• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KATUSARomipen * cesta k romské duši *
    BRKODLAK
    BRKODLAK --- ---
    MTO: stejná autorka věnující se romafuturismu. návrh na tetování 'Lol'i Phabaj'

    MTO
    MTO --- ---
    a pred 4 lety...

    Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
    https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-nacionaliste-utok-romove-narodni-druzina-azov_1806161358_mls
    MTO
    MTO --- ---
    vloni se tam delo toto btw...

    :-(

    Far-right groups target Romani community near Kiev after fight between two Romani teenagers and a soldier - European Roma Rights Centre
    http://www.errc.org/news/far-right-groups-target-romani-community-near-kiev-after-fight-between-two-romani-teenagers-and-a-soldier
    MTO
    MTO --- ---
    jeste pro otevreni oci. bohuzel ted nedohledam, cetl sem to na zakanych webech pres TOR. nackove na zapade ukrajiny privazali romske deti ke sloupum, kdyz si ukadli nekde trochu jidla. zkusim to nekde dohledat at to tu je v archivu....

    VALKA JE VUL!
    MTO
    MTO --- ---
    Údajné „vyštvání“ ukrajinských Romů vyšetřuje policie, problém zatím nezjistila - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/ukrajinsti-uprchlici-romove-bozicany-ubytovna-incident-rasisticke-chovani.A220324_150153_vary-zpravy_ba
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Zemřela romská spisovatelka, pěstounka, pedagogická asistentka Olga Fečová - https://bit.ly/3C53atP
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    LN 17.2. 2022

    Jsou sví a umějí to

    Pražské nakladatelství Kher vydává výhradně romskou literaturu. Nejnověji tady vyšly dvě obsáhlé antologie: ta první (Samet blues) se ohlíží za devadesátými léty, ta druhá (Všude samá krása) pak za 20. stoletím. Jednou z klíčových postav dnešního Kheru je romistka Karolína Ryvolová (1977).


    Papírové knihy přitáhly fanoušky a viděli jsme, že romské psaní má potenciál, říká Karolína Ryvolová FOTO LUKÁŠ HOUDEK

    LN V Kheru nejdřív vycházely elektronické knihy, tištěné přibyly až v posledních letech. Většina nakladatelů to má naopak…

    Nakladatelství vzniklo v roce 2012 s myšlenkou, že zatímco koupit si tištěnou knížku je věc čím dál tím zbytnější, tak přečíst si něco na internetu může skoro každý. Přes počítač, později přes telefon. Šlo prostě o to, využít nových elektronických médií, aby se literatura co nejrychleji šířila, aby jí nestály v cestě žádné překážky.

    LN Proč tedy přibyly tištěné knihy?

    To se stalo s mým příchodem do nakladatelství před pěti lety. Já jsem v tomhle ohledu staromilec. Číst na monitoru nebo v telefonu je pro mě problém. Navíc zájem, co generovaly ty elektronické věci, už nerostl, nakladatelství nevědělo kam dál. Tak jsme si řekli, že to zkusíme s tištěnou knihou, a ještě k tomu ilustrovanou. Ne všichni souhlasili, ale o první tištěnou věc – Ještě jedno, Lído! od Ilony Ferkové – byl nesrovnatelně větší zájem. S dalším titulem, sbírkou povídek o duchách zemřelých, to dopadlo ještě líp.

    LN Poslední tři knihy z Kheru jsou antologie, dohromady je v nich zastoupených asi třicet autorů. Jak ty knihy vznikly?

    Kniha hororů o duchách vznikla přímo na výzvu. Dali jsme inzerát do romských médií a sešly se nám texty. U sbírky Všude samá krása je to trochu jinak: tady jde o rozšířenou reedici jedné z elektronických knih, která vznikla jako kompilát už hotových a nových textů. Chtěli jsme po autorech, aby napsali něco o svých blízkých, zavzpomínali na své předky, na to, co je formovalo. Až později nám došlo, že píšou o celém dvacátém století.

    LN Třetí kniha, Samet blues, má za téma devadesátá léta. Co z té doby vystupuje pro romské spisovatele jako hlavní téma?

    Ty vzpomínky jsou stejně zábavné jako tragické. Na jedné straně zorientovávání se v novém, porevolučním světě: začátky podnikání, stavění se na vlastní nohy, sebeorganizování, vstup Romů do politiky. A na druhé straně řada motivů těžkých, zlých: hlavně prudký sociální propad a vlna neonacistických pogromů, o kterých už se dnes nemluví, ale které mají Romové zapsané hluboko ve své paměti. Takže obecně kontrast mezi dobou před rokem 1989, kdy měli Romové základní jistoty, a tou kovbojkou devadesátek.

    LN Platí tahle romská zkušenost i jinde než v Česku?

    Romové v postkomunistických zemích mají minulost podobnou. V textech Romů ze západoevropských zemí, jako Belgie, Velká Británie nebo Francie, je to ale jinak: Romové se tady identifikují primárně se svou etnicitou, jsou nejdřív Romové, pak Belgičani, Britové, Francouzi. Země, ve které žijí, je pro ně jenom kulisou. Je to segregace z vlastní vůle. Mají svá distancovaná tábořiště a nechtějí se mísit s většinovou populací. Romové z postkomunistických zemí vnímají svou identitu dvoukolejně: jsou Romové a Češi, Romové a Poláci, Romové a Maďaři. A jsou integrovanější.

    LN Přibývá v Česku romských spisovatelů?

    Podle antologií, co jsme vydali, to může vypadat, že tady Romové píšou, jen když je k tomu někdo vyzve. To ale není pravda, existuje spousta autorů a autorek, kteří píšou z vlastní potřeby. A protože Kher už je do jisté míry značka, většinou se nám podaří ty texty uplatnit, když se na nás někdo obrátí: na autorských čteních, v časopisech, později v knižních publikacích. Kher totiž nejen vydává knihy, pořádá i přednášky, diskuse a osvětovou činnost. Takže romských autorů u nás přibývá a jsou rádi když mohou publikovat.

    LN Čtou romskou literaturu taky sami Romové?

    Pokud máme stánek na nějakém veletrhu nebo festivalu, zastavují se u něj především Neromové, pravdoláskaři jako my. Ovšem na Facebooku nakladatelství nás sledují hlavně Romové. A velká část objednávek knižní produkce je od Romů, třeba z migrantských komunit z celého světa. Není divu: Mezi Romy je dneska spousta vysokoškoláků a vedou středostavovský život, který jim dává mimo jiné čas na čtení. Takže poměr romských a neromských čtenářů romské literatury odhaduju na čtyřicet ku šedesáti. Není to málo.

    LN Jak se staví k romské literatuře ostatní nakladatelé?

    Párkrát mě nějaký nakladatel oslovil, jestli bych jim něco nenabídla. Jenže pak se nechali slyšet, že je to naivní, neumětelské, že to nedosahuje kvalit té nejlepší literatury. To byl ostatně hlavní důvod, proč jsem přišla do Kheru a proč jsem začala prosazovat k vydání tištěné knihy.

    LN V čem je romská literatura jedinečná?

    Někdy má spád, je hodně dialogická a dějová, typické jsou pro ni kulturní, ale i prostorové nedořečenosti. V jiné poloze pak může být etnografická a popisná. Nejvíc mě ale baví nekorektní romský humor, který je opravdu pro dospělé, se vším všudy. V neposlední řadě je romská literatura informačně bohatá, čtenář skrze ni Romy dobře pozná a jinak jim rozumí.

    LN Loni jsi vydala knižní studii, která bilancuje romskou literaturu u nás. Co tě k ní přivedlo?

    Cílem bylo umožnit studentům romistiky, aby měli to, co my jsme neměli: přehledovou práci, která by jim rychle pomohla, aby se během studia zorientovali. Nešlo samozřejmě jen kompilovat, co už je hotové, musela jsem jít do pramenů a dohledávat, opravovat. Řada věcí chyběla, něco bylo špatně.

    LN Jaké milníky ti při té práci vyšly jako určující?

    Rok 1969 a vznik Svazu Cikánů-Romů, díky němuž mohla vycházet první zdejší literatura v romštině tiskem. Pak rok 1989 a v roce 2005 tragická smrt Mileny Hübschmannové, zakladatelky české romistiky. Dá se říct, že veškerá romská literatura se do té doby soustředila kolem ní. Další vlnu zájmu probudila Romea kolem roku 2010 a od té doby už se to veze…

    LN A proměnilo se za to víc než půlstoletí romské psaní?

    Začátky jsou spjaté se slovenskou osadou, s rodinnou, etnickou soudržností, s životem vlastně venkovského typu. S příchodem do českých měst se na slovenskou osadu už jen vzpomíná, v motivech se objevuje romská integrace do většinové společnosti. Další zlom pak nastává zhruba v posledních patnácti letech. Začínají se objevovat individuality jako Roman Erös, Zdeněk Perský, Irena Eliášová nebo Gejza Horváth, kteří dokázali samostatně proniknout na knižní trh. Nejmladší generace, jako Věra Horváthová Duždová, Stanislava Miková nebo Martin Kanaloš, už zkušenost se Slovenskem nemá jako určující, jsou zcestovalí, umějí jazyky, mají zkušenost s prací na vysokých postech a nenechají se odstrčit nebo urazit. Jsou sví a umějí to.

    LN Co chystá Kher na letošek?

    Samé velké věci! Švédský komiks pro děti od Sofie Taikonové, přeživší holokaustu. Soubor biografických povídek amerického Roma Garyho G. Steela, původem cirkusáka. A taky paměti osmdesátileté Olgy Fečové, manželky vedoucího slavné kapely 60. a 70. let Roma štar. Takže je na co se těšit.

    RADIM KOPÁČ
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    In Europe, trachoma had another popular title, Egyptian disease, its origin combines several stigmas against Roma: that they come from Egypt and are the main carriers of trachoma. in 1928 the Czech film against trachoma in Slovakia Stín ve svetlě used it consistently.

    https://twitter.com/victoria_shmidt/status/1470663222856404992
    MTO
    MTO --- ---
    „My Romové a Romky musíme být součástí historie,“ říká Vera Lacková, autorka filmu o romském odboji – A2larm
    https://a2larm.cz/2021/12/my-romove-a-romky-musime-byt-soucasti-historie-rika-vera-lackova-autorka-filmu-o-romskem-odboji/

    Od půlky listopadu je v kinech možné vidět film Jak jsem se stala partyzánkou. Vera Lacková v něm zachycuje svou cestu za poznáním romského odboje a ukazuje přetrvávající rasismus a diskriminaci.
    AMANT
    AMANT --- ---
    nenasel sem na whatsapp romskou vlajku coz me docela nastvalo, tak jsem hledal a narazil na tuto petici, tak jsem ji podepsal a dam ji sem:)

    We want a Romani Flag Emoji
    Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě.Evropu jsme obdarovali naši kulturou, jazykem, uměním a hudbou. Prispěli jsme a inspirovali jsme některé z nejlepších skladatelů, tanečníků, herců a umělců dnešni Evropy.

    V dnešni době naše kultura je součásti dnešní moderní Evropy.
    Chceme oslavovat naši jedinečou kulturu v digitálním i fyzickém světě.

    Chceme, aby emoji romské vlajky bylo zahrnuto do unikátniho konzorcia a bylo k dispozici na všech socialnich sítích, platformách a zařízeních.

    Stejně jako vlajka LGBT Rainbow, naše vlajka nereprezentuje zemi, nýbrž skupinu lidí ruzných národností. My Romové, žijeme po celém světě, mamé ruznorodou kulturu, ale i přesto jsme spojeni našim rodovým původem, naší solidaritou a naším Romanipen. Navrhneme a vytvořime emoji a predložime jej k rozhodnuti ke Unikodni konsorciumu.

    Také potřebujeme ostatní Romy a potřebujeme váš hlas. Prosim, podpíšete tuto petici, abyste ukázali, že požadujeme emoji pro romskou vlajku!

