Jak jsem se tu před časem
vyptával na tipy ohledně delší cesty autem, proběhlo to nakonec celkem v pohodě, řekl bych nad očekávání. Cestou do Čech sice malej odmítal jíst, ale to nejspíš souviselo se zoubkama, s cestováním méně (i když mi přijde, že byl trochu přestimulovanej). Spal víceméně podle svého harmonogramu, dohromady ne víc jak dvě hoďky z cca devítihodinové cesty. Ke konci už s nim tedy nebylo k vydržení, resp. tchýně ho bavila nějakými strašlivými songy, co jsme pak další dva dny sami vyháněli z hlavy. Cestou zpět o něco lépe spal a celkem normálně se najedl (to ulehčilo především ženě, protože malýho kojí a těch devět hodin, kdy se odmítal najíst, pro ni bylo dost na hranici).
Takže moje doporučení, cestovat přes den lze, pokud možno držet dítě v rámci jeho běžného rozvrhu (v obou případech jsme vyráželi po jeho ranním „šlofíku“ a dorazili do cíle akorát na večerní krmení, koupel a spánek), tzn. hlídat, aby se pokud možno :-] najedlo, aby usnulo etc.
Malýmu je pozítří 7 měsíců.