MFD 26. 8. 2020
Láska rodinám navzdory zažehla spory Romů
Václav Janouš, Dominika Hromková
Pár let se spolu jako rodiny nebudeme bavit, kdo si teď začne bitku, dostane dvě stě tisíc korun pokuty a bude jakoby v kriminálu dva roky. Nebude se moci s nikým z rodiny bavit, stýkat a bude vyloučen a žít úplně sám. Naše spory urovnal olašský král. Kdyby nám neuměl pomoci, nemohl by to být král, ne?“ vypráví Stewe Lakatoš, pětadvacetiletý mladík z Přerova, kterému se před pár měsíci narodila dcera Esperanza.
Právě kvůli ní se v polovině července pomlátily v centru města dvě znesvářené rodiny olašských Romů, které si vysloužily přezdívku přerovští Montekové a Kapuleti. U bitky zasahovaly desítky policistů, musely použít i slzný plyn.
Na jedné straně sporu stojí rodina Stojkových, jejichž dcera se zamilovala do Stewa z rodiny Lakatošových a narodila se jim Esperanza.
Olašští Romové se berou jen mezi sebou. Obě rodiny sice k této komunitě patří, s láskou mladých přesto nesouhlasily. Když šly oslavit narození dcery do cukrárny, vygradovalo to rvačkou desítek lidí. Soukromá válka rodin pak pokračovala o pár dnů později, kdy v noci za hlasitého křiku vyhazovaly z okna různé kuchyňské náčiní, třeba paličku na maso, a poničily zaparkovaná auta místních.
„Oni ti mladí mají svou hlavu. Rodiče nesouhlasili, aby spolu byli, a oni že ne a kvůli tomu to celé vzniklo. Nicméně spory trvají už delší dobu, teď to jen propuklo. Kvůli čemu to původně ale vzniklo, to už nikdo neví,“ říká babička z Lakatošovy rodiny, kterou Romové přezdívají Šejinka.
Olašští Romové mají svůj svět a svá pravidla. Poznáte je na první pohled – ženy nosí barevné dlouhé sukně, zlaté náušnice, řetězy. Na zlato si potrpí i muži, kteří zase okázale dávají najevo, že jsou víc než obyčejní cikáni. Nosí jen značkové oblečení, jezdí v drahých limuzínách, byty zdobí nábytkem, na kterém musejí být alespoň hrany pozlacené. Tedy naoko pozlacené.
Ostatně zlato tu řídí všechno – věří, že je ochrání před nemocemi i zlými silami.
A věří v něj po desetiletí – už jako kočovníci nemohli ukládat peníze do věcí, které by si nemohli odvézt, a proto vše investovali do zlata. Čím více zlata, tím vyšší postavení. Jak si na to vydělají, však jasné není.
Ostatním cikánům přezdívají Rumungre, nebaví se s nimi a opovrhují jimi. „Mají i jinou řeč než my. Já jim nerozumím, ani když mě třeba proklínají,“ šeptá v průjezdu pasáže na náměstí T. G. Masaryka v centru Přerova postarší Romka. Je oblečená v černobílých umazaných šatech a s olašskými Romy má společné jen to, že bydlí ve stejném bloku domů. „To je jiný svět. Jezdí v drahých autech, jsou hodně hlasití, pořád slaví. Nechápeme, kde na to vydělávají. Kdyby nám to tak chtěli říct,“ zasní se.
Neřeknou. Dostat se do komunity olašských Romů není vůbec jednoduché. Když už vám povolí nahlédnout do svého života, vše, co vám vypráví, musíte dělit dvěma. Mezi sebou mluví výhradně olašským dialektem romštiny, což považují za otázku cti. „My máme svůj soud, svoje pravidla,“ vysvětluje další z olašských Romů, muž v tričku s logem Mercedesu s pozlacenými slunečními brýlemi Gucci. Spíš než promlouvat o životě olašských Romů chce ukázat, jaký vliv v komunitě má. „Promluvím s lidmi z té bitky, aby se s vámi bavili,“ slibuje například a začíná vyprávět, co se v Přerově odehrálo a proč.
Z problému viní mladíkova dědu, který podle něj nejde pro ránu daleko. „Furt dělá problémy, hlavně když se opije, nafetuje,“ prohodí ještě a odchází do svého šedivého superbu poslední generace. Je to paradox. Jezdí v autě za milion a žije v pasáži, která rozhodně není dobrou adresou pro bydlení.
Unesená Mercedes
Olašský král se poslouchá na slovo. Kdyby řekl, že mají znovu začít kočovat, muži se stát opět koňskými handlíři a ženy věštit z rukou jako v minulosti, nebude nikdo váhat. Král je tu nejvyšší autorita. Když je problém, jako byla bitka v Přerově, přijede, rodiny si pozve a při takzvané krisi, což je vlastně forma soudu, rozhodne.
V Přerově rozhodl – už žádné hádky, bitky, a kdo toto první poruší, zaplatí pokutu dvě stě tisíc korun a bude vyčleněn z komunity. Úplně, na dva roky. Nikdo z rodiny s ním nepromluví. A pro olašské Romy, kterých je mezi Romy zhruba 10 procent, je rodina to nejdůležitější.
Zdánlivě obyčejná přerovská bitka dvou rodin má přitom daleko hlubší kořeny. Hádky mezi oběma rozvětvenými klany jsou letité a vzdáleně se vztahují k události z července 2007. Tehdy se domů v Prostějově nevrátila patnáctiletá Mercedes Lakatošová. Policie následně zadržela čtveřici ostravských olašských Romů, které obvinila, že dívku unesli. Dívku našla, ale ta tvrdila, že s muži odešla dobrovolně, protože se do jednoho z nich zamilovala.
Podle obžaloby od jednoho z obviněných Luciána Daniše utekla manželka Sylva Lakatošová (sestřenice Mercedes) a ostravští Romové chtěli podle policistů zpět takzvané věno, které za dívku zaplatili. Únos mladé Mercedes byl tak pomsta a jakási forma vydírání – vrátíte peníze, my vrátíme dceru.
Právě placení za nevěsty je mezi olašskými Romy běžné. Cenu dívky určuje její krása. Někteří tvrdí, že historicky se cena odvíjela od toho, jak měla hbité prsty. „Za nevěstu se platí sedmdesát, sto i třeba dvě stě padesát tisíc korun,“ popisuje další z Romek praxi.
I v případě unesené Mercedes rodiny spor vyřešily dohodou. Stal se však základem nevraživosti mezi dvěma velkými rodinnými klany, která přetrvává dodnes a měla za následek i popisovanou bitku v Přerově. Mladí z přerovského páru, kvůli kterému se rvačka strhla, totiž pocházejí ze znepřátelených rodin ze sporu o Mercedes.
V Přerově je teď klid. Primátor Petr Měřínský řekl, že obě rodiny radnici slíbily situaci zklidnit. Až do odvolání ale policie posílila hlídky a monitoruje, zda nedochází k dalším šarvátkám. Mezitím napětí vře mezi ostatními obyvateli města. Ti přišli na schůzku s vedením Přerova a kritizovali, že místo aby všechny incidenty vyřešila policie, nechají úřady situaci řešit olašského krále, neoficiální autoritu.