SCHWEPZ: http://www.phys.ncku.edu.tw/~astrolab/mirrors/apod_e/ap061017.html

HARDCABB: odkud máš tuhle fotku? není to fake?

Zelene povlaky na kamenech a dukaz jejich sezonni zmeny! Ze by leto zima?
http://mars.spherix.com/color/color.htm

Puvodni sondy Viking obe odeslaly pozitivni testy na zivot, nova studie dokonce prinasi jeste pozitivnejsi vysledek
http://www.newscientist.com/article/dn1091-did-viking-missions-see-life-on-mars.html

Na Marsu byl život. Stopy bakterií skrýval meteorit z Antarktidy - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/na-marsu-byl-zivot-stopy-bakterii-skryval-meteorit-z-antarktidy-phz-/vedatech.asp?c=A091130_235858_vedatech_jw

Skirting an Obstacle from NASA Image of the Day (Large)

This view from the navigation camera on NASA's Mars Exploration Rover Opportunity shows tracks left by backing out of a wind-formed ripple after the rover's wheels had started to dig too deeply into the dust and sand of the ripple. The frames combined into this view were taken on the 1,867th Martian day, or sol, of Opportunity's mission on Mars (April 25, 2009). The scene spans 120 degrees, from southeastward on the left to westward on the right. Two sols earlier, Opportunity drove 310 feet south-southwestward before stopping when the rover detected that its wheels were slipping more than the limit that engineers had set for the drive. That Sol 1865 (April 23, 2009) drive created the tracks that enter this scene from the left and ended with wheels on the left side of the rover partially embedded in the ripple. On Sol 1866, Opportunity began to back away from this potential trap, but moved only about 11 inches. On Sol 1867, the rover backed up 12 feet before taking this picture. Subsequently, Opportunity proceeded on a path avoiding the ripple where the wheel slippage occurred. For scale, the distance between the parallel wheel tracks is about about 40 inches). This view is presented as a cylindrical projection with geometric seam correction.
Image Credit: NASA/JPL-Caltech

http://www.nasa.gov/images/content/401090main_PIA12131_full.jpg

Ochutnali jsme vodu z Marsu, jásá americká NASA
http://branyvnimani.cz/?path=veda/vesmir/&article_id=10043

Martian landscapes - The Big Picture - Boston.com
http://www.boston.com/bigpicture/2009/11/martian_landscapes.html

oks, dik za pripominku

MAART: nechces zmenit nazev diskuze, nebo pridat klicovy slova? neukazuje se ve vysledcich, kdyz hledas "mars".

mars odyssey orbiter photo



This canyon system on Mars, named Valles Marineris, stretches as far as the distance from California to New York. Steep walls nearly as high as Mount Everest give way to numerous side canyons, possibly carved by water. In places, walls have shed massive landslides spilling far out onto the canyon floor.

soucasny orbitalni sondy..

Mars Reconnaissance Orbiter (zkráceně MRO) je planetární sonda určená k průzkumu planety Mars z oběžné dráhy. Byla vypuštěna 12. srpna 2005, v březnu 2006 dosáhla Marsu a stala se třetí aktivní družicí Marsu (vedle sond Mars Express a Mars Odyssey) a celkově pátou aktivní sondou (na Marsu jsou ještě dvě vozítka programu Mars Exploration Rover) u této planety.

Mars Express (zkráceně MEX) je planetární sonda určená ke studiu planety Mars z oběžné dráhy okolo ní. Po Mars Global Surveyor a Mars Odyssey se stala třetí orbitální sondou činnou u Marsu a první planetární sondou ESA vůbec. Její jméno naznačuje, že byla připravena ve velmi krátkém čase – podařilo se to díky využití designu a experimentů předchozích misí ESA, zejména Rosetta a Mars 96 (původně ruská mise, kterou ale ESA mohutně zainvestovala a vybavila přístroji). Úspěšnost projektu této sondy vedla k vytvoření sesterského projektu Venus Express, který má za úkol průzkum planety Venuše z oběžné dráhy.

Sonda byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 2. června 2003 během velké kampaně spojené s nejtěsnějším přiblížením Marsu k Zemi za mnoho let (přibližně zároveň s MEX byly vypuštěny Mars Exploration Rovery). 25. prosince 2003 byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety, kde po sérii testů, určených k otestování funkčnosti přístrojů, začala s vlastním výzkumem. Z bezpečnostních důvodů (nebyla jistota že proces proběhne bez poškození sondy) bylo nicméně uvolnění antény MARSIS odloženo o dva roky až na jaro 2005, kdy zdárně proběhlo. Na konci listopadu 2005 sonda ukončila nominální misi a vstoupila do fáze tzv. prodloužené mise.

Mars Odyssey či 2001 Mars Odyssey je americká kosmická sonda, která byla vypuštěna 7. dubna 2001 z mysu Canaveral a na orbitu Marsu navedena 24. října 2001. V evidenci COSPAR je vedena jako 2001-013A. Její vypuštění bylo součástí programu NASA Mars Exploration Program. Jejím hlavním úkolem bylo zjišťování podrobného složení povrchu, zkoumání výskytu vody a průzkum polárních čepiček pomocí spektrometru. Na oběžnou dráhu Země byla vynesena pomocí nosné rakety Delta II. Svůj úkol, primární misi během let 2001 - 2004 splnila, v misi pokračuje na kruhové dráze.
Obsah
[skrýt]

* 1 Popis sondy
o 1.1 Přístrojové vybavení
* 2 Reference
* 3 Externí odkazy

[editovat] Popis sondy

Sonda je tříose stabilizovaná ve tvaru kvádru o rozměrech 2,2 x 1,7 x 2,6 metru. Energii získává z jednoho solárního panelu o ploše 7 metrů čtverečních, který dobíjí akumulátorovou NiMH baterii o kapacitě 16 Ah. Při startu vážila sonda 725 kg (cca 349 kg paliva, 332 kg sammotná konstrukce a 44,5 kg vědecké vybavení).[1] Stabilizaci zajišťují 4 gyroskopy. Sonda má jeden hlavní a čtyři orientačí a stabilizační motory. O řízení sondy se stará počítač s procesorem RAD2000 s pamětí 128 MB RAM a 3 MB EPROM. Ke spojení se Zemí využívá sonda všesměrovou parabolickou anténu o průměru 1,3 m (max. rychlost přenosu 110 kbit/s).