Na jaře je to nejhezčí

CHKO - Soutok - AOPK ČR
https://soutok.aopk.gov.cz/homepage

V CHKO Soutok po více než sto letech objevili vzácného brouka starých dubů - lesknáčka dubového - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-chko-soutok-po-vice-nez-sto-letech-objevili-vzacneho-brouka-starych-dubu-lesknacka-duboveho

Mohutné staroduby na Soutoku měly namále, konečně jich přibývá. Objevil se i sto let nezvěstný brouk - Novinky
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-mohutne-staroduby-na-soutoku-mely-namale-konecne-jich-pribyva-objevil-se-i-sto-let-nezvestny-brouk-40557822

Živými pamětníky časů dávno minulých jsou mohutné staroduby na soutoku řek Moravy a Dyje na Břeclavsku, která byla loni vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí Soutok. Některé z těchto stromů, od nepaměti utvářejících tamní lužní krajinu, mají až 500 let. Ještě před pár lety to s nimi vypadalo bledě. Hrozilo, že zmizí. Dnes jsou jich naštěstí tisíce.

Změna je jedním z velkých úspěchů spolupráce ochranářů a lesníků na Soutoku. Před lety vytipovali sto starodubů a obnovili kolem nich louky. Celkem jde o zhruba deset hektarů pasek. Většina stromů díky tomu přežila, rychle přirůstají a přibývají i další duby.

„Na loukách vysazujeme nové duby. Je tedy naděje, že mizející staré duby nahradí nová generace zelených velikánů a i ve vzdálenější budoucnosti budeme moci tyto ikonické organismy na Soutoku nadále obdivovat,“ řekl Novinkám Vladan Riedl z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. Zdůraznil, že staroduby jsou i domovem mnoha vzácných živočichů.

Mohutné duby jsou domovem mnoha unikátních, často velmi ohrožených druhů,“ uvedl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Mohutné duby, tzv. staroduby, potřebují světlo a prostor. Lesní pastva a další tradiční způsoby hospodaření, které udržovaly lesy světlé, a proto umožňovaly růst mohutných stromů, začaly zanikat koncem 19. století. Regulace řek a výstavba přehrad navíc změnily vodní režim.

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/lide-darovali-uz-pres-pul-milionu-korun-na-novou-rezervaci-pro-zubry-a-kone-v_2512271945_jptacek

Lidé během pár dní darovali přes 537 tisíc korun na zřízení nové rezervace pro zubry a divoké koně v Doupovských horách. Ochranářské společnosti už začaly s výkupem pozemků, na které můžou lidé přispět v internetové sbírce.

Plánovaná rezervace by měla vzniknout na ploše o rozloze 130 hektarů. Louky, starší sady a menší lesnaté úseky na území Doupovských hor tvoří pro kopytníky ideální podmínky, řekl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

„Rezervace vzniká ve spolupráci s vědci a s ochranářskou organizací Refugium, která už část pozemku vykoupila. Stejným způsobem velcí kopytníci pomáhají chránit přírodu v České republice i jinde ve světě. Podobné projekty v Česku fungují například u středočeských Milovic nebo v národním parku Podyjí.“

'Pulse Fishing' Chinese Vessels Filmed Using High-Voltage Technique Across the Persian Gulf and Gulf of Oman | IBTimes UK
https://www.ibtimes.co.uk/pulse-fishing-chinese-vessels-filmed-using-high-voltage-technique-across-persian-gulf-gulf-oman-1761840

Videozáznam, který se stal virálním hitem na internetu, odhalil čínské lodě operující u pobřeží Perského zálivu a Ománského zálivu. Používají k lovu ryb metodu označovanou jako pulzní rybolov – při ní se k omráčení mořských živočichů používá elektrický proud. Metoda je v mnoha zemích zakázána, EU ji od roku 2021 zapověděla trvale.

Podle kritiků může tato metoda rovněž vést k ničení mořského dna, zranění necílových druhů a narušení reprodukčních cyklů rybích populací. Nežádoucí důsledky této metody mohou přetrvávat i dlouho poté, co rybářské lodě opustí danou lokalitu.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cinane-lovi-v-perskem-zalivu-ryby-pomoci-elektriny-zaznam-zneklidnil-pozorovatele.A251210_112339_eko-zahranicni_jadv?

Spolupráce vědců a dobrovolníků potvrdila návrat kočky divoké do Lužických hor na pomezí Libereckého a Ústeckého kraje. Dva exempláře druhu, který z Česka vymizel před více než sto lety, zaznamenaly fotopasti.

Následná analýza genetického materiálu provedená výzkumníky Akademie věd ČR potvrdila, že se skutečně jedná o kriticky ohrožené kočky. Samice Tonka během sledování porodila trojici koťat, která řady malých šelem na severu Čech rozšíří.

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/navrat-kocky-divoke-do-ceska-pokracuje-tonka-se-usadila-v-luzickych-horach_2512081602_dci

Ornitologové v Česku evidovali 34 párů kriticky ohrožených orlů královských | Radio Prague International
https://cesky.radio.cz/ornitologove-v-cesku-evidovali-34-paru-kriticky-ohrozenych-orlu-kralovskych-8867469

Orlům královským se v Česku daří, letos měli 38 mláďat - Novinky
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-orlum-kralovskym-se-v-cesku-dari-letos-meli-38-mladat-40546532

O bezmála čtyřicet vzácných orlů královských se letos rozšířila jejich populace v České republice, což je podle ochránců přírody mimořádný úspěch. Při společném monitoringu s ornitology u nás zaznamenali 34 párů těchto ptačích dravců, přičemž dvacet z nich vyvedlo mláďata. V sedmi hnízdech přišla na svět trojčata, celkem bylo mláďat konkrétně 38. Hlavním centrem orlů královských je Soutok. V Soutoku, nedávno vyhlášené chráněné krajinné oblasti (CHKO) na Břeclavsku, sídlilo hned šest párů, přičemž čtyři z nich vyvedly mláďata.

Projekt LIFE EUROKITE • Česká společnost ornitologická
https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/projekt-life-eurokite/

V rámci projektu LIFE Eurokite byla doposud vybavena tři mláďata z hnízd na Břeclavsku vysílačkami, dvě právě v letošním roce. Umožní to zkoumat migrační zvyklosti orlů královských, získané informace pomohou ochranářům v účinnější ochraně těchto dravců.

Ochranu Soutoku je třeba zrušit, napsal Macinka hejtmanu Grolichovi - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-ochranu-soutoku-je-treba-zrusit-napsal-macinka-hejtmanu-grolichovi-290138

Macinka: CHKO Soutok je třeba zrušit | Radio Prague International
https://cesky.radio.cz/macinka-chko-soutok-je-treba-zrusit-8866976

V národním parku Podyjí se objevili šakali. Fotopast na nové pastvině exmoorských koní u Havraníků zachytila hned dva jedince. O nálezu dnes informovala správa parku na svém webu. Není to přitom jediný záznam – nedávno byl výskyt této šelmy potvrzen i na Pálavě, což ukazuje, že si psovité šelmy jižní Moravu evidentně oblíbily.

Česko má novou psovitou šelmu. Fotopast v Podyjí zachytila nečekané návštěvníky - Aktuálně.cz
https://magazin.aktualne.cz/tichy-navrat-sakala-fotopast-potvrdila-jeho-pritomnost-mame/r~fa4bf0f2979711f0bf960cc47ab5f122/

Záběry z fotopasti představují vůbec první přímý důkaz výskytu šakala obecného v této chráněné oblasti. "Zadní část pastviny je málo navštěvovaná a nabízí plachým zvířatům ideální prostředí. Je to přesně ten typ krajiny, který jim vyhovuje," doplňuje Robert Stejskal, koordinátor pastvy ze správy národního parku.

With deep-sea mining, do microbes stand a chance?
https://www.whoi.edu/oceanus/feature/with-deep-sea-mining-do-microbes-stand-a-chance/

Vysátí povrchu oceánského dna na velkých plochách by tedy mohlo ohrozit biodiverzitu skrze přímou likvidaci živočichů žijících na dně a také ohrozit mikrobiální rovnováhu, díky níž je v oceánu mimo jiné dost živin, ukládá se tam uhlík, dusík z atmosféry se přeměňuje na „hnojivo“ a vytváří kyslík.

Další škody by podle vědců mohla působit i oblaka rozvířeného materiálu, která by vznikla na dně, ale někde i ve vyšších patrech oceánu, kam se z lodi má vypouštět odpad po očištění konkrecí. Riziko je poměrně nejasně definované, ale právě to je součást problému. Nekonkrétní popis rizika totiž v tomto případě není jen výsledkem novinářské zkratky, ale hlavně toho, jak málo jsou mořské hlubiny a jejich role v celém oceánském systému prozkoumané vědou.

Existují už samozřejmě konkrétní výzkumy s konkrétními výsledky. Zmínit můžeme třeba zrovna letos publikovanou studii v časopise Nature, která zjistila přetrvávající škody na životním prostředí mořského dna v CCZ, kde se provedl experimentální test těžby před dlouhými 44 let.

Trump sahá po pokladu ze dna oceánů. Může ale najít i Pandořinu skříňku - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-trump-saha-po-pokladu-ze-dna-oceanu-muze-ale-najit-i-pandorinu-skrinku-285562

Figure 4 | Scientific Reports
https://www.nature.com/articles/srep26808/figures/4

Ochrana před pytláky. Vědci napustili rohy nosorožců radioaktivní látkou - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ochrana-pred-pytlaky-vedci-napustili-rohy-nosorozcu-radioaktivni-latkou-283070

South African rhino horns turned radioactive to fight poachers
https://www.bbc.com/news/articles/cyvn3264q01o

Už více než sto let trápí Jihoafrickou republiku strmý úbytek nosorožců, každý rok země přijde o stovky z nich. Za poklesem stojí zejména pytláci, kteří zvířata vyhledávají pro jejich žádaný roh. Ten následně posílají přes oceán k asijským kupcům, kteří ho pak využívají v oblastech tradiční čínské medicíny.

Africká země chce nyní proti pytláctví bojovat novým způsobem. Po dobu šesti let ve spolupráci s tamní Witwatersrandskou univerzitou připravovala takzvaný Projekt rhisotope, jehož název vznikl spojením anglických slov pro nosorožce a izotop. Ten si dává za cíl aplikovat nosorožcům do jejich rohů radioaktivní izotopy, které mají případné pytláky odradit, píše AP. Za výzkum organizace utratila celkem 290 tisíc amerických dolarů (6,2 milionu korun). Ve čtvrtek pracovníci odchytli prvních pět jedinců, kterým do rohů přidali radioaktivní látku.

Tento postup volí vědci zejména proto, že i stopové množství radioaktivní látky v rohovině rozpoznají detektory záření na letištích či na celnicích, kde s nimi pracovníci operují. Přístroje jsou podle výzkumníků dokonce schopny odhalit rohy s obsahem jaderné látky uvnitř několik metrů širokých dopravních kontejnerů. Eliminovala by se tak většina způsobů, kterými pytláci vzácnou část nosorožčího těla z Afriky do Asie přepravují.

long read (poznámka: vavřínový prales lze navštívit i na La Gomera a La Palma - Kanárské ostrovy), tam situace není tak dramatická, ale podobná

Vavřínový prales je jako živoucí skanzen subtropické flóry z třetihor. Je to pravěká paměť planety - živé fosilie – zbytky subtropických lesů, které zanikly jinde kvůli ledovcům. Uchovávají druhovou rozmanitost z doby, kdy po Zemi ještě běhali pralesní předci savců a ptáků. Tiché útočiště života.

Proč jsou laurisilvy cenné pro přírodu a klima? Zachytávají vodu z mlhy - stromy a mechy „chytají“ vlhkost z větrů přicházejících od oceánu – vytvářejí vlastní vodní cyklus. Zásobují prameny a podzemní vodu – i během sucha! Husté kořenové systémy brání erozi, drží půdu pohromadě, chrání svahy před sesuvy a snižují odtok vody. Vzhledem ke své rozloze a hustotě uchovávají velké množství CO₂, čímž pomáhají zmírnit klimatickou změnu. Jde o klimaxový ekosystém – je v rovnováze, nepotřebuje lidský zásah. Funguje jako uzavřený, soběstačný celek, který se přirozeně regeneruje.

Smutek a pláč nad Madeirou - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/smutek-a-plac-nad-madeirou

Sčítání v roce 2024 odhadovalo posledních 6–8 kusů

Sviňucha kalifornská – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svi%C5%88ucha_kalifornsk%C3%A1

Mexiko vzdalo snahu o záchranu posledních sviňuch. Ruší zónu, kde měly mít klid — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/mexiko-vzdalo-snahu-o-zachranu-poslednich-svinuch-rusi-zonu-kde-mely-mit-klid-32188

SCHWEPZ: takže SK + RO zůstává exotem Evropy

V Polsku se taky staví chaty random na úpatí a lidi jsou překvapeni z medvěda a tak jim potom preventivně udělají popelnici za poslední haciendou?

Už je to teda staršího data (2 roky), ale v rámci projektu "Jedna příroda" na podporu biodiverzity vznikl hezkej půlhodinovej dokument o ekosystémových službách. Buď na youtube nebo na iVysílání.


Hodnoty přírody - dokumentární film
https://www.youtube.com/watch?v=4ucMRstBHLA

Hodnoty přírody - iVysílání | Česká televize
https://www.ceskatelevize.cz/porady/16260231409-hodnoty-prirody/
Jedna příroda
https://www.jednapriroda.cz/

Na jihu Moravy dnes vznikla pátá chráněná krajinná oblast – CHKO Soutok.

Ta chrání unikátní lužní lesy mezi řekami Dyje a Morava. Oblast s přezdívkou Moravská Amazonie je cenná kvůli vzácné krajině i druhové rozmanitosti, včetně orla královského nebo motýlů nesytek.

Chráněná krajinná oblast Soutok – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Soutok

Na soutoku řek Moravy a Dyje dneškem vznikla chráněná krajinná oblast Soutok - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-soutoku-rek-moravy-a-dyje-dneskem-vznikla-chranena-krajinna-oblast-soutok

Na jihu Moravy vzniká CHKO Soutok | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/na-jihu-moravy-vznika-chko-soutok-ochrani-jeden-z-nejvetsich-komplexu-luznich_2507011131_ako

Jeden z největších komplexů lužních lesů ve střední Evropě, přezdívaný Moravská Amazonie, dostává od úterý silnější ochranu. Na jihu Moravy totiž oficiálně vzniká CHKO Soutok, už 27. chráněná krajinná oblast v Česku. Nově vyhlášené území leží na samém jihu Moravy, v místě, kde se stékají řeky Morava a Dyje. Nový status má pomoci chránit nejen samotné lesy, ale i vzácné rostliny a živočichy, kteří jsou na toto prostředí vázaní.

Nová CHKO má rozlohu asi 125 čtverečních kilometrů, je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 byl v lokalitě popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent původních druhů ryb. Vyskytuje se v ní také 250 druhů ptáků, z nichž tu 140 druhů hnízdí, například vzácný orel královský. Lokalitě se říká Moravská Amazonie.