dnesk vecer vernisaz

Jan Brož – Svatozář
po 11. října v 18:00



http://www.skolska28.cz/page.php?event=393

Michael Vorfeld – Light Bulb Music

čt 14. října 2010 v 19:30




Michal Vorfeld je všestranný hudebník, výtvarný umělec, filmař a konstruktér nástrojů. Jeho hudební dráha začala v 80. letech se skupinou Heinrich Mucken, kde hrál experimentální improvizovanou hudbu především na perkuse. Studoval výtvarné umění v Kolíně a v Kasselu, v současnosti žije v Berlíně. Východiskem jeho hudební tvorby jsou dnes stále perkusivní zvuky, avšak ve spojení s nehudebními objekty a přístroji vlastní konstrukce. V projektu Light Bulb Music, který představí v galerii Školská 28, používá velký soubor amplifikovaných žárovek. Ty jsou zdrojem obrazu, světelných projekcí a záblesků, ale i nepatrných zvukových pulsů. Vorfeld pomocí elektrických spínačů rezonuje žarovkami, hudební plochy vznikají pomocí elektřiny a zvuků výbojek. Fragilní světelný instrument je zároveň elektrickou pastí, neboť veškeré pohyby performera se odehrávají v prostředí elektrizovaném 220 volty.

Michael Vorfeld vystavoval mimo jiné na Documenta8, Expo Hannover, v Experimental Intermedia NY, Plan B Tokyo, CCA Varšava, a další.

...Vorfeld ve svém představení Light Bulb Music multiplikuje světelné zdroje do podoby, kdy je jeviště zároveň projektorem, plátnem i místem vzniku obrazu. Jednotlivé světelné body jsou rozmístěny po scéně, v zešeřelém prostoru pozorujeme záblesky světel a stíny vrhané samotným performerem. Samotná projekce a jevištní scéna je prostá jakékoli estetické úpravy, jako bychom byli uprostřed obřího světelného stroje, v němž sledujeme průběh jeho chodu za asistence operátora - performera. Vorfeld nevyužívá žárovky jen jako světelného zdroje, ale zachycuje i jejich akustické projevy, nebo přenáší světelné toky na zvuk pomocí optických snímačů. Celá instalace, jakkoli může působit primitivním dojmem, je technicky mimořádně zvládnuta, včetně elektronických obvodů pro rytmické světelné pulzy, algoritmy pro vyhodnocení světelných hodnot projekce a jejich převod do zvuku. Tento popis by ale neměl zakrýt improvizační kvality Vorfeldovy performance. Jeho hudební práce vychází především z klasické neidiomatické improvizace, tedy hudebního směru založeného na okamžitých reakcích hráčů, spontánní hře bez přípravy, která je někdy popisována jako kompozice v reálném čase... (Martin Blažíček, Film a doba 2009)

vstupné 80,- Kč

Jan Brož – Svatozář

12. října – 3. listopadu 2010
vernisáž po 11. října v 18:00



Projekt "Svatozář" klade otázky po povaze a působení uměleckého díla v dnešním kulturním kontextu a zkoumá problematiku remediace uměleckého díla a hypotetickou existenci jeho "aury". Instalace porovnává klasický formát malby s formátem efektu a "překládá" je do filmu a videa, tedy medií, probíhajících v čase. Instalace kombinuje projekci smyčky 8mm filmu, digitální projekci smyčky 3D renderu, knihy a fotografie.

Koncept "apropriované" aury interpretuje první verzi obrazu Kazimira Maleviče "Černý čtverec" z roku 1915. Mnohokrát citovaná malba je považována v evropském kontextu za symbol ohledávající limity zobrazovací fukce umění. Tento ikonický obraz modernismu Jan Brož zaznamenal na film a na video pomoci tzv. 'dolly efektu', kdy se kamera vzdaluje od scény a objektiv ji virtuálně přibližuje pomocí optiky a proměna perspektivy pozadí vyvolává pocit závrati. Dolly effect využil ve filmu Vertigo Alfred Hitchcock.

Jako první vznikla ideální digitální verze videa (3D render), jako druhá 'udělej si sám' verze v Treťjakovské galerii v Moskvě natočené na 8mm film. Jako dovětek je připojena série kreseb shrnující téma rozdílným úhlem pohledu.

Název projektu 'Svatozář' je odvozen ze zavádějícího výkladu aury (jako 'tady a teď') uměleckého díla, který autor našel ve slovnících.

vice zde: http://www.skolska28.cz/page.php?event=393

Robert Piotrowicz / Valerio Tricoli





po 4. října 2010 v 19:30

vstupné 100,- Kč (studenti 80,- Kč)


Robert Piotrowicz - modular synthetizer, computer / Valerio Tricoli - revox tape recorder, electronics

Robert Piotrowicz je jedním z nejplodnějších hudebníků polské experimentální a improvizované scény. Věnuje se vlastním sólovým projektům i četným spolupracím s předními světovými hudebníky a zvukovými umělci. Většinou si připravuje vlastní živá vystoupení, vystavěná kolem jeho elektrické kytary a analogového modulárního syntezátoru. Hraje jednak sólově vlastní skladby, jednak s dalšími hudebníky v nejrůznějších nástrojových obsazeních improvizuje. Skládá mimo jiné elektroakustické studiové kompozice, hudbu pro divadelní představení, účastní se interdisciplinárních uměleckých projektů a zvukových instalací. Piotrowicz si vyvinul charakteristický zvuk, který se vyznačuje intenzivní dynamikou uchopenou ve vyváženě dramatické podobě. Vydal několik sólových alb. Zatím poslední z nich, Lasting Clinamen z roku 2008, si získalo přízeň recenzentů na celém světě. Mezi jeho nejčastější spolupracovníky patří Anna Zaradny, Burkhard Stangl a Valerio Tricoli. Další spolupráce v posledních letech zahrnuje jména jako Oren Ambarchi, Jerome Noetinger, Xavier Charles, Lasse Marhaug, John Hegre, Tony Buck, Kevin Drumm a další.

Valerie Tricoli (*1977 v Palermu, žije v Berlíně) je skladatel konkrétní hudby, improvizátor, zvukový umělec, producent, zvukový inženýr a kurátor. Ve svých skladbách propojuje musique concrète s konceptuálními formami zvuku, což obnáší radikální pozornost k tomu, jak se k sobě během akustické události vztahují realita, virtualita a paměť. Hudba jakožto nahraný nebo synteticky vytvořený zvuk vždy balancuje na pomezí aktuálního „tady a teď“ a mlhavé sféry paměti - vzdálené i přítomné zároveň, podobné zážitku déja-vu. Tricoli hraje živou hudbu na elektronické nástroje, většinou analogové (kotoučové magnetofony, syntezátory, mikrofony, světelné efekty, ultrazvukové reproduktory), nicméně struktura přístroje je proměnlivá a při hraní dochází k neustálému hledání vzájemných vztahů mezi účinkujícími, přístrojem a prostorem, kde se nacházejí.


[ Robert Piotrowicz / Valerio Tricoli / 4.10.2010 / CR - Praha - Školská 28 ]

Školská 28