• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PATISLAVOchrana přírody
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    SCHWEPZ: Sorry, jak už byl pozdní večer, tak sem si to tak nějak spojila, že s tou organizací máš cosi společného :-)
    Myslela sem to tak, že teď těžko můžeme připravovat přírodu na cosi, když ani nevíme, co bude :-D Prostě se jen ty názvy některých programů snaží dělat strašně "věděckého názvu", aby jim málokdo rozuměl a znějí tak strašně nesmyslně, ačkoliv se pod tím skrývají běžná opatření k udržení a ochraně žp.
    Ke smrku bych doporučila přečíst tohle: http://www.jeseniky.ecn.cz/Herminovy/Clanky/Moznosti_lesu.htm


    OKEYA: při rešerši literatury do své diplomky týkající se NP České Švýcarsko jsem narazila na velmi zajímavou větu. Slečna ve své diplomce věnující se vejmutovce poznamenala něco ve smyslu, že až tu bude díky globálnímu oteplování o těch pár stupňů víc, takže třebas ještě budeme za vejmutovku rádi :-D
    MIKATCHOU
    MIKATCHOU --- ---
    ahoj, sry jestli jsem OT, nebo jesi už tu bylo, ale:
    nechcete náhodou někdo jet příští týden na Šumavu hlídat stromy před dřevorubcema od Stráskýho společně s hnutím Duha? v pondělí nebo v úterý tam vyrážím. Spí se v chatě na Kvildě. Kdyžtak dejte vědět.
    OKEYA
    OKEYA --- ---
    SCHWEPZ: Jasně. Obecně bych byl spíš proti vysazování cizích dřevin, máme vlastních hezkých dost (jakkoli dub bahenní má opravdu pěkné listy). Ne že by mi tak vadilo, že jsou nepůvodní, ale nikdy nevíme, kdy dojde třeba ke změně na invazní druh. Vždycky se mi v parcích líbila vejmutovka, ale mezitím se nenápadně začala šířit, a viděli jsme, co to mělo za následky v Českém Švýcarsku. Teď už se na ni v parcích dívám trochu nedůvěřivě :-) Jo, a zdomácnělý znamená cizí, ale už si zvykl.

    A jinak modřín evropský, je u nás snad původní v Jeseníkách ... je to Alpsko-Karpatský druh, tak to není úplně najisto.
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    EWUSHA: presne, take mi to prijde uplne na hlavu postaveny .. cele to predjima to ze je "bezesporu jiste ze ty klimaticke zmeny jsou zpusobene clovekem a priroda s tim potrebuje pomoc" .. coz mi vzhledem k tomu co vime o minulosti planety prijde jako uplne nepochopitelny zabednenismus ..
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    OKEYA: Jasný, to asi bude, špatně jsem to formuloval. Stejně jako modřín je prý ze severní ameriky. Já to myslel spíše tak, že v lokalitě Kusá hora už nějaký to staletí eistuje a oni teď udělali zajímavé opatření, když (a předesílám že to je chráněná krajiná památka) vykáceli takový pruhy smrčiny z hory dolů a teď to osazují především listnáčema - aby se ta smrčina trochu namíchala. A mezi ostatními je tam i tento dub bahenní, daří se mu tady dobře. Ale jinak je to u nás spíše kraj jasanů, těch je tu mraky, jak se náletem rozmnožují. A na té kusé hoře je taky velmi hodně buků a habrů, ale to je taková lokalitka nahoře, kam už se asi s koňmi nechtělo. Jinak to co předci vykáceli většinou nahradili smrkem - roste rychle a rovně. Třeba když zaváděli do vesnic elektrické vedení, tak se takovej rovnej rychle vzrostlej stromek na podporu kábli hodil.

    Každopádně: díky za doplnění, teď už si budu pomatovat, že "bahňák" je import.
    I když: zrovna čtu, že "Bahenní dub je jednou z u nás zdomácnělých dřevin". Tak babo raď (nemyslím teď tebe).
    OKEYA
    OKEYA --- ---
    SCHWEPZ: Jen mne zaujala, jako botanika, jedna drobnost - návrat dubu bahenního - vždyť to je severoamerický druh..?
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    EWUSHA: jak myslíš to "u vás"? A "jak na to nahlížíte"

    Já s tou organizací nemám vůbec nic společného. Ty stránky jsem objevil dnes náhodou.
    Já se angažuji jen v "Okrašlovacím spolku Vraclavského hřbetu", kde sázíme aleje, prosekáváme barokní úvozy a sbíráme odpad (máme dílčí "skleněný" rekord v rámci republiky :o) Jsme parta +- 8mi lidí...občas nějaká edukace v místní ZŠ. Jinak nic. Jen naše zahrada za statkem a většinu času su stejně za prací v Brně...

