Tax on ultra-rich: 'France has the opportunity to lead the way,' say Nobel Prize-winning economistshttps://www.lemonde.fr/en/opinion/article/2025/07/07/tax-on-ultra-rich-france-has-the-opportunity-to-lead-the-way-say-nobel-prize-winning-economists_6743117_23.htmlPaříž 7. července (ČTK) - Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii vyzvalo k zavedení minimální daně z majetku nejbohatších lidí ve Francii. Svůj návrh vědci formulovali v článku, který dnes uveřejnil francouzský deník Le Monde.
V době, kdy se veřejné finance vymykají kontrole a extrémní bohatství roste, by mělo být vytvoření minimální daně z majetku miliardářů prioritou, tvrdí nositelé Nobelovy ceny. Daní pro ultrabohaté má Francie opět příležitost ukázat cestu zbytku světa, napsali nositelé prestižního ekonomického ocenění. Jsou mezi nimi laureáti Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2024 Daron Acemoglu a Simon Johnson, laureáti Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2019 Esther Duflová a Abhijit Banerjee, laureáti Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2001 George Akerlof a Joseph Stiglitz a laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2008 Paul Krugman; většina z nich má americké občanství.
Podle těchto mezinárodně uznávaných ekonomů se ultrabohatým lidem daří zejména ve Francii. Podle časopisu Forbes mají světoví miliardáři majetek odpovídající 14 procentům světového HDP, zatímco nejbohatší Francouzi vlastní majetek v hodnotě téměř 30 procent francouzského HDP.
Podle deníku Le Monde je to dáno stručně řečeno tím, že bohatí mohou strukturovat svůj majetek tak, aby se vyhnuli dani z příjmu, která je obvykle základním kamenem daňové spravedlnosti. V evropských zemích se toho dosahuje vytvářením rodinných holdingových společností, v nichž se kumulují dividendy chráněné před zdaněním. Ve Spojených státech není od 30. let 20. století povoleno využívat holdingové společnosti k vyhýbání se placení daní, což vysvětluje, proč je v USA velký majetek zdaněn více než v Evropě.
Autoři návrhu vítají další diskusi v mezinárodním měřítku a návrh skupiny G20 z letošního června na zavedení celosvětové minimální daně pro miliardáře ve výši dvou procent z majetku, který předložil francouzský ekonom Daniel Zucman.
Přestože už debata na mezinárodní úrovni zahájena byla, autoři návrhu se domnívají, že není důvod čekat na dosažení dohody. "Naopak, musíme se k ní dopracovat dříve tím, že půjdeme příkladem, jako to v minulosti udělala Francie zavedením DPH v roce 1954," píší autoři.
Podle organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě, boom cen aktiv za pandemie covidu-19 a po ní znamenal, že miliardáři byli na konci roku 2023 bohatší o 3,3 bilionu dolarů. To je proti roku 2020 nárůst o 34 procent. Studie Světové banky (SB) pak ukázala, že pandemie zastavila snižování chudoby.