KEPASO: ok :)
Poměrně dobře je o tom napsáno na wikipedii –
http://cs.wikipedia.org/wiki/Minimalismus_(hudba)
„Termín minimalistická hudba použil poprvé Michael Nyman v roce 1968. Minimální ovšem neznamená malé množství not nebo krátké trvání skladeb. Podle La Monte Younga se termín minimální týká záměrně použitého omezeného množství prostředků, například rytmických, harmonických nebo melodických prvků.“
Samozřejmě nejsem vystudovaný teoretik hudby, nicméně jakožto sám aktivní hudebník, který k minimalismu inklinuje, musím říci, že většina z níže uvedených videí sice některé prvky minimalismu využívá či k nim odkazuje, avšak za čistý minimalismus bych to neoznačil. Zároveň ale myslím, že umění je vždy potřeba chápat v souvislostech – a tak co bylo lze považovat za minimalismus např. v roce 1964 (
Terry Riley – In C), z dnešního pohledu už se jedná o svým způsobem upovídanou skladbu – srovnejme např. se skladbou
Blue Baby 1 od Stephana Mathieu and Ekkeharda Ehlers (album Heroin, 2001) či například i s o něco starší skladbou
Water Wonder od Tibora Szemzö, či již dříve odkazovaným
metronomům od Ligetiho pokud bychom se chtěli držet v mezích „klasické“ hudby. Avšak z hlediska svého kontextu není In C o nic méně minimalistické než Ryoji Ikeda dnes – podstatný je právě ten prvek minimalizace kompozičních prostředků. Tedy ačkoliv takový Arvo Pärt zpočátku skládal poněkud „hlučnou“ či kakofonní hudbu (ostatně je prvním estonským skladatelem, který napsal dodekafonní skladbu, nemýlím-li se), přičemž až později došel k onomu duchovnímu minimalismu, kam je řazen (vedle např. Henryka Mikołaje Góreckiho), přesto i ve svém mladickém období minimalismus cíleně používal (skladby jako Wenn Bach die Bienen gezüchtet Hätte, kde si z větší části vystačí se čtyřmi tóny B-A-C-H).
Někdy je taktéž složité odlišit, co je spíše minimalismus a co spíše konceptualismus, zvláště když minimalismus je ze své podstaty poněkud konceptuální a konceptualismus zase tíhne k vyjadřování se minimální formou :) Viz např. Cagovo dílo 4'33".
A pochopitelně nelze mezi pojmy minimal (ve smyslu minimal house / techno) a minimalismus klást rovnítko. I v rámci samotného žánru minimal je mnoho skladeb, které v kontextu elektronické hudby využívají minimalistických prvků více a mnoho těch, které je takřka nevyužívají (opět – v kontextu svého žánru; je nasnadě, že naprostá většina dnešní elektronické hudby nějako s minimalismem pracuje, už díky smyčkování samplů, minimálně se měnícímu rytmu apod.). Je velký rozdíl mezi např. minimalem od
Kari či
Ivana Murca a minimalem od
Anjy Schneider.
Nicméně mnohem minimalističtější než minimal je ze soudku současné „elektronické“ hudby např.
Nicholas Szczepanik apod.
nicholas szczepanik - lose yourself - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=O2-j3wmPT4I