    Každopádně: ano, máš pravdu, klimatické změny jsou dlouhodobé a jsou tu od "pradávna". Dokonce byla naše modrá koule, plující Universem, jednu dobu celá pokrytá ledem (!), načež "magmatická činnost" rozběhla znovu tání ...(když jsem to viděl v tom dokumentu BBC, koukal jsem beze slova s otevřenou hubou...)

    A není to tak dávno - poslední glaciál (cca 12 tisíc let před Kristem), kdy byl ledovec za našema severníma horama, Krkonošema a spol. Ano, změny se dějí a dít budou. Nejen klimatické ,)

    Dnes se vede diskuse o vlivu slunce - víme stále zoufale málo (už známe Milankovičův cyklus, korelace sluneční aktivity a slunečních skvrn ap. aj., takové lahůdky -
    více zde: http://sohowww.nascom.nasa.gov/
    ale nevíme přesně, jak na atmosféru působí - jak katalyzuje a intenzifikuje (!) - přirozené jevy člověk, resp. vypouštění giga tun (!) plynů, především skleníkových (to znáš ten efekt, ne?).

    Další věc je, že se toto působení civilizace ukazuje často se zpožděním - třeba složitost oceánského proudění - kolik tepla pohltí oceány - teď např. šělají vědecký pokus, hází z letadel dolů takové kapsule s rtutí, ....ponoří se do různých hloubek a plují s proudy...pak se po roce vynoří a posílají na družici na orbitu data o salinitě, hustotě, teplotě ap. aj....je to děsně komplexní systém. Máme stále málo dat! A modely jsou složité!

    Jak říkal doc. Cílek: v moři se teplotní výkyv projeví až třeba s 20ti letým spožděním. A jeden krychlový metr vody/moře udrží stejné množství tepla, jako sloupec vzduchu o základně metr na mater od země až do výšin atmosféry!! A nemluvě o složitosti cyklů v atmmosféře...

    takže: víme furt málo, modelování je složité, extrapolace také.
    A tak můžeme říci - jak si uvedla: klimatické změny jsou dlouhodobé. Ale to je dost málo, nemyslíš? :)

    A k těm programům: nevím přesně, které máš na mysli - a také: nejsem biolog, studoval jsem pedagogiku a sociologii, ale ochrana biodiverzity je imho ok, ne?
    Např.: výsadba "původní" (post-glaciální) skladby stromů - ergo: podpora listnáčů.

    Právě listnáče + rozmanitost jsou lepší při adaptaci na klimatické VÝKYVY (tedy nikoliv nutně "oteplování", jak říká Cílek - v ČR především výkyvy - dlouho sucho, přívalové deště ap. aj.) ---- lepší mít program na zvýšení výsadby listnáčů, než plantáže smrku, který se láme jak sirka (viz orkán Kyrill, nebo to co zbylo ve Vysokých Tatrách)...u nás na na hoře za vesnicí třeba krásně roste dub bahenní a zdá se mi, že jeho řízeným návratem nejen obohatí biodiverzitu naší Kusé hory (okres Vysoké Mýto), ale přispějí k "trvalé udržitelnosti lesa".

    A ještě: to víš...některé nevládky se také živí tím, že vymýšlí "problém" a řeší ho z grantů. Ne všechny programy jsou potřeba!! Třeba: já a brácha dostaneme asi 30tisíc za roční práci: paseme na suché stráni ovce a kozy (ohradník), provádím vertikutaci, sekám v pruhách, odvážím biomasu a dělám další opatření aby se na neudržovaných loukách znovu rozjel hořeček.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99e%C4%8Dek

    Ale jak bych to třeba vysvětlil chlapům u nás v hospodě? Ani neví jak hořeček vypadá, natož čeleď. Vůbec je nezajímá. Nechápali by, proč EU (potažmo kraj) tohle platí. Proč raději nezlepší asfaltovou cestu kolem garáží? To je prostě těžký...

    A k tomu "adaptace krajiny na změny klimatu": zjednoduším: například - lidé se diví, že jsou teď ty povodně :) ale co udělali s řekami a remízky a melioracemi a lužními lesy a zákrutami (meandry) kde se voda mohla rozlít? Proč jsou pole velké lány a pěstují se nevhodné plodiny a pak po nich voda teče jak po betonu a nic se nevsákne. Ap. Aj. Možná (NEVÍM) myslí tohle - nějaká takové úpravy v krajině, které zlepší adaptaci krajiny na extrémy. Například i ta DEZERTIFIKACE. Vhodné plodiny, obnovit remízky, vodoteče přirozené...i ta skladba lesů (to se naštětstí zlepšuje), nebo třeba: úbytek půdy - do jsou škody za miliardy na STO LET!!! NA GENERACE!!

    Jestli tě to ale skutečně zajímá, tak jim napiš, určitě ti rádi a fundovaně odpoví.
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    SCHWEPZ: teď se zrovna šťourám v projektu pro aopk, kde je v programu popfk podprogram "adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na nelesní ekosystémy" a nemůžu si prostě pomoci, ale přijde mi to na hlavu postavené. klimatické změny jsou dlouhodobým procesem, pořád málo prozkoumaným a nikdo stále neví, co bude. a podobně je tomu i s vývojem společenstev.
    názvy těch podprogramů mi prostě zní jako věštění z kávové sedliny, pod kterým se skrývá řada běžných opatření v péči o žp.
    no a teď to čtu i u vás. můžete mi vysvětlit, jak na to nahlížíte a co pod tím vidíte vy? "adaptace krajiny na změny klimatu"???
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Obecně prospěšná společnost Česká krajina je celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Naším hlavním cílem je ochrana biologické rozmanitosti (biodiverzity) a zmírňování dopadů klimatických změn na přírodu i člověka a adaptace krajiny na změny klimatu.

    Česká krajina
    http://www.ceska-krajina.cz/
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    YAMA: tak to určitě sledujte stránky českého svazu ochránců přírody. na podzim totiž jisto jistě bude další kolo mezinárodní kampaně Clean up, ke které se můžete přidat a v nějaké lokalitě uklidit bordel
    Český svaz ochránců přírody
    http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1004&m2_id=1142&m_id_old=1051
    YAMA
    YAMA --- ---
    EWUSHA: V soucasne dobe nemame moc poneti v cem vsem se da nejak angazovat, takze laicky reknu, ze jedno jestli budeme uklizet les, park, sazet stromy nebo treba pocitat nekde ohrozene brouky. Omlouvam se, za takove zjednoduseni, proste si neumim predstavit v cem a jak se da nejak zapojit. Nejlepsi by asi byla Praha a Stredni Cechy. Diky za ty linky, urcite se podivam.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---


    ECONNECT - Pochod přes Šumavu a Bavorský les vám přiblíží krásy přírody i problémy s kůrovcem
    ECONNECT - Pochod přes Šumavu a Bavorský les vám přiblíží krásy přírody i problémy s kůrovcem
    http://www.ecn.cz/index.stm?apc=zm2074012vx1-148137&x=143989

    Letos již popáté máte možnost uvidět nejkrásnější místa dvou k sobě přiléhajících národních parků - Šumavy a Bavorského lesa, ale také porovnat hospodaření a přístup k přírodě na české a německé straně hor. Na "Zelené střeše Evropy", jak je území nazýváno, můžete vidět např. horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy a rašeliniště, ale také problémy národních parků - lesy napadené kůrovcem ponechané přírodnímu vývoji i místa, kde se lesníci snažili kůrovce zahubit kácením.


    Podle názoru Hnutí Duha je v umělých smrkových monokulturách nezbytné proti kůrovci zasahovat - důsledně a včas likvidovat jednotlivá vznikající ohniska kalamity včetně jednotlivých stromů i polomů. Chybou je však postup správy národního parku, která namísto včasných a cílených zásahů kácí rozsáhlé plochy lesa. Vznikají tak obrovské holiny, které otevírají cestu horským vichřicím. Pravidla pro monokultury však neplatí v pralesovitých smrčinách prvních zón národního parku. Nejde o umělý porost, nýbrž o původní les - a kůrovec do něj přirozeně patří. Podle mezinárodních pravidel pro národní parky se první zóny mají ponechávat přírodnímu vývoji, včetně působení brouků.


    Aktivisté jsou i šestý den po zahájení blokády připraveni se motorovým pilám postavit.

    "Budeme tady tak dlouho, dokud to bude potřeba," říká jeden z aktivistů. V roce 1999 se stejná blokáda odehrála na jiné části Šumavy, v trojmezném pralese. Ačkoli tam zasahovala policie a pod motorovými pilami padaly stromy, nakonec byla blokáda úspěšná, kácení bylo nakonec zastaveno.

    "Po dvanácti letech od blokády kácení na Trojmezné je zřejmé, že zde úspěšně probíhá přirozený cyklus obnovy horského pralesa. Staré smrky napadené kůrovcem odumírají a postupně uvolňují místo mladému podrostu smrku a jeřábu. Pod suchými stromy vyrůstá průměrně více než pět tisíc mladých stromků na hektar. K obnově horského lesa by přitom postačovala desetina," říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha."Naopak tam, kde se proti kůrovci zasahovalo motorovou pilou, zůstávají nadále vyprahlé holiny, které se nedaří zalesnit," dodává Bláha.

    aPROPOS: BAVORSKÝ LES MÁ DRÁHU V KORUNÁCH





    Tohle stojí za přečtení:


    "Kůrovcová problematika v národním parku Bavorský les". Referát Dr. Hansjochena Schrötera. Lesní pokusný a výzkumný ústav Baden-Württemberg, Freiburg"






    561167_4f9359b9145cdba31d80.rtf (43950 B)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    "Když nevíte, proč jste tady, běžte raději domů," říká asi patnáctičlenné skupině Mojmír Vlašín, brněnský doktor přírodních věd a mluvčí blokády. "Bráníte nelegálnímu kácení," dodává.Každý z lidí, kteří se chtějí zapojit do blokády, dostane od Vlašína nejprve rady a instrukce, jak se má v chráněném území chovat a co dělat, pokud do lesa přijdou dřevorubci nebo proti aktivistům zasáhne policie.
    Repotráž z blokády lesa na Šumavě: Sem dřevorubce nepustíme! - Aktuálně.cz
    http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=707878

    "Vyvarujte se byť i náznaků agresivního chování," žádá Vlašín a několikrát zdůrazňuje, že blokáda musí být v každém ohledu nenásilná. "Nedovolíme, aby se někdo choval agresivně. Sami proti němu zasáhneme," říká přírodovědec.

    ‪Rozhovor s Mojmírem Vlašínem‬‏ - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=lEhr1u_00pU



    Objevil se tady i jihočeský poslanec Věcí veřejných Viktor Paggio a v úterý přijel "zelený" herec Petr Vacek. Aktivně se do blokády zapojila mykoložka Anna Lepšová, podle níž by bylo ideální, kdyby se sešlo co nejvíce odpůrců kácení, chytili se za ruce a vytvořili ohromný lidský řetěz okolo lesa.Na Šumavu přijel pomáhat s organizací blokády i Jan Piňos, který prošel několika ekologickými organizacemi a jednu dobu byl šéfem Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Piňos je zkušený blokádník, už na počátku 90. let bránil vlastním tělem bourání severočeských Libkovic.Za celé úterý nakonec do oblasti Ptačího potoka dorazí něco přes 30 lidí, kteří se zapojí aspoň na pár hodin do blokády. Je to dosavadní rekord.
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    YAMA: bylo by vhodné zmínit třebas místo, kde byste chtěli působit (okres, kraj) a také oblast, ve které byste mohli vypomoci. dalo by se hledat mezi místními neziskovkami, které by určitě nějakou pomoc uvítaly.
    V Olomouci třebas něco takového organizuje http://www.dobremistoprozivot.cz/
    Anebo doporučím zkusit tuhle http://www.zapojimse.cz/
    LALINA
    LALINA --- ---
    YAMA: nebo ARNIKA

    Arnika - Česká nezisková organizace, která spojuje lidi usilující o lepší životní prostředí
    http://arnika.org/
    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    Mýtus recyklace - Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko
    http://www.mises.cz/clanky/mytus-recyklace-366.aspx
    YAMA
    YAMA --- ---
    KUATO: Díky moc. Vyzkouším.
    KUATO
    KUATO --- ---
    YAMA: zkus kontaktovat hnuti Brontosaurus, oni poradaji hafo zajimavych akci, treba by ti tam padlo neco do oka.
    YAMA
    YAMA --- ---
    Potrebovala bych nekde zjistit jakych aktivit bychom se (jako firma) mohli zucastnit... Hledam nejakou formu aktivni ucasti (tedy ne penezni dary).
    Nevedel byste nekdo o nejakem webu, kde bych nasla nejake dobrovolnicke akce, pripadne o konkretnim sdruzeni, kde by o nejakou aktivni pomoc meli zajem? Zatim jsem se obratila jen na Duhu, ale tem jsem nestala ani za odpoved... Predem diky.
    LALINA
    LALINA --- ---
    z klubu STROM
    -----------------------------------------------------

    LALINA --- --- 12:13:26 19.7.2011
    odkazElektronická podatelna | Vláda ČR
    http://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/elektronicka-podatelna/elektronicka-podatelna-16034

    LALINA --- --- 12:02:54 19.7.2011
    odkazdávám do záhlaví...a pišme a pišme!!

    Kontakty - Ministerstvo životního prostředí
    http://www.mzp.cz/cz/contact


    VSOUKOLOHLOR --- --- 11:44:56 19.7.2011 --- [01:02 :: sledované diskuze]
    Stráský nemá ke kácení na Šumavě povolení, připustil Chalupův podřízený - Aktuálně.cz
    http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=707649
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam