 1978 přesně pojmenoval problémy, které zůstávají nevyřešeny dodnes

    Komunisté se dostali v Československu i jinde k moci s příslibem odstranění vykořisťování a sociální nerovnosti. Myšlenky, jimž řada z nich opravdu věřila, se snažili přetavit do politické reality mimo jiné i v případě Romů – dobově „občanů cikánského původu“. V kombinaci s byrokraticko-represivním charakterem socialistické diktatury, hospodářskými problémy i přežívajícími rasistickými stereotypy velké části obyvatelstva (včetně mnoha členů a funkcionářů strany) byly ovšem důsledky krajně rozporuplné.
    Zatímco v první polovině 50. let komunistické elity zvažovaly uznání „cikánů“jako národnosti se skupinovými právy, koncem této dekády se od podobných plánů odklonily. Zákonem z roku 1958 pak stát zakázal Romům kočovat a politické i bezpečnostní složky se snažily všech asi 300 tisíc československých Romů co nejrychleji asimilovat.
    To obnášelo nucené usazení, ale také zákazy pobytu; tlak na rozptyl, ale také řízenou koncentraci (například v mosteckém Chanově); popírání existence celé této skupiny lidí, ale také její plošné soupisy, cílenou kontrolu a třídění podle nejrůznějších kritérií. Zatímco se životní úroveň velké části obyvatelstva od 50. do 70. let vcelku hmatatelně zvyšovala, většina Romů nadále žila v nedůstojných podmínkách.

    Chartisté byli s Romy v kontaktu

    Charta 77 od počátku vnímala romskou problematiku s velikou naléhavostí. Zájem chartistů vycházel nejen z již zmíněných důvodů, tedy nouze, diskriminace a nucené asimilace Romů, ale i z jistého pocitu sounáležitosti obou skupin, tedy lidí vyloučených na jedné straně politicky a na straně druhé sociálně. Romové zároveň probouzeli zájem chartistů i jako lidé „nezapletení“– na rozdíl od drtivé většiny společnosti – do normalizačních kompromisů.
    Někteří chartisté po zákazu původního povolání působili jako sociální pracovníci a byli s romskými komunitami v živém kontaktu. Klíčovou roli tu sehrál především filozof Zdeněk Pinc, který pracoval mezi „občany cikánského původu“na Žižkově a Smíchově a organizoval letní tábory pro romské děti.
    Chartistický dokument O postavení romských spoluobčanů z roku 1978 se tak zejména díky síti sociálních pracovníků a dalších lidí pracujících mezi Romy stal hlubokou sondou do novodo-
    bé historie i aktuální normalizační přítomnosti života Romů mezi Čechy a Slováky. Kromě výše zmíněných dlouhodobých problémů jeho autoři kritizovali i zrušení Svazu Cikánů-Romů (existoval v letech 1969–1973), jež vedlo ke stavu, kdy Romové jako skupina nemohli o své situaci nijak vyjednávat ani se bránit represím.
    Za zcela protiprávní, ba protiústavní chartisté považovali praxi odebírání dětí a sterilizaci romských žen, jež podle nich vystavovala československé instituce podezření ze spáchání zločinu směřujícího ke genocidě národní či etnické skupiny. Právě těmto problémům se řada chartistů věnovala soustavně, a to v podobě přímé praktické pomoci a podpory postiženým rodinám.

    „Problém oné doby“, který zůstal

    Útlak, jemuž byli nuceni čelit Romové, i nefunkčnost nejrůznějších opatření namířených vůči nim pokládali chartisté za
    projevy obecnějších problémů tehdejšího systému. Nemalou část obtíží romské menšiny ale nevyřešil ani pád komunistické diktatury. Za projev dobové asimilační politiky považovali chartisté například stav, kdy se nekompatibilita romských dětí s českou či slovenskou školou řešila přeřazováním až pětiny romských dětí do zvláštních škol – místo aby se pro ně zakládaly školy a třídy, v nichž by se učily romsky a jež by rozvíjely jejich specifické talenty.
    Jak ukazuje vývoj posledního čtvrtstoletí, kdy se u tohoto diskriminačního přístupu v zásadě setrvává a kdy se proti alternativním řešením pravidelně zvedá vlna společenského odporu, jedná se o problém mnohem hlubší, než abychom jej mohli ztotožňovat jen s komunistickým útlakem.
    Charta 77 naopak správně předpovídala hrozbu masové nezaměstnanosti mezi Romy v důsledku udržování romské komunity jako rezervoáru nekvalifikované
    pracovní síly. Další oblast kritického zájmu chartistů, totiž nedůstojné bydlení mnoha romských rodin, rovněž doznala po sametové revoluci výrazného zhoršení – Romové již neobývají chátrající činžovní domy pražského Žižkova či Smíchova, ale častěji ubytovny na odlehlých místech.
    Stejně aktuální jako upozornění na řadu diskriminačních praktik vůči Romům je i přesvědčení chartistů, že společnost jako celek je za tento stav morálně spoluzodpovědná – a také že nikoho nelze nutit k integraci proti jeho vůli.
    „O tom, zda menšina splyne s většinou, nebo zdali si svá specifika udrží (...), nemůže rozhodnout nikdo jiný než ona menšina sama,“říká prohlášení Charty 77 z konce 70. let věnované romské problematice. Tato slova byla v té době značně nesamozřejmá nejen z hlediska komunistických elit, ale i většinové společnosti. Bohužel se zdá, že takovými zůstávají i v roce 2017.
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    Černá srdce — iVysílání — Česká televize
    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116439531-cerna-srdce
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Alois Horváth (22. ledna 1947 – 21. dubna 2012) byl romský muzikant a mistr houslař.

    Alois Horváth – Wikipedie
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Horv%C3%A1th
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    Válečné osudy Romů na Slovensku - Knihovna Václava Havla
    http://www.vaclavhavel-library.org/cs/index/kalendar/1109/valecne-osudy-romu-na-slovensku
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Zajímají mě ti chudí dole | č. 1 | 2017 | archiv - A2 – zvíře nikdy nespí
    http://www.advojka.cz/archiv/2017/1/zajimaji-me-ti-chudi-dole
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    7 celebrit, do nichž byste fakt neřekli, že mají romské kořeny | eXtra.cz
    http://www.extra.cz/7-celebrit-do-nichz-byste-fakt-nerekli-ze-maji-romske-koreny
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Musíme konečně přijmout Romy jako Evropany, říká polská spisovatelka Ostalowská | Společnost
    http://www.rozhlas.cz/...ne-prijmout-romy-jako-evropany-rika-polska-spisovatelka-ostalowska--1673164
    MTO
    MTO --- ---
    Romové a my - úvaha o nás a o světě - Blog iDNES.cz
    http://ladislavzelinka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=465660

    " Život může být velmi jednoduchý a prostý. Nejsou k tomu potřeba kdejaké vymoženosti. Člověk vyšel z přírody a mnoho toho nepotřeboval. Moderní rozvinutá civilizace člověka a jeho duši často spíše ničí. Šťastný může být člověk, když je v kruhu blízkých, přátel a rodiny, příp. také rodu nebo klanu, z nichž mu všichni pomohou, když onen je v nesnázích a něco potřebuje. Zbytečná hra na peníze lidi od sebe odlučuje, vytváří závist, nepřátelství a sobectví. Majetek patří tak nějak nám všem a tomu, kdo zrovna potřebuje. Příliš mnoho pravidel člověka svazuje a omezuje, bere mu plnost života. Pokud pro nás má lid Roma nějaké poselství, pak to je: neberte život moc vážně a už vůbec nezabíjejte radost ze života zbytečnými starostmi a starostí o materiální vybavení a hromadění majetku. Mějte rádi lidi a obyčejné věci a važte si svých přátel a blízkých a příjemných chvil s nimi. V jednu chvíli něco máme, v druhé o to můžeme přijít. Je lepší se ničeho moc nedržet a dávat a brát podle potřeby. Romové nám ukazují, jak být svobodný a žít podle "starého způsobu", t.j. jako opak moderního, odcizeného způsobu nás Čechů, kdy se každý z nás stává kolečkem, bezduchým robotem v mechanizmu konzumního systému. Romové zase mohou vidět, že úplná rezignace na hmotné záležitosti a své prostředí, život jen v užívání si a lhostejnosti také není dobrý, minimálně alespoň v očích ostatních."
    _PU
    _PU --- ---
    Prasečák v  Letech: Blíží se konec jedné ostudy? | A2larm
    http://a2larm.cz/2016/11/prasecak-v-letech-blizi-se-konec-jedne-ostudy/
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    Džas bare dromeha / Jdeme dlouhou cestou
    Džas bare dromeha / We go a long way

    kurátor: Ladislava Gažiová / Ondřej Chrobák

    vernisaz: 4.11. od 18h
    vystava: 5.11. - 3.12.
    ----
    Představ si, že neexistuje diskriminace. Ani Romové nejsou diskriminovaní. Studují běžně vysoké umělecké školy, píšou knížky v romštině, mají silné zastoupení ve vládě, dětí ve školách studují dějiny Romů, centrum Prahy protíná třída Josefa Serinka...Výstava prezentuje některé z emancipačních jisker v kulturních dějinách Romů, anebo některé jiskřičky si jenom představuje.
    ----
    Výstava vznikla diky spolupráci a zápůjčkám Muzea romské kultury, Moravské galerie a FFUK
    ----
    Výstava je podpořena grantem Magistrátu hl. m. Prahy, Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kulrury ČR.

    NEVAN CONTEMPO
    U Rajské zahrady 14, 13000

    https://www.facebook.com/events/1210767575628868/

    SALE
    SALE --- ---
    Romština na Klinice - úvodní setkání/otevřená hodina, Klinika @ 2016-10-11 19:00:00 | radar.squat.net
    https://radar.squat.net/en/node/109360
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    FC ROMA premiera 13. 9 stadion Bohemky

    https://www.facebook.com/FCROMAfilm/
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam