BARTUC: SPG mě vždy bavilo, možnost střílet XY km daleko je pro mě zajímavé. Takže jsem linii artyn přirozeně rozjel.
Nechytl jsem už legendární "šest artyn v jednom týmu" vlnu, ale pořád jsem měl možnost hrát za artyny, které dávaly solidní damage, solidní splash. Velmi zábavné bylo, když jsme si ve společném chatu s nepřítelem gratulovali k úspěšným zásahům.
Bavilo mě podporovat tým, i když, jak sám uvádíš, ne vždy to k něčemu bylo. Ale nejsem profi skill hráč, takže co už.
Nyní jsou artyny slabý odvar, takže ok, hraju je, baví mě, ale rád si třeba v bitvě pohrávám s hledáním protivníkových artyn a likvidováním. Přece jen, po těch letech už se dá očekávat, kde stávají.
Ještě mě napadá, proč mě taky baví. Jedu si v podstatě sám za sebe. Já WoT beru jen jako hru. Ne, jako reálný život. Umřu ve hře, no tak hraju dál v další bitvě. Staty? Možná dřív a ani tehdy jsem to nežral. Takže já zase třeba nechápu, jak může hráč hevíka bitvu co bitvu najet na mapě XY na provařené místo za druhým kamenem vpravo, naúhlovat a pět minut se přestřelovat.
Úplně nejvíc mi vadí stav, když se hra sekne a jeden skoro full hp protivník drží pozici proti čtyřem half hp medkám. A tyhle medka mají strach vyjet, aby náhodou nebyly oni to medko, které koupí damage. Tak jim napíšu o pomoc s rushem, vyjedu, požeru ránu, klidně exnu a...oni kempí dál, nevyjedou, aby využili momentu, kdy nepřítel nabíjí.
Takže asi tak.
SKLIVEC: já taky nevím, proč a hlavně jak to proběhlo. Nicmně stalo se to a není to příjemné. Tanky chyběly, peníze chyběly, nový tank jsem tam neobjevil, takže situace je záhadou. Ale nikomu nepřeju ten pocit, když se to stane.