    Petition · We want a Romani Flag Emoji · Change.org
    https://www.change.org/p/unicode-consortium-we-want-a-romani-flag-emoji-e8e25eed-4a3c-4266-b128-dd8e6b6ed886?recruiter=526837496&utm_source=share_petition&utm_medium=copylink&utm_campaign=share_petition
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    ... Jeho matka pocházela z rodu “světských”, kteří putovali od města k městu s kolotoči a houpačkami. Petr Uhl se domnívá, že měla české i romské kořeny.

    Petr Uhl (1941 - 2021)
    https://www.pametnaroda.cz/cs/uhl-petr-20181018-0
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Až zas bude někdo něco říkat o Romech; víte, že matka Roberta Planta byla Romka?
    https://twitter.com/MonikaLeFay/status/1462373681976512515

    Prohlásil sám Plant.
    "My mother was a gypsy, and she had a lot of dark blood in her, and her hair was very, very thick—she couldn't even get a brush through it. So I have been very fortunate. And every time I go to cut it off, hairdressers refuse to do it." 6. 11. 2011
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Jak jsem se stala partyzánkou | | A2 – neklid na kulturní frontě
    https://www.advojka.cz/archiv/2021/23/jak-jsem-se-stala-partyzankou
    MTO
    MTO --- ---
    Slovensko bude o pár rokov čierne – Marek Baláž
    https://www.youtube.com/watch?v=pzhJjf_buFA


    Mám vypracované komplexné riešenie rómskej otázky, ale žiadna vláda ho nechce prijať. Z rómov majú finančný osoh.. Rómom netreba dávať, nikdy si nebudú vážiť čo dostanú zadarmo. Majoritnú spoločnosť považujú romovia za nepriateľa, ktorého treba obrať, využiť hocijakým spôsobom. Na to, aby rómovia nehádzali odpadky rovno za dvere, nepili, nekradli, nerobili nezodpovedne deti netreba nijaké dotácie. Tie sa aj tak nedostanú k rómom. Riešením je eliminácia chudoby.
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Pavel Himl @PavelHiml

    O nejstarších dějinách Romů a jejich pronásledování nejen v českých zemích mluvím v pořadu ČRo Historie Plus.

    https://plus.rozhlas.cz/historie-romu-v-ceskych-zemich-min-nez-zebraci-a-tulaci-8583988
    https://t.co/ZQVYBdPjyk?amp=1
    MTO
    MTO --- ---
    David Kraus & Gipsy Brothers - Pod vodou jsme bílí
    https://www.youtube.com/watch?v=vz8iC1f00zE


    :-)
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Serinkovi a Janečkovi, kameny zmizelých připomínají plzeňské Romy, kteří skončili v koncentračním táboře v Letech u Písku - Romea.cz
    http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/serinkovi-a-janeckovi-kameny-zmizelych-pripominaji-plzenske-romy-kteri-skoncili-v-koncentracnim-tabore-v-letech-u-pisku
    S_TEJK
    S_TEJK --- ---
    Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR
    @USD_AV_CR
    ·
    V češtině právě vycházejí memoáry Philomeny Franz "Žít bez hořkosti. Příběh německé Sintky, která přežila holokaust". Česká edice knihy je oproti původní německé verzi obohacena o nový doslov, který napsala naše kolegyně Renata Berkyová. Více info zde:
    KHER
    https://kher.cz/katalog/knihy/detail/12:zit-bez-horkosti-pribeh-nemecke-sintky-ktera-prezi/
    MTO
    MTO --- ---
    „Král Romů” přichází s kryptoměnou gipsycoin - Novinky.cz
    https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/kral-romu-prichazi-s-kryptomenou-gipsycoin-40369352

    Evangelický farář a vedoucí rumunské sekce Mezinárodní romské unie (IRU) Daniel Cioaba zahájil provoz této kryptoměny začátkem tohoto měsíce. Televizi ProTV řekl, že do projektu vložil 50 000 eur (1,27 milionu korun) a že si měnu dosud koupilo zhruba 1600 lidí za počáteční cenu 0,00001 dolaru za jeden gipsycoin.

    Ačkoliv se orientuje především na Romy, kryptoměnu si může pořídit kdokoliv. Na oficiálních stránkách se uvádí, že dvě procenta z transakčních poplatků půjdou na charitativní projekty v chudých romských společenstvích, zvláště pak na vzdělávání dětí.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam